Maska antihumanisty srostlá s obličejem versus lidská tvář poznamenána těžkým životem - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 26. 3. 2025
26. 3. 2025 / Pavel Veleman
čas čtení
4 minuty
“Je tam jen jeden pořádný člověk: prokurátor, ale i ten, popravdě řečeno, je svině.”
(Nikolaj Vasiljevič Gogol)
O
tzv. superdávce již toho bylo napsáno, vysvětleno, zveřejněno
tolik, že nemá cenu dále vršit jednotlivé argumenty. MPSV lže a
není schopno ani zveřejnit tzv. kalkulačku na výpočet pro
jednotlivé životní situace. A nikomu to vlastně nevadí, lež a
účelovost je norma této doby nejen u Trumpa - Jurečkův tým snů by
se tam tak hodil…
Proto
jen několik poznámek k dnešnímu rychlému schvalování:
Sledovat
chování, jednání a hlasování poslankyň a poslanců u třetího
čtení takto důležitého zákona je opravdu jen pro silné
žaludky. Vůbec si ve své neznalosti neuvědomují, že svým
hlasováním naprosto amatérsky změní celý systém konstrukce
sociální politiky dávkových pilířů, které zde v základním
modelu tvořily týmy odborníků národohospodářské sociální
politiky kolem Igora Tomeše po roce 1989, jehož osobní historie
sahala přes své pedagogy vlastně k vzniku základu sociálního
státu Československa.
A
na MPSV a ÚP ČR přijde zemědělec Jurečka, IT specialista Trpkoš
a manažer Krištof - “současní experti na sociální politiku a
je zhasnuto.
A
já s děsem v očích sleduji hloupost svých volených zástupců,
kteří absolutně netuší, jak tento zákon změní k horšímu již
tak těžké životy občanů této země. Mocenská omezenost,
nafoukanost na svou neznalost, celé to neustálé esemeskování,
telefonování, rozšafné povídání mezi sebou, jakási nadutost
té jejich nicotné chvíle moci nad zákonem, který přinese v
praxi tolik zbytečného lidského neštěstí.
Většina
těchto politických panenek a panáčků, tak spokojeně sedící na
svých vypolstrovanych seslich jsou od prvního pohledu - neschopní
pochopit závažnost této chvíle. Dostávají trapná znamení, jak
mají hlasovat u pozměňovacích návrhů, že by to zvládla snad i
cvičená opice - většina již stejně myslí na oběd.
Vůbec
netuší, že tento zákon v praxi ohrožuje a vlastně vylučuje
třeba nesmírně důležité sociální projekty na podporu
zranitelných osob. A tak se opět využije Úřad práce ČR a jeho
neúměrně mocenská pozice pro veškerou (a)sociální práci při
výplatě dávek.
Je
mi jasné, že lobbing za mé klienty je minimální. Vím z vlastní
dlouholeté zkušenosti, že tito lidé mají minimální ekonomický,
sociální a kulturní kapitál. Kdo je dneska chrání? Vlastně
nikdo. Zato exekutorská komora, podnikatelé s prekarizovanou prací
- ti mají zde slyšení vždy.
Snad
by měl sociální pracovník? Ale děje se to? Nevím. Moje
zkušenost je sice nadějná v té nejmladší generaci na školách,
ale poslouchat tzv. praktiky z praxe, kterých přece jen pár v
poslaneckých lavicích sedí, to je návrat do hlubokého
socialismu. Tito praktičky a praktici jsou absolutně nepolíbení
například kritickou sociální prací. Housing First je pro ně
něco patologického. Funkční case management - co to je? Zvyklí
vždy používat ten svůj zdravý rozum a podle metody cukru a biče
vychovávat a disciplinovat tzv. nepřizpůsobivé. Toto je úroveň
debat například sociálního výboru, tak uvažují jejich
kamarádi, starostky a starostové, tajemnice a tajemník, vedoucí
sociálních odborů nebo i loajálních neziskovek.
A
my ostatní - to jsou pro ně jen přisátí darmožrouti, kteří
nedokáží tu línou lůzu nepřizpůsobivých přimět k práci.
“No,
stmívá se tak rychle, že ty naše polo zhaslé lampičky naděje a
humanity pomalu nestačíme ani rozsvítit, abychom viděli ty
životem poničené tváře našich klientů.
Na
ty často jen parodie lidských obličejů, které se tak rychle
změní v ksicht peněz a kšeftů, tam je ovšem nasvíceno
Jednou
budem dál, já vím…🇨🇿
3711
Diskuse