Londýnský primátor Sadiq Khan podporuje výzvy k zavedení maximální teploty na pracovištích ve Velké Británii. Kdy to bude v Česku?

16. 7. 2026

  

Jen červnová vlna veder zabila podle odhadů 440 lidí denně ve Velké Británii během svého třídenního vrcholu.

Ve Velké Británii existují pokyny v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví týkající se minimálních teplot na pracovišti, ale žádné ohledně maximálních teplot, a to navzdory rostoucímu letnímu horku způsobenému klimatickou krizí vyvolanou spalováním fosilních paliv.

Odborové svazy a aktivisté opakovaně volají po stanovení maximální teploty v interiérech na pracovištích, přičemž odborový svaz Unison a Kongres odborových svazů (TUC) požadují limit 30 °C, resp. 27 °C pro namáhavou práci.

V květnu zpráva Výboru pro změnu klimatu, který vládě poskytuje poradenství, obsahovala doporučení stanovit předpisy o maximální teplotě na pracovišti, aby se řešila rostoucí rizika pro „bezpečnost pracovníků a podpořilo se zavádění nezbytného chlazení“.

O víkendu se tlak na vládu zvýšil, když poslankyně Strany zelených Hannah Spencerová uvedla, že plánuje předložit v parlamentu návrh zákona, který by připravil půdu pro zavedení teplotního limitu na pracovišti.

Nyní mluvčí Khana, jednoho z nejvýše postavených volených představitelů Labouristické strany, uvedl, že tuto myšlenku podporuje, protože extrémní vedro se pro obyvatele hlavního města, které patřilo k nejvíce zasaženým místům během letošních letních vln veder, „stává stále větší realitou“.

Khan zahájil iniciativu, která má městu pomoci přizpůsobit se stále častějším a intenzivnějším vlnám veder. Jeho mluvčí uvedl, že ačkoli nemá pravomoc zavést vynutitelná pravidla pro maximální teploty, tuto myšlenku podporuje.

Minulý týden deník Guardian informoval o dopadech opakovaných vln veder na školy, přičemž učitelé popisovali, jak se zoufale snažili zajistit bezpečnost dětí – mladší žáky zakrývali mokrými papírovými ručníky, zatímco ti leželi na podlaze, a starším žákům pod lavice podávali podnosy s vodou, do nichž si mohli ponořit nohy.

Lékaři poukázali na katastrofální dopad extrémních veder na britské zdravotnictví v Anglii, kde dochází k poruchám radioterapeutických přístrojů a magnetických rezonancí, k výpadkům kritických IT systémů a k poruchám chladicích jednotek, které zásobují celé nemocnice.  

Starostka Hackney za Stranu zelených, Zoë Garbettová, uvedla, že podpora pracovníků a rodin zasažených extrémním horkem je otázkou sociální spravedlnosti i přizpůsobení se klimatickým změnám.

„Klimatická krize nepostihuje všechny stejně a nedávné vlny veder to jasně ukázaly,“ řekla. Garbettová uvedla, že ředitelé škol v Hackney se až příliš často ocitli před rozhodnutím, z něhož nebylo možné vyjít vítězně – buď nechat školy otevřené a vystavit zaměstnance i žáky nebezpečným teplotám, nebo je zavřít s vědomím, že mnoho dětí nemá doma lepší alternativu

„Naléhavé investice vlády do odolnějších škol a veřejných budov nejsou jen otázkou klimatické krize, ale také základní sociální spravedlnosti,“ řekla. „Místní samosprávy jsou připraveny krizi řešit a převzít zákonnou povinnost vést reakci na ni, ale k přijetí opatření potřebujeme pravomoci a – co je ještě důležitější – odpovídající finanční prostředky.“

Mluvčí vlády uvedl, že vláda „nemá v plánu zavést povinnou maximální teplotu na pracovišti“, a dodal: „Úřad pro zdraví a bezpečnost (HSE) vydal pokyny pro zaměstnavatele, aby se připravili a podpořili ty, kteří pracují v extrémním horku, a zajistili tak zdraví a bezpečnost pracovníků.“

Uvedl však, že HSE letos zahájí veřejnou konzultaci o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, která se bude zabývat teplotními limity spolu s celou řadou dalších otázek.

Zdroj v angličtině ZDE