Fosilní lobby míří nejčastěji na Havlíčka a Červeného. Nejvíce schůzek mají fosilní lobbisté se zástupci MPO a MŽP
20. 8. 2026
čas čtení
3 minuty
Analýza registru lobbistů od organizace Re-set: platforma pro sociálně-ekologické transformace za druhé pololetí ukazuje, že fosilní firmy a jejich zájmové organizace se při prosazování svých zájmů nejčastěji obracejí na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a ministra životního prostředí Igora Červeného. Nejvíce zápisů souvisejících s fosilním lobby připadá právě na zástupce ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí.
Karel
Havlíček měl ve druhém pololetí 12 zápisů souvisejících s fosilním
lobby, Igor Červený pak 10 zápisů. Na třetím místě je Filip Turek se 7
zápisy. Havlíček tak zůstává politikem, na kterého fosilní lobby cílí
nejvíce – za celý rok je u něj evidováno už 16 takových zápisů. Data z
prvního půl roku fungování registru lobbistů jsme shrnuli v publikaci
Fosilní lobby a český stát: analýza prvních dat z registru lobbistů. [1]
Z
pohledu jednotlivých ministerstev je koncentrace lobbingu ještě
výraznější. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu evidují ve druhém
pololetí 23 zápisů souvisejících s fosilním lobby, ti z ministerstva
životního prostředí 18 a z ministerstva financí 4. Mezi fosilními
lobbisty s největším počtem zápisů ve druhém pololetí vede Hospodářská
komora s 12 zápisy, následovaná Svazem energetiky České republiky a
Svazem průmyslu a obchodu se 7 zápisy a společností ČEZ rovněž se 7
zápisy. Orlen Unipetrol měl 6 zápisů.
„Fosilní
lobby se snaží ovlivňovat pravidla tak, aby bylo možné co nejdéle
pokračovat v těžbě, spalování a využívání fosilních paliv, přestože
právě jejich rychlý útlum je nezbytný pro řešení klimatické krize.
Potřebujeme proto mezi fosilními zájmy a politickým rozhodováním
vybudovat zeď a tyto zájmy oddělit. Stejně jako jsme si Světová
zdavotnická organizace nastavila jasné pravidla pro jednání státu s
tabákovým průmyslem, měli bychom zajistit, aby firmy, jejichž podnikání
stojí na fosilních palivech, nemohly prostřednictvím intenzivního
lobbingu oslabovat klimatickou a energetickou politiku ve svůj
prospěch," uvedl výzkumník organizace Re-set Radek Kubala, který je
zároveň autorem analýzy.
Čísla
ukazují, že fosilní lobby se nesoustředí pouze na prosazování svých
zájmů u ministerstva, které má energetiku přímo v gesci. Výraznou
pozornost věnuje také ministerstvu životního prostředí, které rozhoduje o
řadě pravidel zásadních pro budoucnost energetiky, průmyslu a snižování
emisí.
Za
pozornost zároveň stojí, kdo v oficiálním registru naopak chybí. Ve
druhém pololetí nejsou mezi evidovanými fosilními lobbisty například
Sev.en Energy, EPH, SUAS nebo Veolia. Absence těchto firem v registru
přitom neznamená, že své zájmy u politiků a úředníků neprosazují,
protože jsou součástí lobbistických svazů, které v registru lobbistů
jsou.
Co považujeme za fosilní lobby
Za
fosilní lobby považujeme firmy, podnikatelská a profesní sdružení a
další organizace, které zastupují nebo prosazují zájmy těžby,
zpracování, výroby, distribuce či spalování fosilních paliv, tedy uhlí,
ropy a zemního plynu. U široce zaměřených organizací, jako je
Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a obchodu, započítáváme pouze
zápisy, které se podle obsahu týkají energetiky a fosilních paliv.
Kontakty:
Radek Kubala, Re-set, radek.kubala@re-set.cz
Odkazy: [1] viz https://re-set.cz/download/2022/Registr_lobby.pdf
58
Diskuse