Při návštěvě historické radnice (Palazzo Publico) v italské Sieně uvidíte neuvěřitelnou věc. Hlavní jednací místnost v radnici je vyzdobena freskami, které alegoricky zobrazují Dobrou a Špatnou vládu. Obě jsou dílem malíře Ambrogia Lorenzettiho (1290?-1348). Alegorie Dobré vlády je z let 1319-1348 (!), tedy z doby, kdy v Čechách vládl chaos vlády nepřítomného Jana Lucemburského, alegorie Špatné vlády z let 1337 - 1339.

Neuvěřitelně na první třetinu čtrnáctého století zdůrazňuje freska o dobré vládě, kterou měli sienští radní na očích každý den, že podmínkou dobré vlády je oddělení moci výkonné a moci soudní - justice musí být zcela nezávislá. Jedině tak může vláda jednat ve prospěch obce. Kolem dobrého vládce sedí alegorické ženské postavy, znázorňující vlastnosti, které musí uplatňovat dobrý vládce: Velkomyslnost, Umírněnost, Sílu, Mír, Moudrost. Nad moudrým vládcem je umístěn anděl, který znázorňuje Naději.

Na jiném místě radničního sálu je zobrazeno, jak vypadá krajina s dobrou vládou: země rozkvétá, vede se obchodu i zemědělství, lidé spolu jednají ve veřejném prostoru zdvořile a slušně.

V alegorii Špatné vlády má vládce - tyran - podobu ďábla. Jeho poradci shodou okolností nejsou ženy, ale muži. Mezi nimi jsou Ješitnost a Chtivost po penězích a moci. Justice je svázána a leží u nohou tyrana.

Tyranovi jde jen o jeho osobní prospěch. Důsledkem pro život země je válka (zničené budovy), násilí a vraždění.

Neměli by si čeští politikové při nynějším povolebním rozhodování vzít příklad z Italů ze začátku čtrnáctého století?