Jak je krásné míti Číňany za naprosté pitomce

4. 12. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Kyle Mizokami sepsal pro Foreign Policy zvláštní text: Rekapituluje v něm výsledky maření svého času počítačovou hrou Command: Modern Air/Naval Operations (C:MANO) a vyvozuje z průběhu hry důsledky pro zahraniční a vojenskou politiku Japonska a USA.

Textů podobné kvality dnes samozřejmě asi vzniká značné množství; otázka ovšem zní, proč zrovna renomované periodikum jako Foreign Policy dává takovým článkům prostor.

Mizokami se pomocí zmíněné počítačové hry pokusil simulovat průběh hypotetického leteckého střetnutí mezi Čínou, Japonskem a USA v prostoru nově vyhlášené čínské identifikační zóny protivzdušné obrany (Air Defense Identification Zone, ADIZ).

Ovšemže nikde není dáno, že Čína danou zónu vyhlásila právě s cílem vyvolat v ní ozbrojený konflikt s Japonskem. Může jít o jeden z mnoha postupných kroků v podstatně komplexnější a dlouhodobější strategii posilování vlastní kontroly nad oblastí, než o jaké uvažuje Mizokami - a zdaleka ne všechny kroky musejí být vojenského charakteru.

A kromě toho i kdyby Čína nakrásně v blízké době uvažovala o ozbrojeném prosazování svého nároku na sporné souostroví Senkaku/Tiao-jü, jež se v zóně nachází, velmi pravděpodobně by příslušnou akci provedla v kontextu vlastní strategie charakterizované americkými analytiky jako Anti-Access/Area Denial Strategy (AA/AD) - nikoliv tak, jak ji simuloval Mizokami.

Ten uvažuje o izolované letecké léčce zaměřené proti japonské hlídce nad souostrovím. Tři skupiny čínských letounů - čtyři stíhací letouny J-11, čtyři víceúčelové J-10 a radarový KJ-2000 se stíhací eskortou - chtějí napadnout hlídkový japonský P-3C Orion eskortovaný dvěma F-15 a pokud možno přitom sestřelit i průzkumný E-2C Hawkeye v blízké oblasti. Nezjistí však, že v cílové oblasti je ještě jedna dvojice japonských F-15 a navíc i dvojice nejnovějších amerických letounů F-22. Ze simulace vychází víceméně nerozhodný výsledek, protože Číňané sice ztratí více strojů, ale přitom sestřelí dva F-15 a jeden supermoderní F-22.

Tento scénář předpokládá, že Číňané se svým sklonem cokoliv neustále propojovat a síťovat budou zacházet s trojdílným leteckým uskupením v identifikační zóně protivzdušné obrany jako s čímsi izolovaným a vůbec se nepokusí ho posílit o jiné prostředky - což je přirozeně v jejich možnostech.

Souostroví Senkaku/Tiao-jü se nachází asi 220 km od čínského pobřeží. Čtyři čínské raketové křižníky Typ 052C vybavené systémem protivzdušné obrany HQ-9 s dosahem 200 km by se tedy mohly pohyboval na hranici dvanáctimílového pásma čínských výsostných vod či v jeho blízkosti a přitom zůstat na dostřel cílové oblasti (a zároveň být stále přikryty pozemními systémy HQ-9). Pokud by se při letecké léčce něco nedařilo, tyto lodě by se svými výkonnými raketami (48 ks každá) vstoupily do hry a podpořily bojující letouny. Jakýpak by asi byl výsledek Mizokamiho simulované bitvy v takovém případě?

Nestálo by snad zato nejprve zkusit zjistit, co přesně mají Číňané za lubem, než začnou horké hlavy - zatím naštěstí jen "pařanské", byť v renomovaném médiu - vymýšlet ozbrojené verze puberťáckých zápasů o to, kdo ho má většího?

0
Vytisknout
15266

Diskuse

Obsah vydání | 6. 12. 2013