Monitor Jana Paula: Demolice Transgasu jako projev kulturní arogance

30. 7. 2018 / Jan Paul

čas čtení 4 minuty

A také neúcty a pohrdáním architektonické hodnoty budovy, která vznikla v době tzv. socialistické éry jako projev skvělé brutalistní architektury v někdejším Československu. Demolice bude projevem nekompetence a selhání těch, kteří měli možnost tuto unikátní stavbu zachránit, a především Národního památkového ústavu, ministra kultury Sobotkovy vlády a bývalého katolického kněze Daniela Hermana, jehož argumentace, zdůvodňující stanovisko nedat budově Transgasu statut památky, je mělká a nic neříkající.

 

Architektonické kvality stávající budovy nevyvažují závažné urbanistické nedostatky, píše se ve stanovisku bývalého Hermanova ministerstva, nemovitosti jsou prý nevhodně začleněny do okolí, a detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko. V areálu se prý „neudála žádná významná kulturněhistorická událost”. No ona se udála, a řada odborníků během této kauzy uvedla proč, jenomže ti, kteří mají dbát na veřejný zájem, ustupují tlaku soukromých developerských společností, a lze snadno uhádnout, co je tím důvodem.

Znalecký ústav Apogeo prý odhadl hodnotu nového projektu architekta Jakuba Ciglera po realizaci asi na 2,2 miliardy korun. Investorem je společnost HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka, a po odečtení současné hodnoty nemovitostí a nákladů na realizaci projektu by čistý výnos činil přibližně 389 miliónů korun. Prohlášením nemovitostí za kulturní památku by byl tento očekávaný výnos zcela zmařen. Jednalo by se tak o ušlý zisk, jak je uvedeno v rozhodnutí o konci přezkumného řízení, které Herman podepsal.

Zájem developerské společnosti HB Reavis je jasný, a to, co chystá postavit na místě unikátního Transgasu, je na základě zveřejněné vizualizace trendově unifikovaný barák, bez tvůrčí invence a nápadu. Přitom nahrazení Transgasu kvalitnější stavbou by mělo být jediným možným důvodem jeho demolice, jak uvedl Pavel Karous (http://denikreferendum.cz/clanek/25027-bourani-transgasu-kdyz-unikatni-architektura-ustupuje-developerum ) v Deníku Referendum, když mimo jiné napsal : „ Unikátní architekturu Transgasu má vystřídat pokleslé stavebnictví na základě rychlého projektu a levné technologie, využívané pro administrativní a rezidentní zástavbu.

Podle jeho slov jde o maximální využití plochy a komerčního vytěžení parteru, přičemž unikátní architektura ustoupí tuctové budově zaměnitelné za jakoukoli novostavbu, kterou najdeme na kterékoli městské periferii ve světě. Naproti tomu budova Transgasu fascinuje razantním tvaroslovím, impresí dobového technooptimismu a sci-fi retro estetikou, která vybízí k úvahám, jak chápali utopickou budoucnost v 60. a 70. letech, napsal ve svém článku Pavel Karous. A já se ptám, na co vlastně máme instituce jako Národní památkový ústav, a nebo Ministerstvo kultury?

Developerské společnosti se podle dosavadní zkušenosti nikdy nebudou chovat kulturně, proč také, když jim jde hlavně o zisk, ale neziskovky by měly chránit veřejný zájem, a uchovat památky je ve veřejném zájmu. Naopak ale dochází k tomu, že odborné názory neakceptují, a kapitulují před mocí investorů. Obchodní dům Ještěd v Liberci, a hotel Praha už byly zbourány, a další stavby jsou ohrožené, mimo jiné například hotel Thermal v Karlových Varech, který bývalý ministr kultury Daniel Herman také odmítnul prohlásit za kulturní památku.

Současná architektura nemá až na malé výjimky žádnou tektoniku, je to jen nějaká konstrukce opatřená nějakým pláštěm, ponejvíce sklem. Výstižně píše o principu „kosti a kůže“ architekt Petr Pelčák ( http://ans.ffa.vutbr.cz/prednasky/pelcak.html ) v několika poznámkách k současné architektuře, v nichž kromě jiného zmiňuje, že architektura musí mít i tělo. Transgas svoji tělesnost má, stejně jako ji měl rohový dům na Václavském náměstí č.47, který již demolici podlehl, a na jeho místě vznikne tzv. Květinový dům, samozřejmě skleněný, v onom principu kosti a kůže. Tuto stavbu poslal před lety k zemi jiný ministr kultury, Alena Hanáková, která zamítla i přes názory odborníků jeho památkovou ochranu. Kdy tohle skončí?

 Epiog.

V nedávném pořadu ČT 24 se objevil Vladimír 518, jeden z výrazných zastánců Transgasu a dalších staveb někdejšího brutalismu v architektuře, jenom je škoda, že dle mého názoru nedostatečně a skoro vyhýbavě využil nabídnutý mediální prostor, a místo argumentačně tvrdé kritiky likvidátorů Transgasu, v podobě ostrého drinku namíchaného nesmlouvavým raperem, nabídnul divákům jen vyčpělou malinovku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


fotokolaz_jan_paul.jpg

0
Vytisknout
9341

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2018