Co je to za člověka, ta nová předsedkyně Evropské komise?

17. 7. 2019

čas čtení 3 minuty

Ursule von der Leyen bylo během její devětadvacet let dlouhé politické kariéry v Německu přezdíváno leccos.

Když byla šéfkou ministerstva pro rodiny, říkalo se jí "Krippen-Ursel" (Uršula ze školek), byla považována za konzervativní feministku, která usilovala o rozšíření počtu míst ve školkách. Pak jí přezdívali Zensursula (Uršula cenzorka), byla považována za osobu, která chce všechno ovládnout, když se snažila omezit přístup německé mládeže k problematickým stránkám na internetu.


 

Když se r. 2013 stala první ženou - ministryní obrany, její většinou mužští posměváčci ji říkali Flinten-Uschi (Uši od flint), viděli v ní karikaturu agresivní kariérní mužatky.

Na rozdíl od konsensuální Angely Merkelové se von der Leyenová nebojí vyvolat kontroverzi, když prosazuje politiku, o níž je přesvědčena, že je správná.

Narodila se r. 1958 a strávila prvních třináct let svého života v Bruselu, kde její otec byl státním úředníkem Evropské unie. Studovala na Evropské škole v Uccle.  Byla jednou ze sedmi dětí a byla vychována v tradiční německé křesťanské rodině. Jako premiér Dolního Saska byl její otec Ernst Albrecht čelnou osobností německé strany CDU.

V sedmdesátých letech studovala von der Leyenová ekonomiku na univerzitě v Göttingen. Její otec byl tehdy informován, že by se jeho rodina mohla stát terčem  atentátu od ultralevicové teroristické organizace Frakce Rudé armády Baader-Meinhofové a že by měla jeho dcera přejít na jinou univerzitu.

Von der Leyenová tedy začala používat pseudonym  Rose Ladson a začala studovat na London School of Economics.

"Žila jsem daleko víc než studovala," řekla později. "Prosím, žádné podrobnosti. Jen tohle: V roce 1978 jsem se ponořila na dobu jednoho roku v toto horoucí, mezinárodní, pestré město. Pro mě, která jsem pocházela ze značně monotónního bělošského Německa, to bylo fascinující."

"Londýn se pro mě stal symbolem modernosti: svoboda, radost ze života, zkoušet všechno. Dalo mi to vnitřní svobodu, kterou jsem si zachovala až dodneška. A další věc, která mi z té doby zůstala: vědomí, že různé kultury spolu navzájem dokáží vycházet velmi dobře."

Von der Leyenová pak přešla na studium lékařství a posléze pracovala na ženské klinice v Hanoveru. V roce 1991 promovala jako lékařka.

Pod jejím nátlakem zavedlo Německo zákon, který zaručuje všem dětem starším 12 měsíců místo v jeslích a ve školce a placenou rodičovskou dovolenou, jejíž součástí jsou alespoň dva měsíce placené otcovské dovolené pro otce malých dětí. Donutila Merkelovou, aby přestala blokovat zavedení kvót pro ženy pro správní rady podniků, avšak tento návrh pak neprošel v německém parlamentě.

Šedesátiletá von der Leyenová je kritizována, že je to Einzelgängerin, že jedná samostatně a má instinkt jak se dostat na titulní stránky novin, avšak neumí svou vnitřní svobodu předávat svým podřízeným.

Jako německá ministryně obrany byla von der Leyenové nejnepopulárnější ministryní ve vládě Angely Merkelové. Hlavně proto, že její správa notoricky podfinancované německé armády občas projevovala právě výše zmíněné negativní charakteristiky.

V poslední době se von der Leyenová dostala do kritických titulků novin v souvislosti s obviněním, že její ministerstvo udělilo přehnaně vysoké kontrakty v hodnotě mnoha milionů eur externím konzultantům. Parlametní výbor ministerstvo vyšetřuje kvůli obvinění z protekce a von der Leyenová vystoupí při vyšetřování jako svědkyně.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
9273

Diskuse

Obsah vydání | 19. 7. 2019