Varování i pro Českou republiku:

Příčinou katastrofy brexitu je iracionální anglická arogance

30. 7. 2017

čas čtení 7 minut


Devět z deseti nejchudších oblastí v severní Evropě je v Británii:

Hodně často slyšíme o tom, jak si Američané o sobě myslí, že jsou něco extra, avšak Británie má stejný problém, píše v deníku New York Times v ostře varovném článku komentátorka britského deníku The Times Jenni Russell. Jsme národem impéria, jehož předci kdysi ovládali čtvrtinu světa, jsme matkou parlamentů, dokázali jsme se sami postavit proti Hitlerovi, tisíc let nás nikdo nepodrobil. Máme pocit, že jsme vynikající a výjimeční.

Hlasování pro brexit bylo vedeno přesvědčením, že Británii ochromuje skomírající, byrokratická skupina zemí. Stoupenci brexitu přesvědčili dostatečné množství voličů o tom, že se musíme osvobodit od Evropy, s jejími nudnými předpisy, omezeními a zatracenými imigranty, abychom se mohli znovu stát hrdým, fanfarónským a bohatým národem.



Tento příslib je ohromujícím nedorozuměním ohledně toho, kdo jsme, čeho jsme schopni a kde stojíme ve světě.

Nemáme kvalifikaci, výrobní základnu, energii ani produktivitu, kterou bychom potřebovali, abychom uspěli jako nezávislý stát. Po mnoho let kompenzovalo neschopnost Británie její členství v Evropské unii. Teď se to bolestně projeví otevřeně.

Kritickou slabostí je vzdělání. Tvrdíme, že máme vynikající školství, avšak z nejnovějších údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vyplývá, že v gramotnosti a schopnosti počítat jsou mladí lidé ve věku od 16 do  24 let v Anglii a v Severním Irsku mezi posledními čtyřmi z pětatřiceti členských zemí této organizace.   Více než polovina mladých lidí v této věkové skupině má také špatnou technologickou kvalifikaci, spolu s Američany jsou dole v té hierarchii. Jak si stěžovala minulý týden analýza Horní sněmovny, podniky se nesnažily za poslední desetiletí poskytnout Britům potřebnou kvalifikaci, protože si vždycky mohly dovézt kvalifikované pracovní síly z ciziny.

Neexistuje dostatečné množství britských pracovních sil se správným přístupem k práci a s požadovanou kvalifikací. Důsledkem je, že dovážíme obrovské množství migrantů, kteří dělají práci, kterou Britové dělat neumějí nebo nechtějí dělat. Výrobní sféra, zdravotnictví, péče o staré lidi a restaurace a hostince naprosto spoléhají na práci cizinců. Téměř pětina univerzitních učitelů v Británii pochází ze zemí Evropské unie. Téměř 100 000 sezónních zemědělských dělníků je každoročně zapotřebí na sklízení zeleniny a pro zabíjení kuřat. Jak uvádějí organizace farmářů, není možné přesvědčit Brity, aby tyto práce dělali.

EEF, organizace strojírenských zaměstnavatelů, informuje, že Británie má tak obrovský nedostatek pracovníků kvalifikovaných ve vědeckých oborech, v technologii a v matematice, že tři čtvrtiny firem mají velké problémy získat pracovníky pro kvalifikovaná místa inženýrů a čtvrtina těchto firem najímá zaměstnance z Evropské unie. Třetina nových zdravotních sester v Británii každoročně přichází z EU. Jen každý padesátý uchazeč o práci v řetězci Pret a Manger, který prodává sandviče, je Brit.

Navzdory všem těmto dováženým kvalifikovaným pracovníkům britská ekonomika od finanční krize stagnuje. Většina zaměstnanců stále ještě vydělává méně než vydělávali před deseti lety. Za každou hodinu, kdy Britové pracují, vyprodukují o pětinu méně než je průměr zemí skupiny G7.  Jen Itálie je v tomto horší než Británie.

Prosperitu Británie také ochromuje velmi nerovná distribuce bohatství. Existuje hrstka bohatých regionů, na prvním místě je Londýn, ale většina Británie je překvapivě chudá. Devět z deseti nejchudších oblastí v severní Evropě je v Británii.

Ta prosperita, kterou máme, silně závisí na našem obchodování s Evropou. Asi 44 procent britského vývozu a více než polovina našeho dovozu je s Evropskou unií. Většina zahraničních investic v klíčových odvětvích, jako je automobilový a farmaceutický průmysl,  přišla do Británie, protože je Británie branou do Evropy.

Brexit znamená, že zlovolně vyhodíme všechny tyto vazby do povětří. Důsledky budou vážné a trvalé. Konfederace britského průmyslu vypočítala, že v roce 2020 bude britský HDP o 3 až 5,5 procenta nižší, než kdyby země zůstala v Evropské uni.

Britové nejsou vůbec na tuto realitu připraveni. Voliči očekávali, že v důsledku brexitu zbohatnou. Bylo jim řečeno,  že varování, že zchudnou, je jen bezpodstatné vyvolávání strachu.

Většina britských voličů očekávala, že brexit jim umožní zbavit se všeho, co se jim na Evropské unii nelíbí (imigrace, předpisy), ale budou si moci zachovat všechno, co se jim líbí (prosperitu, dotace pro chudá průmyslová odvětví a regiony, pobyt ve Středozemí po odchodu do důchodu, zdravotní péče v zahraničí zadarmo).

Ten paradox vyjadřuje postoj dvou žen, které jsem nedávno interviewovala. Obě to jsou matky samoživitelky žijící ze sociálních dávek, které kritizují jako příliš nízké. Obě hlasovaly pro brexit. Obě jsou přesvědčeny, že je v Británii příliš mnoho cizinců. Obě byly skandalizovány, když jsem se jich zeptala, zda by byly ochotny převzít po imigrantech práci v kavárnách či v obchodech.

"To jsou pracovní místa pro imigranty, ne pro nás," řekla jedna z nich.

Britské podniky začínají panikařit vzhledem k tomu, že se blíží krach. Banky už začínají přesunovat své zaměstnance z Londýna do Evropy. Zahraniční investice klesají, reálné mzdy se propadly pod inflaci a mají se propadnout ještě víc. Anglická ústřední banka varuje, že dluh domácností je nebezpečně obrovský, protože lidé si půjčují peníze na každodenní přežití a hospodářský růst Británie poklesl v prvních dvou čtvrtletích roku 2017 na 0,2 a 0,3 procenta, zatímco růst v Evropě je dvojnásobný.

Británie není hospodářská velmoc, čekající na to, až bude osvobozena z pout EU. Jsme země nekvalitního vzdělávání a omezené kvalifikace, jejíž samolibá ješitnost nám brání vidět své chyby. Naše členství v Evropské unii není omezením, pomáhalo nám nezkolabovat. Jestliže se od EU odřízneme, část naší ekonomiky začne odumírat.

Lidé vzpomínají na Dunkirk, protože nakonec Británie skončila na straně vítězů. Nebylo to ale její zásluhou. Bylo to, protože do války vstoupila Amerika se svými obrovskými zdroji. Teď ale na nás nečeká žádný takový spojenec, který by nás zachránil, zatímco se vydáváme na nebezpečnou cestu likvidace svých vazeb na své sousedy a přátele.

Kompletní článek v angličtině ZDE




0
Vytisknout
10623

Diskuse

Obsah vydání | 1. 8. 2017