Merkel odmítla roli zprostředkovatelky v jednáních s Putinem

20. 5. 2026

čas čtení 2 minuty
Bývalá německá kancléřka Angela Merkel odmítla myšlenku své mediace při jednáních EU s Ruskem o ukončení války na Ukrajině.

Ve svém projevu na WDR Europaforum jasně uvedla, že nepovažuje za možné vést dialog s Kremlem bez skutečné politické moci. Merkel vysvětlila, že jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po anexi Krymu a začátku války v Donbasu v roce 2014 probíhala pouze proto, že ona a tehdejší francouzský prezident François Hollande byli současnými hlavami států.

Podle jejího názoru je myšlenka posílat bývalé politiky na schůzky se současnými politiky pochybná. "Osobně by mě ani nenapadlo požádat prostředníka, aby za mě jel do Minsku a tam mluvil s Putinem," řekla Merkel.

Prohlášení přišlo uprostřed evropských diskusí o formátu možných kontaktů s Kremlem. Dříve zdroje Der Spiegel uvedly, že jednasedmdesátiletá Merkel byla považována za prostřednici, protože zná jak Putina, tak ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ovládá ruštinu a má relativní neutralitu díky své vzdálenosti od současné politiky. Mezi dalšími možnými kandidáty na tuto pozici byl Politicem jmenován finský prezident Alexander Stubb a bývalý italský premiér Mario Draghi.

Zdroje obeznámené s pozicí Ukrajiny zdůraznily, že vyjednavač by měl mít širokou podporu Evropské unie a zároveň nevyvolávat otevřenou nedůvěru vůči Putinovi. Podle nich by takovým prostředníkem mohl být norský ministr zahraničí Espen Barth Eide, zkušený diplomat na Blízkém východě, stejně jako indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar, který udržuje vztahy s oběma stranami.

Putin sám dříve navrhoval zapojit dalšího bývalého německého kancléře, Gerharda Schroedera, jako prostředníka. EU tuto kandidaturu odmítla. Dvaaosmdesátiletý Schröder, který vedl německou vládu v letech 1998 až 2005, byl opakovaně kritizován za přátelství s Putinem a svou práci v ruských ropných a plynárenských společnostech. Válku však označil za "chybu" a dokonce cestoval do Moskvy se svým "mírovým plánem", který byl odmítnut. Iniciativa předpokládala, že Ukrajina odmítne vstoupit do NATO a předá Krym Rusku, ale ponechá si Donbas pod podmínkou, že ruština bude druhým státním jazykem v této oblasti.

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
239

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2026