Stropnický, aneb O výprodeji hodnot

26. 7. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Grafika: Pixabay.

  • Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický hájí kolaboraci "levicové" ČSSD s jadernickým a antiekologickým oligarchou, protože vlastní politická kariéra je pro něj mnohem důležitější než předstírání hodnotových orientací, jimiž se v minulosti účelově oháněl. 
  • Stropnického politický comeback v barvách zaprodané "národně sociální demokracie" znamená zároveň i definitivní coming out bezzásadového zemanistického mocenského pragmatismu, který je v Česku již 28 let vydáván za "levicovost".

Expředseda Strany zelených Matěj Stropnický, který svého času označil Babiše za podvodníka, po mnoha letech sledování korupce a střetu zájmů prohlásil šéfa ANO za "obyčejného byznysmena". Prý je jako vládní partner národně socialistické ČSSD čínsko-ázerbájdžánského politika Hamáčka, za niž nyní Stropnický v Praze kandiduje, mnohem přijatelnější než česká pravice.


Mýtus o Babišově "levicovosti", jímž byla hájena kolaborace národních socialistů s oligarchou, ovšem vzal za své nejpozději v okamžiku, kdy premiér uprostřed pandemické krize přišel s naprosto nezodpovědným snižováním daní. Jestli někdo v České republice v poslední době opravdu viditelně podkopal základy zbytkového sociálního státu, který by měl být i za levici se vydávajícím národním socialistům drahý, byl to právě Andrej Babiš. Proto by se přinejmenším slušelo říci, že si tento politik s šéfem ODS Petrem Fialou nemá co vyčítat. Od Stropnického ovšem nic podobného nečekejme.

Tento "zelený" politik hájí kolaboraci s politickou silou, která kromě dostavby Dukovan prosazuje ještě i dostavbu dalších dvou jaderných bloků Temelína. Politik s autentickým zájmem o životní prostředí ovšem nemůže spolupracovat se zapálenými jaderníky o nic více než s agrobyznysmenem, který zřídil stát jako firmu a jehož holding, který "nevlastní", cíleně otravuje českou krajinu herbicidy a pesticidy. Tím je o Stropnického věrohodnosti v politice na pozadí "trvalé udržitelnosti" finančních operací jeho sponzorky Maláčové a Babišovy vlády jako celku již řečeno téměř vše.

Tím co zbývá doplnit je veskrze "zajímavý" postoj Matěje Stropnického k bývalému ministrovi zahraničí odvolanému pro nedostatečnou povolnost vůči ruské účasti na dukovanském tendru a dovozu vakcíny Sputnik, potažmo ke dvěma nejhorším pravicovým diktaturám v sousedství Evropské unie - ruské a běloruské.

Pokud jste si náhodou mysleli, že nemůže existovat větší anathema "zelené" levicovosti než smířlivost vůči agresívní politice režimu s fosilní ekonomikou, který zuřivě zbrojí, zatímco životní úroveň řadových obyvatel neustále strmě klesá a raketovým tempem roste jejich osobní zadluženost, režimu, který si s právy a emancipací poddaných otevřeně vytírá pozadí - a specificky se agresívně vymezuje zrovna vůči právům sexuální menšiny, ke které se po létech budování image lamače ženských srdcí sám Stropnický přihlásil - můžete se pokusit vysvětlit, co "levicového" vlastně vidíte na vzteklých výpadech proti opravdu velmi mírně prozápadnímu kurzu exministra Petříčka.

Matěj Stropnický dnes reprezentuje zcela zřetelný účelový výprodej levicových a ekologických hodnot, kterými se kdysi emfaticky oháněl.

Hodnoty jsou mu ničím, politická kariéra za každou cenu vším. Kvůli ní je ochoten podniknout cokoliv, včetně šaškování ve Výměně manželek či poskytování rozhovorů stoce Valentových Parlamentních listů.

Kauza Stropnický ukazuje, že v Česku už bohužel nemusíme zkoumat, jak se z levičáka stane rasista a národovec.

Výprodej hodnot demokratické levice proběhl vlastně již s nástupem Miloše Zemana do čela sociální demokracie v roce 1993, který přinesl převládnutí cynického postkomunistického mocenského pragmatismu s národoveckou až xenofobní orientací.

Stropnický na kandidátce Hamáčkových národních socialistů dnes jen činí zmíněnou proměnu naprosto nepřehlédnutelnou pro každého, kdo uprostřed dezinformačních kampaní ještě neztratil schopnost kritického myšlení.

1
Vytisknout
17389

Diskuse

Obsah vydání | 29. 7. 2021