Bodláky Václava Duška

Hadí zodpovědnost neexistuje

11. 8. 2016 / Václav Dušek

Profláknutá bába se údajně chystá šéfovat světu - hrozí čelní střet pravdy a lásky s nenávistí a lží. Uf! Meleme a meleme, řídíme hubami planetární dění a přitom doma připomínáme vyhaslou ekonomickou a politickou Etnu; krapítko rozkradeno není ku škodě - parta hovniválů se povaluje v blahobytném bahnu a dává na modlení, aby jí vše vydrželo a nedopadla na nenasyty ruka ospalé justice.

Zákony - brnkačka. Lidské osudy? Nás nedojmete, každý se musí starat sám o sebe, jak říkával ekonomický čmelák a fotr Šmoula v jednom Vašek Všechnoviděl, když pobýval ve špičce divokého peletonu, kde nemít tvrdý loket znamenalo strmý pád do zlámané rokle; ó, jak se kradlo a přitom se hlásalo, že to není krádež, ale přerozdělení prostředků k dalšímu využití i zneužití. Jak se nádherně lhalo a podfukáři nalezlí ve funkcích parcelovali dobyté pozice s chutí a elánem - hle, co všechno k mání, rozdávání cizineckým hordám třešnička na dortu. Stačí se sehnout, hned máte v dlani mamon. Anebo kulový, jak kdo, kdy a kde. Kdo uzmul málo, křičí: Fasst den Dieb, chyťte zloděje! Samý klapperchlange, milí přátelé plazů.

Když si dva nevěří a stojí v čele velenárodů, pak přestává být legrace, situace na pováženou. Proč si neobjednají u nás doma všeználky, hbité mluvčí i nebojácné lobbisty, ohebné hejtmany, mužné starosty? Jak by se jim ulevilo, chlapcům a děvčatům. U nás si nevěří lodivodi politického parníku, dokonce na sebe čas od času vyrukují a pálí těžkou municí: ten a ten je zloděj, kradl, podváděl, smilnil, chlastal - a ten a ten trávil čas v dinosauří vysoké společnosti, proháněl nepřátele neexistujícího komunismu, navlečen ve slušivé uniformě tvořil pěst dělnické třídy; vzpomínky vyhasly rychlostí blesku. A nejvíce řvou ti, co nebyli připuštěni ke strukům hojnosti - msta je nejlepší odměnou revolučních lišek. Ale možná hrdinové cumlali mléko hadí - zdravé pro boj s humanitou a sociální lidskostí.

Hlasy na poušti volají: Kdo dal Koblížkovi české občanství, hrome?! Proč, za co? Opravdu se ho báli šmudlové v lovosické chemičce, jak pravila zlatovlasá Maud? Tvrdý zbojník prý pěl: Kúpil som revolver, prima singr značka, už mi ho zobrala žilinská patračka.... Pomluvy. Nu, on Koblížek dokáže kopat kolem sebe zběsile, jak splašená kobyla. A nebojí se vyřknout silná slova obvinění - přinejtuje mezi oči užvaněnému a mediálně využívanému, všeho schopnému, fackujícímu občany bez bázně a hany, poštěkávajícímu po policajtech... s imunitou křičel i Klement, ale po bůčku ho přetáhli. Přetáhnout parlamentního kecala, zle nedobře by bylo...

Neodbíhejte od tématu! Kdo dal Koblížkovi naše občanství, kdy, kdo, a proč! A nekličkujte, že bývaly doby, kdy nějaké občanství nestálo ani za zlámanou grešli. Máme demokracii a můžeme mluvit hlasitě, žádat jasné odpovědi. Anebo se většina mýlí, vedena menšinou k vyschlým studnám poznání?

Za humny neveselo. Střelba ve školách neustává, v domácnostech přibývá - střílí mladí zoufalci, děti ze zvědavosti, staří z beznaděje a blížícího se konce, kdeže zůstaly sny? Na vojně postřelil kdysi před lety nacamraný nadporučík vojáka v posteli při předvádění nové zbraně, škorpiona, zvaného škorpík. Jindy přiletěla žhavá včela. Střela mířená do nohy u spišského hradu, Szepesi vár, Zipser Burg, slepou patronou rozervala nešťatníkovi nárt - nevydržel buzerační cvičení a opakující se výběh k hradním rozvalinám, kde vládli kdysi před lety Thurzovci - Cákyovci. Další vojín se střelil do hlavy při náročné stojce pod věží kvůli holce, chemie mu zaplavila mozek. Nejedna milunka zahnula zelenému chlapci - život nečeká a Julie vymřely.

Střílíme snadno i rychle. Nejen mafie drží, krom jiných vymožeností k zabíjení, krátké palné zbraně a neváhá jim provětrat hlavně. Pár policajtů si prohnalo kulkami hlavy. Zabijáčtí teroristé šetří střelivem, mají nože - starověk neodezněl. Hlava berana - člověka, co na tom sejde?! Střelba slovní se vzmáhá - bachratý mladokomik nazve lid této země nehezky a má jistotu, že nedostane přes nevymáchaný kanál - a starokomik se štětí, zapomenul na volskou mladost, ale slovní zásobník připravený k palbě při zteči k hoře Šumák.

Máme experty na islám, že ho neznají dokonale? Kdo se bude zdržovat nesmysly! Zpravodajství - nádhera, politická kultura k popukání, bakalovské nimrování; zmýlená platí, hadí zodpovědnost neexistuje. Prosila myš hada, zda pomůže a přeplaví ji k druhému břehu do bezpečí, ale zda se může spolehnout, že ji neuštkne a nesežere. Ano, má milá, spolehni se... Hned u břehu ji uštknul - ale povídal si, že se mohu spolehnout a... to víš, nemohu si pomoci, jsem prostě jen had.

Bezpečí je náhoda a sen optimistů. Nelze ho stoprocentně zaplatit. To víš, nemohou si pomoci...