27. 9. 2002 / Jan Čulík
"My jsme četli Homéra jako noviny. To každý dovedl. Tak se literatura nutně doplňovala řeckým mýtem."Ivan Jelínek, autor devatenácti sbírek převážně niterné, mysticko-filozofické poezie (z nichž dv...
27. 9. 2002 / Jan Čulík
V pátek 27. 9. 2002 zemřel v Londýně ve věku třiadevadesáti let "metafyzický", spirituální básník Ivan Jelínek. Jan Čulík s ním natočil v roce 1990 hodinový rozhovor pro Československý rozhlas, o j...
27. 9. 2002 / Ivan Jelínek
Tak jenom šlépěj nohy, a tu už vlny plní, zarovnávajíce důlek, úlek vteřin snový do minulého času, výskání v poli klasů budoucích žní. Tu se mi zatmí hlubina i výška. Kosy už končí smrtné ...
27. 9. 2002
Svatý Václave, vévodo české země kněže náš pros za ny Boha svatého ducha! Kyrieleison! Nebeské jest tvorstvo krásné Blazě tomu, ktož tam pójde: v život věčný, oheň jasný svatého ducha! ...
18. 9. 2002 / Sex ve sprše
V dnešním vydání BL publikujeme (zde a zde) dva "manifesty" autora, jehož totožnost je redakci známa, avšak který si přeje vystupovat pod pseudonymem Sex ve sprše. Když jsem mu namítal, že Brit...
18. 9. 2002
S trpkostí sleduji poslední diskuze o dotacích pro literární časopisy (zde a zde) a vybavují se mi trpké osobní zkušenosti s těmito plátky. Když jsem 24. prosince 2000 bloumal předvánoční Prahou a ...
9. 9. 2002 / Jan Čulík
Výroční seminář Obce spisovatelů pro zahraniční bohemisty skončil v pátek odpoledne setkáním s dvaaosmdesátiletým spisovatelem, dramatikem a výtvarníkem Ludvíkem Kunderou u hrobu Františka Halase v...
9. 9. 2002 / František Palacký
Hlavním a bezprostředním předmětem péče naší jsou a býti mají ne literatura sama v sobě, ale její tvůrcové a působitelé; zvelebení literatury jen prostředečně staví se nám za účelem, ježto pomůckam...
9. 9. 2002 / František Palacký
Obyčejně neptával se po nějakém honoráru nikdo, spokojen jsa, jen když našel vydavatele pro dílo své, kterému připláceti nebyl povinen. Neřesti a nesnáze takové daly, jakož vůbec známo, první podně...
9. 9. 2002 / František Palacký
Kdo umí dostihnouti myslí svou ideálu, bývá sobě také svědom nedostatkův díla svého, kteréž byť sebevýtečnějším bylo, podrží na sobě vždy známky nedokonalosti lidské; ba obyčejný to bývá zjev, že s...