„Modlíme se, aby vízum přišlo dřív než smrt“: Zraněné děti z Gazy zůstávají v nejistotě

18. 9. 2025

 

Kromě ztráty paže utrpěla Mariam při výbuchu také těžká poranění břicha a pánve, protože střepiny jí protrhly močový měchýř, dělohu a střeva.

„Mariam potřebuje specializovanou dětskou rekonstrukční operaci,“ říká Dr. Mohammed Tahir, britský chirurg, který Mariam ošetřoval během svého dobrovolnického pobytu v nemocnici al-Aqsa v Gaze. „Amputace její paže je také velmi vysoká a vyžaduje prodloužení končetiny a speciální protézu. Bez toho bude pro ni velmi obtížné vést normální život.“

Mariam je jednou z desítek tisíc lidí v Gaze, kteří byli v posledních 23 měsících zraněni a znetvořeni izraelskými vojenskými útoky, které také zabily více než 64 000 lidí, převážně žen a dětí.

Opakované vojenské útoky a útoky na nemocnice v Gaze a izraelská blokáda základních potřeb a zásob do tohoto území zdevastovaly zdravotnictví a lékaři nemají prostředky k léčbě nemocných, zraněných a hladovějících.

Od října 2023 bylo z Gazy lékařsky evakuováno 7 672 pacientů, včetně 5 332 dětí, aby mohli podstoupit urgentní léčbu v zahraničí, ale snaha o zorganizování a schválení lékařské evakuace je pomalý, náročný a přísně kontrolovaný proces.

Podle WHO dosud zemřelo více než 700 pacientů – mnoho z nich dětí – při čekání na povolení k opuštění Gazy od Cogatu, izraelského vládního úřadu odpovědného za schvalování lékařských evakuací.

Mariam a její rodina nebyly výjimkou. Poté, co si zajistila nabídku chirurgické péče od specializovaného týmu v Ohiu, čekala malá holčička dva měsíce na povolení od Cogatu k opuštění Gazy, během čehož se její stav zhoršil. Nakonec byla evakuována do Egypta, ale pak uvízla na několik měsíců v čekání na vyřízení svých cestovních dokladů do USA.

Pak, jen několik dní před schůzkou na velvyslanectví v Káhiře, kde mělo být schváleno její vízum, USA náhle přestaly vydávat víza Palestincům – včetně dětí – k léčbě v amerických nemocnicích.
Žena sedí v křesle s vysokým opěradlem ve velké a luxusní hale.

Toto rozhodnutí následovalo po online kampani, kterou vedla Laura Loomer, krajně pravicová influencerka blízká Donaldu Trumpovi, která na sociálních sítích zveřejnila fotografie a videa evakuovaných pacientů z Gazy přicházejících na americkou půdu a ptala se: „Proč pod Trumpovou administrativou přicházejí do USA islámští vetřelci?“

Navzdory rétorice kolem zákazu víz – Loomerová tento krok na sociálních sítích oslavila jako vítězství a prohlásila, že zastaví „tuto invazi do naší země“ – USA podle údajů, které poskytla WHO, přijaly pouze 48 evakuovaných pacientů z Gazy. Pro srovnání, do Egypta a Spojených arabských emirátů bylo z Gazy evakuováno 3 995, respektive 1 450 těžce zraněných osob. Velká Británie dosud přijala 13 osob.

Lékařské nevládní organizace uvádějí, že zákazem bylo postiženo přibližně 20 těžce zraněných dětí, které nyní uvízly v tranzitních zemích, nemají kam jít a potřebná léčba, která by je zachránila, je pro ně nebezpečně nedostupná.

Od chvíle, kdy se Salman dozvěděla, že její dceři bylo odepřeno léčení, není schopna ji utěšit. „Nechce vstát z postele a nepřestává plakat,“ říká. „Mariam vkládala všechny své naděje na uzdravení do léčby v USA.“

O několik oddělení dál, a také nyní uvězněný v Egyptě po zákazu vstupu do USA, je 18letý Nasser al-Najjar, který se už nedokáže podívat do zrcadla.

Poté, co se stali uprchlíky, našli Najjar a jeho rodina útočiště ve škole v Jabaliji na severu Gazy, která se v lednu stala terčem izraelského leteckého útoku. Osmnáctiletý mladík utrpěl devastující zranění obličeje a čelisti, která ho zcela znetvořila; přišel o levé oko, nos mu byl odříznut a čelist roztříštěna – nemohl dýchat, jíst ani pořádně mluvit.

„Kdysi jsem byl hrdý na svůj vzhled, ale teď se ani nepoznávám,“ říká Najjar chraplavým hlasem a bez dechu.

Teenager potřebuje rozsáhlou rekonstrukční a kosmetickou operaci, která v Egyptě není dostupná, a lékaři varují, že bez operace se jeho stav bude zhoršovat.

Byla mu nabídnuta léčba v dětské nemocnici El Paso v Texasu, kde na něj čekají specialisté, ale nyní není jisté, zda Najjar bude mít povolení odcestovat.

Nejistota má těžký psychický dopad. Ahmed Duweik již trpí fantomovou bolestí končetin; ostrými, bodavými pocity, které přicházejí a odcházejí nepředvídatelně a způsobují mu bolestivé výkřiky. Ale od té doby, co se dozvěděl, že jeho léčebný pobyt v USA se možná neuskuteční, se tento desetiletý chlapec uzavřel do sebe a přestal reagovat na okolí.

Ahmed také spal doma, když uprostřed noci zasáhly rakety uprchlický tábor Nuseirat. Během bombardování utrpěl strašlivá zranění, když mu střepiny pronikly do celého těla; přišel o ruku, utrpěl ztrátu měkké tkáně v pravém stehně a vážné poškození nervů a cév.

Ahmed potřebuje komplexní rekonstrukční operaci a protetické vybavení, které v Egyptě není k dispozici. Od útoku trpí vážným psychickým traumatem, nemůže spát, každou noc se budí s pláčem a křikem a ve strachu se drží své matky.

Lékaři varují, že pokud se Ahmedova léčba dále zpozdí, jeho stav se bude dále zhoršovat.

Dr. Mosab Nasser, výkonný ředitel organizace FAJR Global, která se zabývá lékařskou pomocí, se podařilo evakuovat děti z Gazy a měla za úkol zajistit jejich chirurgickou péči v USA, řekl, že zákaz víz uvalil „nepřímý trest smrti na nejnevinnější oběti této války“.

„Mluvíme o hrstce dětí, které trpí těžkými, život ohrožujícími zraněními,“ říká. „Tyto lékařské evakuace jsou pro tyto děti záchranným lanem a my naléhavě žádáme americkou vládu, aby odmítla takovou rozdělující rétoriku a znovu potvrdila svou roli jako dočasného bezpečného útočiště pro ty, kteří to tak zoufale potřebují.“

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí potvrdil, že víza byla pozastavena a že bude zapotřebí čas na provedení úplného a důkladného přezkumu, a dodal: „Na světě je mnoho zemí s vynikajícími nemocnicemi, které by měly poskytnout pomoc, včetně Francie, Austrálie, Velké Británie a Kanady, abychom jmenovali alespoň některé.“

Prozatím se ponurá egyptská nemocnice stala domovem těchto dětí, kde od zákazu víz uvízly v nejistotě, bez určených lékařů a s omezenými odbornými znalostmi pro léčbu jejich rozsáhlých válečných zranění. Rodiny jsou uzavřeny v malých, dusných a stísněných pokojích. Nikdo z nich netuší, co bude dál.