Krize na Blízkém východě: Írán varuje, že zaútočí na americké síly, pokud vstoupí do Hormuzského průlivu poté, co Trump prohlásil, že USA pomohou „vyvést“ uvízlé lodě

4. 5. 2026

Podle skupiny NetBlocks, která monitoruje internet, trvá výpadek internetu v Íránu již 66. den. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedla:

Je to již 66. den v řadě, kdy v Íránu nefunguje internet, přičemž doba cenzury přesáhla 1560 hodin.

Navzdory distribuci určitého mezinárodního přístupu prostřednictvím pro-režimních kanálů metriky potvrzují, že stále nedošlo k obnovení služeb pro širokou veřejnost.

Určitým novinářům, podnikům a politikům je povolen přístup k internetu. Většina Íránců však zůstává zcela odříznuta. K předchozímu výpadku internetu došlo v lednu během celostátních protestů, což pomohlo zakrýt extrémní násilí proti íránskému obyvatelstvu.

Zde je další část prohlášení generálmajora Aliho Abdollahiho, velitele íránského centrálního velitelství Khatam al-Anbiya, který  uvedl, že USA nebo jakékoli jiné zahraniční ozbrojené síly budou napadeny, pokud vstoupí do Hormuzského průlivu. Abdollahi dále řekl:

Budeme ze všech sil udržovat a důrazně zajišťovat bezpečnost Hormuzského průlivu a informujeme všechny obchodní lodě a tankery, aby se zdržely jakýchkoli pokusů o průjezd bez koordinace s ozbrojenými silami rozmístěnými v Hormuzském průlivu, aby neohrozily svou bezpečnost.

Izrael také zřídil „žlutou linii“ v jižním Libanonu, kde působí izraelské jednotky, zahrnující nejméně 55 vesnic. Tam pokračují v demolici domů a zřízení této takzvané bezpečnostní zóny vyvolalo obavy z dlouhodobé okupace.

Obnovená izraelská válka proti Libanonu začala, když Hizballáh 2. března vystřelil rakety na Izrael po americko-izraelském bombardování Íránu koncem února.

Ve své nejnovější zprávě libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že od 2. března izraelské útoky zabily v Libanonu nejméně 2 679 lidí, včetně mnoha žen a dětí.

Následné evakuační rozkazy izraelské armády, které se týkaly obrovských oblastí jižního Libanonu a jižních předměstí Bejrútu, vyhnaly z domovů přes milion lidí a mnozí se nemohli bezpečně vrátit navzdory diplomatickým snahám libanonské vlády. Nucené vysídlování civilistů v Libanonu ze strany Izraele je podle OSN a organizace Human Rights Watch možným válečným zločinem.

IDF oznámila, že zahájila sérii leteckých úderů na cíle, o nichž tvrdí, že se jedná o infrastrukturu Hizballáhu v jižním Libanonu, poté, co vydala varování k evakuaci čtyř vesnic na jihu.

Příměří v Libanonu vstoupilo v platnost 17. dubna poté, co USA požádaly Izrael, aby usedl k jednacímu stolu s libanonskou vládou, zjevně ve snaze zajistit, aby mírová jednání s Íránem nebyla narušena obnovenou izraelskou invazí do Libanonu.

Od té doby však byl Izrael mnohokrát obviněn z porušování dohody, přičemž útoky zabíjejí civilisty a domy jsou i nadále ničeny, přestože armáda tvrdí, že se zaměřuje pouze na cíle Hizballáhu.

Libanonská národní tisková agentura uvedla, že izraelské síly v noci provedly bombardovací operace v Khiamu a Qantáře v jižním Libanonu.

Izrael uvedl, že jeho útoky jsou reakcí na to, co popisuje jako porušení dohody ze strany Hizballáhu, libanonské militantní skupiny a politické strany podporované Íránem, která nebyla do dohody o příměří zapojena.

Hizballáh, který útočí na izraelské jednotky v Libanonu, tvrdí, že nepřestane s útoky na izraelské jednotky v Libanonu a na města v severním Izraeli, dokud Izrael nebude pokračovat v porušování příměří. Podle podmínek dohody si Izrael zachovává „právo přijmout kdykoli všechna nezbytná opatření v sebeobraně proti plánovaným, bezprostředním nebo probíhajícím útokům“.

USA evakuovaly posádku zadržené íránské lodi do Pákistánu, uvádí Islámábád

USA evakuovaly 22 členů posádky zadržovaných na palubě íránského kontejnerového plavidla do Pákistánu a v pondělí je předají íránským úřadům, uvedlo pákistánské ministerstvo zahraničí a označilo tento krok za „opatření k budování důvěry“.

„Íránská loď bude rovněž odvezena zpět do pákistánských teritoriálních vod, aby se po nezbytných opravách vrátila svým původním majitelům,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení citovaném agenturou Reuters.

Úroveň bezpečnostní hrozby v Hormuzském průlivu je „kritická“

Společné námořní informační centrum uvádí, že úroveň bezpečnostní hrozby v Hormuzském průlivu zůstává kritická kvůli probíhajícím regionálním vojenským operacím.

V poradním sdělení centra – zveřejněném dne X britským Centrem pro námořní obchodní operace – se v pondělí uvádí, že námořníkům se doporučuje koordinovat se s ománskými úřady přes VHF kanál 16 a zvážit trasu přes ománské teritoriální vody jižně od systému rozdělení plavby, kde USA zřídily oblast se zvýšenou bezpečností.

V oznámení se uvádí:

„Plavba přes systém rozdělení lodní dopravy nebo v jeho těsné blízkosti by měla být považována za extrémně nebezpečnou z důvodu přítomnosti min, které nebyly plně zmapovány a zneškodněny.“

Tanker hlásí zásah projektily po Trumpově oznámení

Tanker hlásil zásah „neznámými projektily“ v Hormuzském průlivu krátce poté, co Donald Trump oznámil, že USA pomohou uvízlým lodím v této vodní cestě.

Britská agentura Maritime Trade Operations uvedla, že všichni členové posádky jsou v pořádku. K incidentu došlo 78 námořních mil severně od Fudžajry ve Spojených arabských emirátech.

Úřady incident vyšetřují a lodím doporučují „plout opatrně“.

Donald Trump uvedl, že USA v pondělí ráno zahájí snahu o osvobození lodí uvízlých v Hormuzském průlivu jako „humanitární gesto“ na pomoc neutrálním zemím v americko-izraelské válce proti Íránu.

Americký prezident poskytl jen málo podrobností o plánu, který podle něj pomůže lodím a jejich posádkám, které byly v průlivu „uvězněny“ a docházejí jim potraviny a další zásoby, protože Írán blokuje přístup touto klíčovou vodní cestou.

„Řekli jsme těmto zemím, že jejich lodě bezpečně vyvedeme z těchto omezených vodních cest, aby mohly svobodně a bez problémů pokračovat ve své činnosti,“ uvedl Trump v neděli v příspěvku na své stránce Truth Social.

Varoval, že jakékoli zasahování do americké operace „bude muset být řešeno rázně“.

Zpočátku nebylo jasné, kterým zemím by americká operace pomohla ani jak by operace probíhala. Americké Centrální velitelství uvedlo, že podpora bude zahrnovat torpédoborce s řízenými střelami, více než 100 letadel ze země i z moře a 15 000 vojáků.

Zpráva agentury Axios později tvrdila, že námořnictvo nemusí nutně doprovázet lodě průlivem.

Další klíčové události:

• Írán v neděli oznámil, že obdržel odpověď USA na svou nejnovější nabídku mírových rozhovorů, den poté, co Trump prohlásil, že íránský návrh pravděpodobně odmítne, protože „nezaplatili dostatečně vysokou cenu“. Íránská státní média informovala, že Washington předal svou odpověď na íránský 14bodový návrh prostřednictvím Pákistánu a že Teherán ji nyní posuzuje.
• „V této fázi nevedeme jaderná jednání,“ citovala státní média mluvčího íránského ministerstva zahraničí Esmaeila Baghaeiho, což je zjevná narážka na íránský návrh odložit jednání o jaderných otázkách až do skončení války a do doby, než se nepřátelé dohodnou na zrušení vzájemných blokád lodní dopravy v Perském zálivu. Írán již více než dva měsíce blokuje téměř veškerou lodní dopravu z Perského zálivu s výjimkou své vlastní. Minulý měsíc USA uvalily vlastní blokádu na lodě z íránských přístavů.
• Izrael v neděli nařídil tisícům Libanonců opustit 11 měst a vesnic v jižním Libanonu, což představuje eskalaci války mezi Izraelem a tamními spojenci íránského Hizballáhu, která probíhá souběžně s válkou v Íránu a mohla by dále zkomplikovat širší mírové úsilí.

Zdroj v angličtině ZDE