Bodláky Václava Duška

Sršní hnízda

29. 6. 2015 / Václav Dušek

čas čtení 1 minuta

V šedesátých letech nedaleko Strážského, děsilo okolí sršní hnízdo. Důstojník útvaru rozhodl, že nebezpečné ohnisko je třeba zlikvidovat. Navlékli jsme se do atomových obalů, včetně plynových masek, a vydali se bojovat se zdánlivě slabším nepřítelem. Boj dopadl následovně: hnízdo zapáleno, sršni vzlétli – důstojník skončil ve špitále s dvojitou hlavou – svou a druhou oteklou. Málem zemřel. On se sršňů nebál, masku si pohrdinsky nenasadil...

Zdá se, že v současném nelítostném světě jsou nebezpečná hnízda svou podstatou podobná sršním. Nerozvážní plánovači světového uspořádání tak dlouho šťouchali v nebezpečných lokalitách, až došťouchali. Arabský svět se proměnil. Kdeže jsou jeho vzdělanci, kultura?! Barbaři ničí památky, vybíjejí "lidský materiál" nevhodný k podpoře Novoboha...

V těchto dnech jsme svědky odporných krutostí přenesených ze středověku. Miliony bytostí se dávají do pohybu. Holý život znamená málo. I u nás najdeme myšlenkové ubožáky – prý ať se klidně běženci utopí, pravil jakýsi dvojpřísahový generál Krasomil Úžasný. Hledáme příčiny i viníky. Sáhnout si do svědomí nebývá u politiků běžné. Ovšem svůj díl viny máme i my, volíme s mávátky v rukou, při písních pitomě obehraných, nasloucháme slovům vyčteným a zkomoleným uměleckou sbornou komandou. Zběsilost ideově zabarvená je vynálezem Satana.

Vrahům vzkaz: "Ve jménu Boha milosrdného, slitovného, ustaňte v běsnění – vězte, že není Boha, který vás za  skutky nelidské miluje!"

0
Vytisknout
10241

Diskuse

Obsah vydání | 1. 7. 2015