Západ nemá morální právo vojensky zasahovat všude, kde se porušují lidská práva
9. 8. 2018
/
Daniel Veselý
čas čtení
2 minuty
Když jsem psal o tom, že by se vojska NATO měla stáhnout
z Afghánistánu, měl jsem na mysli namáhavý koordinovaný proces zahrnující také
politickou participaci umírněných Tálibánců. Tálibán není nadnárodní
teroristická organizace jako Al-Káida nebo Daeš, ale islamistické hnutí mající
kořeny v afghánské společnosti – ať se nám to líbí, nebo nelíbí. A
s teroristy lze vyjednávat, jak ostatně dokazuje Velkopáteční dohoda, díky
níž se de facto podařilo ukončit konflikt v Severním Irsku.
NATO není charitativní organizace a jeho přítomnost
v Afghánistánu je o všem možném, jen ne o blahu tamního obyvatelstva, o
čemž dostatečně vypovídají chmurné statistiky tisíců afgánských civilistů
zabitých během koaličních náletů či nočních razií. Spojené státy zaútočily na
Afghánistán bez mandátu Rady bezpečnosti OSN v říjnu 2001, který dodatečně získaly
až o dva měsíce později. Počáteční bombardování
této země bylo tedy provedeno
v rozporu s mezinárodním právem, a to i proto, že rezoluce OSN
schválené po teroristických útocích z 11.
září vylučují agresi jako nástroj při potlačování mezinárodního terorismu.
Spojené státy navíc měly šanci Tálibán porazit již před
mnoha lety, jak dokládá novinář Anand Gopal v knize No Good Men Among the Living: America,
the Taliban and the War Through Afghan Eyes. Američané však pokračovali
v protiteroristických aktivitách, zanedbávali budování efektivních
státních institucí a ignorovali proces národního smíření. Výsledkem byla
reaktivace vojenských akcí tálibů a nyní po 16 letech nesmyslného válčení toto
hnutí kontroluje zhruba 45 procent afghánských okresů.
A propos: Tálibán
byl již od začátku významně podporován pákistánskou zpravodajskou službou
Inter-Services Agency (ISI), tedy zpravodajskou službou země, která v té
době byla blízkým spojencem Spojených států. Bílý dům se svého spojence v Islámábádu
marně snažil přesvědčit, aby od podpory svých islamistických proxy sil v Afghánistánu
upustil, jak konstatuje dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny Steve Coll.
Obecně mám za to,
že Západ nemá morální ospravedlnění intervenovat všude, kde se děje bezpráví; zejména
pak kvůli tomu, že v sázce je vždy něco jiného než blaho obyčejných lidí.
9397
Diskuse