Západ nemá morální právo vojensky zasahovat všude, kde se porušují lidská práva

9. 8. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 2 minuty

Když jsem psal o tom, že by se vojska NATO měla stáhnout z Afghánistánu, měl jsem na mysli namáhavý koordinovaný proces zahrnující také politickou participaci umírněných Tálibánců. Tálibán není nadnárodní teroristická organizace jako Al-Káida nebo Daeš, ale islamistické hnutí mající kořeny v afghánské společnosti – ať se nám to líbí, nebo nelíbí. A s teroristy lze vyjednávat, jak ostatně dokazuje Velkopáteční dohoda, díky níž se de facto podařilo ukončit konflikt v Severním Irsku.

NATO není charitativní organizace a jeho přítomnost v Afghánistánu je o všem možném, jen ne o blahu tamního obyvatelstva, o čemž dostatečně vypovídají chmurné statistiky tisíců afgánských civilistů zabitých během koaličních náletů či nočních razií. Spojené státy zaútočily na Afghánistán bez mandátu Rady bezpečnosti OSN v říjnu 2001, který dodatečně získaly až o dva měsíce později. Počáteční bombardování  této země bylo tedy provedeno v rozporu s mezinárodním právem, a to i proto, že rezoluce OSN schválené po teroristických útocích  z 11. září vylučují agresi jako nástroj při potlačování mezinárodního terorismu.

Spojené státy navíc měly šanci Tálibán porazit již před mnoha lety, jak dokládá novinář Anand Gopal v knize No Good Men Among the Living: America, the Taliban and the War Through Afghan Eyes. Američané však pokračovali v protiteroristických aktivitách, zanedbávali budování efektivních státních institucí a ignorovali proces národního smíření. Výsledkem byla reaktivace vojenských akcí tálibů a nyní po 16 letech nesmyslného válčení toto hnutí kontroluje zhruba 45 procent afghánských okresů.

A propos: Tálibán byl již od začátku významně podporován pákistánskou zpravodajskou službou Inter-Services Agency (ISI), tedy zpravodajskou službou země, která v té době byla blízkým spojencem Spojených států. Bílý dům se svého spojence v Islámábádu marně snažil přesvědčit, aby od podpory svých islamistických proxy sil v Afghánistánu upustil, jak konstatuje dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny Steve Coll.

Obecně mám za to, že Západ nemá morální ospravedlnění intervenovat všude, kde se děje bezpráví; zejména pak kvůli tomu, že v sázce je vždy něco jiného než blaho obyčejných lidí.

0
Vytisknout
7511

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2018