Je tohle začátek nových závodů v jaderném zbrojení?

13. 2. 2023

Moskva se chopila šance: Minulý týden ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že americké požadavky na pokračování inspekcí jaderných zbraní v Rusku jsou "cynické". A konečně, Washington se prý snaží uštědřit Rusku na Ukrajině "strategickou porážku".

Jde o inspekce podle odzbrojovací smlouvy New START, která byla prodloužena až v poslední vteřině roku 2021. Od roku 2011 smlouva omezuje strategický jaderný arzenál Ruska a USA na 1 550 hlavic a 700 operačních odpalovacích zařízení a bombardérů.

Dodržování smlouvy je kontrolováno každých šest měsíců s výměnou dat a každý rok je naplánováno 18 kontrol na místě. Obě strany tyto kontroly vždy vyčerpaly – alespoň před pandemií koronaviru. Od roku 2020 byly pozastaveny a měly se obnovit loni, ale Moskva to odmítla. Z pohledu Washingtonu jde o porušení poslední dosud platné smlouvy o kontrole jaderných zbraní mezi oběma zeměmi.

Nyní se zdá, že Rusko chce spojit dodržování smlouvy, která brání závodům ve zbrojení ve strategických jaderných zbraních, s postojem USA k válce na Ukrajině. Nebezpečná hra, protože smlouva je v zájmu obou zemí, píše Rose Gottemoellerová, bývalá hlavní vyjednavačka amerického New START, v komentáři hosta pro "Financial Times".

Spojené státy jsou teprve na začátku fáze modernizace svých jaderných zbraní, která potrvá dvě desetiletí. Jakýkoli nedostatek předvídatelnosti bude mít za následek volání po zvětšení amerického arzenálu.

Konec New START by mohl vést ke zdvojnásobení strategických arzenálů Ruska a Spojených států, vypočítala Federace amerických vědců. Sovětský svaz si ještě nějakou dobu mohl dovolit závody ve zbrojení s USA, ale Rusko s tím bude mít pravděpodobně potíže i přes neustálé hrozby Kremlu jadernými zbraněmi. Smlouva ještě nevypršela, platí do roku 2026.

Konfrontace v Evropě

Evropané už ale mají problém: Od srpna 2019 je Smlouva INF o zřeknutí se jaderných raket středního doletu historií. Od té doby dva signatáři, Rusko a USA, již nejsou vázáni jejími podmínkami a mohou testovat a rozmisťovat pozemní rakety s dosahem 500 až 5 500 kilometrů.

To znamená, že konvenční a jaderné rakety a řízené střely, jejichž maximální dosah leží mezi krátkými a mezikontinentálními vzdálenostmi, mohou být opět umístěny v Evropě.

Z pohledu NATO tomu tak již dávno je: Ruská řízená střela typu 9M729 klasifikace NATO SSC-8, která může být vybavena jadernými zbraněmi, má dolet 2 500 kilometrů – to byl Washingtonem uváděný důvod pro odstoupení od smlouvy. Rakety 9M729 jsou umístěny v exklávě Kaliningrad u Baltského moře a jejich akční rádius pokrývá celou Evropu.

Stockholmský výzkumný ústav SIPRI ve své ročence za rok 2022 odhaduje, že Rusko má 20 odpalovacích zařízení pro takové střely, které mohou nést jaderné hlavice o síle až 100 kilotun.

Rusko tato obvinění odmítá. Střela s plochou dráhou letu SSC-8 má podle něj maximální dolet nižší než 500 kilometrů povolených INF. Ale stále to stačí na to, aby se dostala do Berlína, Varšavy, Rigy a Vilniusu.

Putin navíc už více než dva roky tvrdí, že Rusko dodržuje moratorium na rakety středního doletu. V každém případě "dokud nebudou v odpovídajících regionech umístěny srovnatelné raketové systémy americké konstrukce".

Aktuálně se zdá, že Moskva má obavy z dodávky prvního prototypu nového amerického zbraňového systému. Americký výrobce zbraní Raytheon dodal na konci prosince americké armádě Typhoon, známý také jako "schopnost středního dosahu". Zbraňový systém má střílet upravené, dosud námořní jaderné střely s doletem mezi 500 a 1 800 kilometry.

"Nepochybně, pokud by se takové zbraně objevily v oblastech, kde mohou být námi ohroženy, povede to k protiopatřením," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v novinovém rozhovoru na konci ledna.

Tyto americké zbraně by také mohly být umístěny v Evropě. Zatím se ale Američané zdrželi jejich umístění. Naposledy, v lednu loňského roku, Američané alespoň naznačili ochotu jednat o raketách středního doletu. Pak ale přišel ruský útok na Ukrajinu.

Především balistickými raketami na bázi ponorek představenými v roce 2019, s malou desetikilotunovou hlavicí, chce Washington zajistit, aby byla i Moskva připravena jednat o raketách středního doletu a nestrategických jaderných zbraních.

Bidenova administrativa omezila financování vývoje nové námořní řízené střely SLCM-N, která by měla vyvinout další tlak na Rusko – ale zdá se, že to nikdo v Moskvě nevidí jako pozitivní signál.

Celý článek v němčině: ZDE