Nová jednání mezi USA a Íránem jsou pro Teherán „poslední šancí“, jak zabránit eskalaci války, tvrdí Trump

4. 8. 2026

  

Trump zopakoval, že mu s Íránem dochází trpělivost. „Toto je pro ně poslední šance podepsat dobrý dokument.“

Írán vede jednání s Ománem o vytvoření dočasné trasy přes úžinu, která by umožnila obnovení komerční lodní dopravy, ale zatím neobnovuje rozhovory s USA, uvedl v pondělí mluvčí teheránského ministerstva zahraničí.

Esmail Baghaei popřel Trumpovo tvrzenía, že by se jednání mezi oběma stranami o všech hlavních sporech mezi nimi mohla obnovit již v pondělí. „V současné době s USA nejednáme,“ řekl.

Trump tvrdil, že o víkendu upustil od provedení největšího úderu proti jakékoli zemi „od druhé světové války“ poté, co mu zavolal saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán a naléhal na diplomatické řešení. Trump uvedl, že zrušení útoku bylo podmíněno tím, že Írán rychle dosáhne dohody.

Je to již dvanáctý případ ve válce mezi USA a Íránem, kdy Trump odvolal hrozící údery.

V pondělí americký prezident v příspěvku na sociálních sítích označil íránské vedení za „neuvěřitelně pokrytecké“.

„Žádají o schůzku, někteří by řekli ‚prosí‘, jednání začnou, další jsou naplánována v nejbližší budoucnosti, a oni otevřeně a hrdě prohlašují, že nevedou žádné diskuse, že se o ničem nejedná a že jednají pouze s ‚Ománem‘. Poté pokračují ve svém obvyklém žvanění, když tvrdí, že Hormuzský průliv budou mocně ovládat oni, zatímco je již zcela pod kontrolou námořnictva Spojených států a naší ‚blokády‘.“

Střední cesta přes průliv by představovala pokrok. Írán si nárokuje plnou suverenitu nad průlivem a klade požadavky ohledně jeho tras a budoucího řízení, včetně možnosti vybírání poplatků výměnou za poskytování námořních služeb lodím.

Jedním z návrhů je založení společné ománsko-íránské společnosti, která by poskytovala všechny služby, které dříve za vysoké náklady zajišťovaly pojišťovny, avšak za nižší ceny a s preferenčními sazbami pro některé země.

Otevření vzájemně přijatelné trasy přes úžinu je předpokladem pro naplnění všech ostatních dohod stanovených v memorandu o porozumění, dokumentu o příměří, který obě strany podepsaly 18. června. Neshody ohledně závazků vyplývajících z memoranda vedly k obnovení války, která se rozšířila do Rudého moře a do Iráku.

Minulý týden íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi uvedl, že Teherán požaduje, aby lodě vplouvající do úžiny pluly severní trasou v blízkosti Íránu, avšak některé lodě by mohly využít jižní trasu. Írán odmítl rovnoměrné rozdělení lodní dopravy mezi obě trasy a rovněž to, aby odminování tras zahájila třetí země.

Baghaei na tiskové konferenci v Teheránu řekl: „Nyní hovoříme o koridoru, který bude mít trasu tam a zpět, nikoli o dvou či třech samostatných trasách. Tato přechodná trasa má být využívána dočasně, dokud nebude přijato rozhodnutí o pevné trase.“

Tuto trasu představil jako alternativu k systému rozdělení dopravy, tedy k dlouhodobé předválečné trase, na kterou dohlíží Mezinárodní námořní úřad OSN. Uvedl, že si obě strany vyměnily mapy.

Baghaei poznamenal, že dohoda o trase nevyřeší všechny problémy, přičemž poukázal na pokračující námořní blokádu íránských přístavů ze strany USA, a dodal, že pokud se přístup USA nezmění, nedojde k žádnému významnému zlepšení situace v úžině.

V ománských kruzích panovala v poslední době skepse ohledně dosažení dohody s Íránem o trasách, což vedlo k obnovení příprav evropských spojenců Ománu na zahájení odminování jižní trasy – krok, který by mohl vyvolat přímý konflikt mezi Íránem a evropskými mocnostmi.

Jako projev tlaku, kterému čelí teheránští diplomaté, varovalo prohlášení Shromáždění odborníků – orgánu duchovních, který volí nejvyššího vůdce – před vkládáním jakékoli důvěry do USA slovy: „Naděje na porozumění a dohodu s tímto tyranským režimem nikam nepovede.“

Íránský prezident Masúd Pezeškian však uvedl, že věří, že „memorandum o porozumění se v budoucnu stane těžištěm našich zahraničních vztahů“.

Saúdský zásah přišel v týdnu, kdy Rijád zaútočil na síly podporované Íránem v Iráku a vyostřil spor s Íránem podporovanými Húti v severním Jemenu, což podtrhuje, do jaké míry se Saúdská Arábie obává, že by se důsledky totální války USA proti Íránu mohly vymknout kontrole a rozšířit se po celém Blízkém východě.