Hlavní důvody, proč by měla být dostavba jaderných reaktorů v ČR okamžitě zastavena IV

4. 5. 2025 / Oldřich Maděra

čas čtení 25 minut
(Předchozí části této analýzy jsou ZDE, ZDE a ZDE)

27. Prodlužování životnosti je nebezpečné

Máme v provozu dvě jaderné elektrárny. Temelín a Dukovany. První blok Dukovan byl uveden do provozu v roce 1985 s plánovanou životností 30 let. Blok tedy měl odstaven a sešrotován již v roce 2015. Poslední blok byl uveden do provozu v roce 1987. Technický život i poslední bloku v Dukovanech by tedy měl skončit v roce 2017.

Namísto toho byly provedeny modernizace některých uzlů a životnost byla papírově prodloužena do roku 2047! Ten první blok tedy pojede podle všeho celých 62 let!

Podívejme se například na osobní automobil Škoda 120 z roku 1985, který se v té době vyráběl. Byl v denním provozu 30 let. Má najeto 600 000 km. Je již značně prolezlý, má již třetí motor a ten nyní bohužel zase kouří a spotřebovává olej.

My chceme ten automobil „modernizovat“ a prodloužit jeho životnost na 60 let s perspektivou každodenního provozu. No tak jsme tedy tu karoserii nechali v servisu vyvařit. Byli jsme sice upozorněni, že dalších třicet let již každodenní provoz v žádném případě nemůže vydržet. Přesto jsme ji však nechali opravit. Vyměnili jsem již počtvrté motor za nový. Dali jsme i nový palivový filtr a nový vzduchový filtr. Chceme s tím autem jezdit dennodenně více než sto kilometrů po dobu dalších třiceti let. Myslíte si, že jsme udělali dobře?

Podobně je to i s jadernými reaktory v Dukovanech. Vyměnili jsme sice elektrické rozváděče, řídící systém apod. Mnoho firem se určitě napakovalo na lukrativních zakázkách. Nicméně nevyměnili jsem nádobu reaktoru, potrubí primárního okruhu, parogenerátory, tepelné výměníky apod.

Tyto všechny díly byly po dobu již celých třiceti let dennodenně vystaveny nejen provozním tlaků a teplotám, ale zejména trvalé vysoké radiaci. Jak známo, ocel vystavená radiaci křehne – viz např. zde a zde a může tzv. „vykvést,“ podobně jako spodek té nešťastné Škody 120 provozovaný na posolených silnicích. Může nenadále prasknout bez jakéhokoliv předchozího varování.

Jaké máme, jako obyvatelé Brna, záruky, že v průběhu těch následujících třiceti let nedojde nejprve k poškození některé části primárního okruhu některého nebo dokonce samotné nádoby některého ze čtyř jaderných reaktorů v Jaderné elektrárně Dukovany? Nedojde pak následně k jaderné havárii jednoho z těchto čtyř reaktorů? Pak by došlo velmi pravděpodobně k vymazání půlky Morava a Brna z povrchu zemského.

Temelín byl uveden do provozu v roce 2002 a 2003. Jeho životnost by tedy měla skončit v roce 2032 a 33. Nepředpokládám, že se tak stane. Mávnutím kouzelného proutku a za úsměvu paní inženýrky Dany Drábové prodloužíme jeho životnost ne na šedesát, ale rovnou na osmdesát let. Jsme přece v Čechách – viz zde.

28. Vysoké náklady na likvidaci

Dejme tomu, že ty reaktory ke konci životnosti nevybuchnou a dožijí se zdárně konce svého extrémně prodlouženého provozu. Co pak s nimi? Vyvezeme jaderné palivo a necháme je tisíc let stát, až klesne radiace na rozumné hodnoty? Nebo je za obrovské peníze zlikvidujeme? Řekl vůbec někdy někdo, co s těmi vyšlehanými reaktory na konci jejich životnosti uděláme?

Zabýval se někdy někdo tím, jak se ta likvidace provede a kolik to celé bude stát? Má na to ČEZ již nyní připraveny peníze? Nebo to zase zaplatí chudák český daňový poplatník? Aby ta velmi levná energie z jaderných reaktorů nakonec nestála 100 Kč/kWh!

Budou všechny tyto dodatečné náklady započteny do ceny těch nových reaktorů? Budou tam na to peníze? Kolik pak vyjde jedna kilowatthodina? A to jsem ještě nezačali mluvit o radioaktivitě, o vyhořelém palivu atd. viz níže.

29. Nutnost vybudování dalšího meziskladu vyhořelého paliva

Vyhořelé jaderné palivo se vyveze z reaktoru a uloží se do bazénu vodou, kde se chladí po dobu asi šesti až sedmi let. Po té je již možné vyhořelé palivo přemístit do suchého, „věčného meziskladu“. Do konce osmdesátých let bylo vyhořelé palivo po dochlazení odvezeno do Ruska – viz zde. Celkem jistě z něj byly vyrobeny některé jaderné bomby, kterými tak rádi pánové Putin a Medveděv straší celou Evropu a potažmo tedy i nás, Čechy. To jsme tedy u toho byli a dosud u toho tedy jsme za naprosté hlupáky! (viz třeba zde a zde).

V ČR jsou v současné době vybudovány a provozovány tři sklady vyhořelého jaderného paliva s celkovou kapacitou 3 310 tun těžkých kovů (dále jen t TK) - viz zde.

První, v Dukovanech, MSVP, s kapacitou 600 t TK je již zcela zaplněn. Druhý v Dukovanech, SVP, s kapacitou 1 340 t TK byl zaplněn na konci roku 2023 z 38% (asi 509 t TK) a předpokládá se, že bude zcela zaplněn do konce roku 2037. Pokud budeme chtít JE Dukovany provozovat i po tomto datu, tak se musí urychleně vybudovat další SVP o minimálně stejné kapacitě - viz zde.

V Dukovanech jsou ještě 4 bazény s asi 265 tunami vyhořelého paliva intenzivně chlazené (BSVP) - viz zde.

V JE Temelín je jen jeden zásobník, SVJP, s kapacitou 1 370 t TK. Ke konci roku 2023 byl zaplněn ze 43% (586 t TK) - viz zde.

V Temelínu jsou ještě dva bazény BSVP s celkem asi 343 tunami vyhořelého paliva na konci roku 2023.

Celkem tedy bylo na konci roku 2023 v obou jaderných elektrárnách uloženo asi 2 303 t TK.

Ročně ho přibude v Temelínu asi 53 tun a v Dukovanech asi 57 t TK. Ročně tedy asi 110 t TK v obou elektrárnách. Koncem roku 2024 tedy asi 2 413 t TK, koncem roku 2025 asi 2 523 t TK.

V Dukovanech je celkem 5 poškozených palivových souborů (PS) a v Temelínu celkem 101 ks! Nabízí se otázka, co tam s tím ti hoši dělají? Paní Drábová je asi moc nehlídá a již vůbec o tom neinformuje veřejnost!

Mimo to vzniká ještě v obou elektrárnách jaderný odpad, který se čistí, koncentruje a pak ukládá v úložištích jako je ÚRAO Richard, ÚRAO Bratrství, ÚRAO Dukovany a ÚRAO Hostim. Další stovky tun jaderného svinstva! Viz zde.

Dalším velkokapacitním skladištěm všech možných a zřejmě nemožných jaderných svinstev je Ústav jaderného výzkumu Řež (ÚJV Řež). Tam je to zaneřáděno docela dost – viz zde. A to je to prosím jen nějakých asi 20 km od centra Prahy a navíc na břehu Vltavy. OK, to tedy zejména Pražáci vydrží opravdu hodně!

Nyní si představme, že dobudujeme v Dukovanech další dva reaktory s výkonem 2 800 MW elektrického výkonu. To tam bude nutné vybudovat další „věčný mezisklad“ s minimální kapacitou asi 2 300 t TK. Musíme počítat, že toto nové jaderné monstrum bude produkovat asi 74 t TK jaderných odpadů ročně! To bude tedy pouze na prvních třicet let provozu. Pak my, Češi, prodloužíme životnost tohoto nového monstra rovnou na sto let. My Češi se s tím mazat nebudeme! Pak ovšem budeme muset postavit ještě další tři až čtyři takové „věčné mezisklady“.

Na závěr tohoto bodu bych chtěl ještě popsat další závažný problém s vyhořelým palivem. Obsahuje totiž asi 0,8% Plutonia 239Pu (viz zde). Pokud tedy na konci roku 2025 bude v ČR skladováno nad 3 000 tun jaderných odpadů, tak je v nich asi 24 tun plutonia – 24 000 kg! Jak jsem již jednou zmínil, tak Plutonium je nejen silně radioaktivní, ale velmi jedovaté.

Jen pro představu čtenářů uvedu obsah plutonia v bombě svržené na Nagasaki. Bylo to pouhých 6,2 kilogramů. Nyní tedy v ČR skladujeme, jen na těch pár místech, materiál na asi 3 870! jaderných bomb typu „Fat Man“ (Nagasaki) – viz zde. A to vše již dnes! A toto číslo budeme po dobudování těch dvou nových reaktorů zvyšovat o dalších asi 237 bomb ročně! Výborně! Doufám, že to pan premiér Fiala zdůrazní na některém ze svých předvolebních setkání s voliči a zdůvodní tak ten poněkud uspěchaný podpis smlouvy na dostavbu.

30. Radioaktivita za provozu a při manipulaci s palivem

Musíme si také uvědomit, jaká množství čerstvého, mírně radioaktivního paliva, musíme dovézt přes celé území republiky do obou jaderných elektráren. Je to asi 110 tun ročně a po dobudování těch dalších bloků to vzroste na asi 185 tun ročně. Vozí se to vlaky po normální železnici okolo nic netušících cestujících, čekajících na nádraží na svůj vlak do Zlámané Lhoty.

Na začátek rozboru radioaktivity za provozu bych rád ukázal na graf na obrázku 11 zde. Po Černobylu byla měřena radioaktivita v moči obyvatel ČR ve čtyřech vybraných krajích. Nikdo nám nic neřekl! Teprve nyní, po létech, jsem se dozvěděl tyto výsledky. To prosím můj otec byl lékař! Po výbuchu v Černobylu jsme měli průměrně v těle asi 900 becquerelů (Bq – viz zde).

Ještě dnes jsou houby v Čechách poměrně silně radioaktivní. Obsahují asi 150 Bq/kg radioaktivity (většinou izotopu Cesia 137Cs). Pokud tedy, obrazně řečeno, spořádáme asi 6 kg hub, a tělo všechno to cesium „zpracuje“, tak jsme měli nový Černobyl. Houbaři si mohou srovnat radioaktivitu potravin zde. Jak rychle zjistíte, tak kilogram masa obsahuje asi 0.1 – 0.15 becquerelu, litr mléka zhruba stejně, kdežto houby mají ve většině míst asi 150 Bq/kg. Jsou tedy asi tisíc krát radioaktivnější než maso nebo mléko! Já jsem rád chodil na houby a miloval jsem smaženici z hub. Proto jsem dnes bez štítné žlázy.

O radioaktivitě vycházející z obou elektráren je něco řečeno zde. Celkem z Dukovan vyjde ročně asi 4,42.1012 becquerelů do vzduchu a 2,48.1013 becquerelů do vod, celkem tedy asi 2,92.1013 becquerelů (viz strana 29). V Temelínu je to ročně asi 3,12.1012 becquerelů do vzduchu a asi 4,55.1013 becquerelů do vod, tj. asi 4,86.1013 becquerelů (viz strana 32). Z obou elektráren je to asi 7,78.1013 becquerelů ročně.

Aby si čtenář to číslo mohl nějak představit, tak je to radioaktivita obsažená v asi 519.109 kg českých mírně radioaktivních hub, tady asi v 51 900 tunách. Pokud má tedy ČR zhruba 10 miliónů obyvatel, tak jim Dukovany a Temelín vyprodukují ročně každému asi 51 900 kg mírně radioaktivních hub. Po dostavbě jaderných reaktorů to číslo ovšem vzroste na nějakých 86 800 kilogramů na hlavu českou a jeden rok. Temelín je jen asi 110 km od centra Prahy a Dukovany jen asi 40 km od centra Brna.

Tak názorně to paní Drábová ani pan Fiala asi nikdy neřekli. Oni pouze neustále opakují, jak jsou ty elektrárny čisté a bezpečné. Ne, nejsou! Chápete již nyní Němce a Rakušáky proč to jádro tak nenávidí? Oni totiž nejsou Češi, co se dají opít rohlíkem. Oni si pečlivě přečetli fakta, vyděsili se a pak své jaderné elektrárny bez milosti zlikvidovali.

31. Nestabilní politická situace v jižní Koreji

Tu smlouvu na dostavbu jaderných reaktorů podepíše ČEZ za silné podpory české vlády s firmou KHNP z jižní Koreje již 7.května. Měli bychom se tedy blíže podívat, kdo to dobudování na straně jižní Koreje podporuje a jak vypadá politická situace v jižní Koreji.

Lukáš Vlček, Ministr průmyslu a obchodu ČR, tvrdil ještě 24. února 2025, že dostavbu jaderných reaktorů v ČR podporuje jak úřad prezidenta, tak premiér, tak i opozice – viz zde.

Prezident jižní Koreje, Jun Sok-jol, vyhlásil dne 3.12.2024 v jižní Koreji stanné právo - viz zde. Jak později uveřejnila agentura AFP, tak prezident dokonce povolil armádě střílet do davu – viz zde. Stanné právo však musel téměř okamžitě zrušit – viz zde a zde. Jihokorejská policie pak následně prezidenta dne 14. ledna 2025 zadržela a vzala ho do vazby – viz zde. Prezident byl z vazby propuštěn až 8.3.2025 – viz zde. Pan ministr Vlček tedy nemluvil tak úplně pravdu, pokud tvrdil, že se v týdnu od 17. února setkal s Korejským prezidentem. Prezident byl v té době totiž zcela jistě ve vazbě a navíc ho již v prosinci 2024 korejský parlament zbavil všech výkonných pravomocí.

Prezident byl obžalován ze zneužití svých pravomocí a nakonec byl z funkce prezidenta dokonce vrchním soudem jižní Koreje dne 4. dubna 2025 odvolán – viz zde. To se stalo v jižní Koreji teprve podruhé v její historii. Navíc prezident Jun Sok-jol čelí další obžalobě – viz zde. Funkci prezidenta do předčasných prezidentských voleb vykonával premiér Han Duk-So. Ten však rezignoval, údajně proto, aby se mohl zúčastnit voleb nového prezidenta – viz zde. Tedy již druhý hlavní podporovatel dostavby jaderných reaktorů v ČR již není ve své funkci!

Úřadujícím prezidentem je nyní ministr školství I Ču-ho. Ten nařídil armádě, aby zabránila provokacím ze strany severní Koreje. Obě země byly spolu ve válce v padesátých letech minulého století, kdy došlo k rozdělení Koreje – viz zde. Jednu stranu podporovalo Rusko a druhou USA. Dnes se však situace změnila do té míry, že k válce může opět dojít. Putin přislíbil severní Koreji vojenskou pomoc a dodávky zbraní – viz zde. Naopak USA prohlásily, že jižní Koreu daly na seznam „citlivých“ zemí – viz zde. To znamená, že americká vojenská podpora by již nebyla asi tak masivní a okamžitá jako před Trumpem.

KHNP, která byla vybrána pro dostavbu reaktorů v ČR je 100% vlastněna firmo KEPCO. KEPCO je většinově vlastněno Jihokorejským státem. KHNP je tedy vlastně státní firma! Navíc Kepco je neblaze proslulé jako dodavatel Fukušimy, což není zrovna ta nejlepší vizitka.

Shrnuto: za této velmi nestabilní polické a bezpečnostní situace, kdy nevíme, co se zítra v Koreji stane, podepsat s jihokorejskou státní firmou zakázku za 400 miliard korun (velmi pravděpodobně těch prvních 400 miliard korun) se mi jeví jako holé dobrodružství vedené pány Benešem, Vlčkem, Stanjurou, Fialou a dalšími, a to vše za peníze z našich peněženek. Za peníze z našich sociálních dávek, valorizací důchodů, z peněz na podporu školství, zdravotnictví, dopravy, …. Připadá mi to jako skok do Macochy po hlavě. Nějakou dobu určitě poletíme, ale to dno dole je zatraceně blízko a zatraceně skalnaté. Doporučoval bych s tím podpisem smlouvy posečkat a vše znovu prověřit.

32. ČEZ není schopen ufinancovat projekt

Za vše mluví určitě i poslední vládní veletoč, kdy státní firma prodala státu většinové vlastnictví ve firmě pro dostavbu jaderné elektrárny Dukovany – viz zde. Je to o to víc podivné, že ministr Stanjura je původní profesí elektro inženýr, tak by tyto věci měl znát. Navíc je absolventem FE VUT Brno, kde učila celá řada vynikajících energetiků.

Celý tento veletoč byl zcela zřejmě vyvolán neschopností ČEZu tu dostavbu ufinancovat. Banky nejsou hloupé. Mají dnes spousty odborníků. Ti jim asi řekli, že stavět super drahé technické monstrum, které má konkurovat těm tolikrát (v Čechách) zatracovaným solárům a větrníkům, nemůže být ekonomicky zdůvodnitelné. Navíc toto „super řešení“ vystavuje ČEZ rychlému finančnímu kolapsu v případě zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů v několika okolních evropských zemích najednou,což se dá předpokládat, a což se již také děje. ČEZ a Česko zaspali. To ví v bankách kde kdo. Tak to tak potichu ČEZu řekli a ČEZ se poplašil do té míry, že do toho rychle přivedl vládu.

ČEZ sám by ten projekt nikdy nebyl schopen financovat. To je také zpráva bank o smysluplnosti tohoto projektu občanům, kteří to dobrodružství celé nakonec stejně zaplatí. Stát to z nich, na rozdíl od ČEZu, nějakým způsobem vymámí. Ať již to bude zvýšením daní, snížením sociálních dávek, podpory zdravotnictví, školství, dopravy a nakonec i valorizace důchodů. Proto je tam ten stát tak nezbytný.

33. Doporučení pro ČR

Hodně čtenářů masírovaných v Čechách po léta proruskými médii má v hlavách trvale zakotveno, že bez jádra to prostě nejde. Pokud si přečte můj první článek zde, tak pochopíte, na kolika a jak velkých obnovitelných zdrojů jsem projektoval, prováděl inženýring, oživování, ladění, testování a předávání jednotlivých zákazníkům. Mám v tom zkušenosti, jak asi ne tak mnoho elektro-inženýrů v Čechách. Na základě těchto zkušeností jsem si naprosto jist, že ČR má dostatečný potenciál pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, které daleko rychleji a levněji pokryjí celkovou energetickou spotřebu České republiky.

Již v roce 2021 jsem zde na Britských listech popsal v několik článcích Alternativní energetickou koncepci ČR – viz zde, zde, zde a zde. Na té koncepci i po čtyřech letech není co měnit. Díky tomu, že ČR pořád spí jako Šípková Růženka, tak to možná i těch 28 let bude v Čechách trvat. Zatímco ostatní země to stihly za pár let. Podívejme se na Skotsko (není v EU), Švédsko Finsko, Dánsko, Rakousko, Švédsko, Portugalsko, Španělsko, Norsko (není v EU), … Výborný přehled je zde. Můžete si ro přeložit pomocí Google translate do češtiny. Některé OS to již sami dnes nabízejí. Jazyková bariéra se rychle stírá.

Velmi mě potěšilo, jak rychle Češi budují solár – viz zde. Tím normální řadoví občané naplňují tu mou Alternativní energetickou koncepci. To je nejlepší důkaz, že je to naprosto reálná cesta, navíc relativně rychlá a levná. Dík Vám všem za to! Menší firmy by se mohly dát do větrných farem. V Čechách jsou, podobně jako v Rakousku stovky míst, kde by se daly turbíny postavit.

Když jsem v roce 2011 projektoval svou první větší větrnou farmu Fullabrook (66 MW), viz zde a zde, tak místní údajně manifestovali až před sídlem premiéra v Londýně. Dnes tam jezdí turisti s dětmi na kole a místní jim pronajímají pokoje. Nikdo si na nějaké protesty již ani nevzpomene. Mají z toho všichni prospěch a tu krajinu to nijak zvlášť nepoškodilo. Zastavilo to prý odliv mladých do měst. Postavili si tam uprostřed navíc soláry a vše jde normálně dál. Staví se tam nové domy.
Je tam 22 turbín 3 MW Vestas. Tohle by s klidem mohlo stát tak 40-50x někde v Čechách a na Moravě. Míst je tam habaděj. Bylo by to tak 3 000 MW, což by představovalo asi 660MW stabilního výkonu. Ten pohled z dálky je majestátní. Bylo by to již srovnatelné s těmi bloky Dukovan. Roční využití vnitrozemské větrné farmy Fullabrook je asi 21-23%. To je vlastně stabilní zdroj asi 14,5 MW. Dnes se staví již tak 300-500 MW a to jsou již stabilní zdroje okolo 66-110 MW. I to by se dalo v Čechách po desítkách postavit. Viz projekt Nysäter Wind Farm, co jsem na něm projektoval kabelové rasy v hlubokých švédských lesích.

Větrné podmínky v každé lokalitě jsou jiné. Například v Británii a v Irsku jsou elektrárny na moři závislé spíše na frontálních větrech. Ráno je slunečno a mírný větřík. Farma dává jen tak asi 15% výkonu. Na západě je vidět malý mráček. To je blížící se fronta. Do jedné až dvou hodin vítr zesílí a farma jede po několik hodin na 100%. Pak fronta sice přejde, ale za ní pořád slušně fouká a farma jede tak na 50-60% výkonu. Denní průměr je ve většině tak 35-50%. Je zde viditelný rozdíl mezi zimou a létem denní průměr v létě může být i třeba jen 15%. Typicky je ale v létě asi 25-35% v zimě málokdy klesne pod 35% a typicky je 50-60%. Z toho vychází pro velkou offshore Wind Farm roční využití asi 40%. Pokud je tedy třeba 1200 MW jako Hornsea I, tak to představuje stabilní zdroj asi 1 200 x 0,4 = 480 MW. Jako jeden stávající blok Dukovan.

Pro vnitrozemské elektrárny v Británii a v Irsku platí, že jsou také závislé na frontálních větrech, ale mají i kontinentální efekt. Obecně na moři fouká daleko více, než na pevnině. Ráno je slunečno a svěží větřík od moře. Farma dává tak asi 45% výkonu. V poledne se vítr sníží tak na 35% výkonu. Zpravidla navečer, tak okolo páté hodiny, se vítr uklidní a farma dává jen tak 5% výkonu. Po západu slunce se opět zvedne silnější vítr. Fouká klidně i z ohřáté pevniny směrem na moře. Farma jede v noci na takových 25-35% výkonu. Pokud přechází fronta, tak farma jede i několik hodin na 100% výkonu.

Denní průměr je ve většině tak 25-35%. Je zde také viditelný rozdíl mezi zimou a létem, ale mírnější. Denní průměr v létě může být i třeba jen 20%. Typicky je ale v létě asi 25-35% v zimě málokdy klesne pod 30% a typicky je 35-40%. Z toho vychází pro velkou onshore Wind Farm roční využití asi 21-23%. Pokud je tedy třeba 66 MW jako Fullabrook, tak to představuje stabilní zdroj asi 66 x 0,22 = 14,5 MW. Jako menší lokální plynová výtopna s kombinovanou výrobou elektřiny v Čechách.

V Čechách se větrné farmy budou asi chovat ještě více kontinentálně než v Irsku. Moře je daleko. Nicméně i v Čechách pravidelně přecházejí fronty. Také jsou tam letní bouřky, kdy také hodně fouká. Větrné podmínky tam asi nejsou o moc horší než v britském vnitrozemí. Troufám si říct, že 20% využití by se dalo i v Čechách dosáhnout. Chce to meteorologický stožár a nějakou dobu měřit. Určitě to smysl má.

Velmi zajímavá je kombinace solár a vítr. V létě více svítí a méně fouká a v zimě je tomu naopak. Kombinace vítr a solár je již celkem stabilní zdroj. Navíc v noci fouká a nesvítí. Ve dne fouká i svítí. Kombinace je téměř ideální zdroj pro denní digram a to v létě i v zimě. Musí se to umět zkombinovat a doplnit větší baterií a třeba malou přečerpávací elektrárnou. Je to pak téměř ideální obnovitelný zdroj.
34. Shrnutí a závěr

Popsal jsem ve svých čtyřech článcích, v tomto, a dále zde a zde a zde 33 hlavních důvodů, proč si myslím, že nemá dnes cenu stavět jaderné reaktory.

Nemá asi cenu zde dělat jejich sáhodlouhý výčet. Každý si to může znovu projít sám. Těch důvodů je tolik a jsou natolik přesvědčivé, že to musí pochopit i malé dítě. Pokud chce. Pokud nechce, tak ho uděláme třeba ministrem. On bude pak skvěle hrát, že ničemu sice nerozumí, ale že těch 400 miliard (prvních) přece musíme utratit. Je třeba otevřít ten penězovod, aby peníze tekly proudem.

Nemám k tomu již více co dodat. Na závěr pouze zopakuji:

Jedinou mocnou zbraní obyvatel ČR je jejich volební právo. Pokud se čeští voliči nyní také potichu a tajně rozhodnou, že nebudou volit žádnou stranu, která okamžitě nezruší tento nesmyslný, a je okrádající projekt, tak jim v tom nikdo a nijak nemůže zabránit.

-2
Vytisknout
8833

Diskuse

Obsah vydání | 8. 5. 2025