Problémy s vývojem nových léků

29. 8. 2012 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Občas píši do Britských listů o krizi, která panuje v současnosti ve vývoji nových léků ZDE, ZDE. Zdají se mi to velmi dobře demonstrovat dvě krátké zprávy z únorového čísla časopisu Nature (9. únor 2012), který každý týden shrnuje podstatné události ze světa vědy, společnosti a byznysu v rubrice "Seven days". V jedné ze zpráv, s názvem "Pharma cuts", Nature píše, že gigantická farmaceutická společnost AstraZeneca 2. února oznámila ukončení 2200 pracovních míst a celkově plánuje snížit počet pracovních míst o 7300 (asi 12% zaměstnanců). Zároveň podle Nature tato firma následuje ostatní velké farmaceutické firmy a radikálně omezuje výzkum v oblasti neurověd. Proč zrovna v oblasti neurověd, když psychiatrická onemocnění a onemocnění mozku jsou považována v EU za nejzávažnější zdravotnický problém současnosti (podle editorialu, který vyšel v Nature 8. září 2011 pod názvem "Brain burdens", trpí těmito nemocemi 38% evropské populace a 30 milionů Evropanů má vážné deprese)? Protože výzkum zde nevede k efektivnější a levnější léčbě, jak konstatuje článek z 6. prosince 2011, publikovaný v Nature a nazvaný "Novartis to shut brain research facility".

Posuňme se však k druhé zprávě z únorového čísla Nature, která nese strohý název "Cystic fibrosis". Zde čteme o tom, že po 23 letech od nalezení genu, který je zodpovědný za vznik cystické fibrózy (smrtelná nemoc), americký úřad pro léčiva (Food and Drug Administration) povolil "landmark drug" (lék, který znamená přelom). Tento lék působí na gen, způsobující cystickou fibrózu. To je vynikající zpráva. Znamená, že výzkum přinesl plody a vědci dospěli na základě svých objevů k lékům, užitečným pro pacienty. Nicméně ve zprávě se dále konstatuje, že tento lék dokáže pomoci pouze čtyřem procentům pacientů s touto nemocí a rok léčby pro jednu osobu stojí 294 000 USD (necelých 6 milionů korun).

0
Vytisknout
8529

Diskuse

Obsah vydání | 30. 8. 2012