BBC: Otec se mi před očima rozkládal
16. 8. 2024
čas čtení
8 minut
„V
prosinci byla moje rodina zabita při útoku na náš dům," říká. Jeho matka,
otec, bratr a dvě sestry. Trvalo mu dva měsíce, než je vyhrabal z
trosek jejich domu.
„Otce jsem viděl pod
sutinami, ale nemohl jsem ho vytáhnout, protože byl pod dvěma betonovými
sloupy. A strop by se zřítil. Rozkládal se mi před očima. Tělo mé matky
bylo uvnitř domu. Ale když jsem se na ni šel podívat, cítil jsem
se udušený a musel jsem odejít.“
O bídě a utrpení obyvatel Gazy není pochyb a dnes byla zveřejněna
další chmurná statistika ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem,
podle níž počet lidí zabitých od začátku konfliktu překročil 40 000.
Ačkoli toto číslo není možné nezávisle ověřit, Izrael do Gazy nevpouští
novináře z mezinárodních mediálních organizací včetně BBC, a tento
celkový počet zahrnuje i velký počet bojovníků Hamásu. většina zabitých,
tedy většina z oněch 40 000, byli civilisté.
Tuto
fázi konfliktu samozřejmě vyvolali bojovníci Hamásu, kteří loni v říjnu
vtrhli do jižního Izraele, zabili asi 1200 lidí a více než 250 jich
vzali jako rukojmí. Stalin říkával, že jedna smrt je tragédie, milion
mrtvých je statistika, ale mezi dnešními statistikami je tolik
individuálních tragédií. Barbara Plett Usherová přináší reportáž z
Izraele a upozorňujeme, že některé detaily v její reportáži vás mohou
rozrušit.
„Nespravedlivý svět přiznává legitimitu Izraelcům, ale ne našim dětem.
Moje děti, moje dcery, co udělaly špatného, že skončily jako mrtvoly a části těl? Co je tou aší vinou? Jakou vinu nese náš lid?“
Přišel o své děti. Jiní přišli o své rodiče.V útulku pro sirotky a vdovy v jižním městě Chán Júnis se lidé se shromažďují kolem nádrže na vodu, aby si naplnili nádoby. V davu je patnáctiletý Ali Ashraf.
„V prosinci byla moje rodina zabita při útoku na náš dům, říká. Jeho matka, otec, bratr a dvě sestry. Trvalo mu dva měsíce, než je vyhrabal z trosek jejich domu.
„Otce jsem viděl pod sutinami, ale nemohl jsem ho vytáhnout, protože byl pod dvěma beonovými sloupy. A strop by se zřítil. Rozkládal se mi před očima. Tělo mé matky bylo uvnitř domu. Ale když jsem se na ni šel podívat, cítil jsem se udušený a musel jsem odejít.“
Reportérka: Tito lidé patří mezi 40 000 Palestinců zabitých ve válce v Gaze. Toto číslo je ohromující. Každá ztráta je syrovým a individuálním zármutkem. Zde lidé truchlí za mrtvé po nedávném izraelském útoku na školu. Izrael tvrdí, že zasahuje civilní infrastrukturu, protože tam operuje Hamás. Hamás tvrdí, že ne. Mezinárodní společenství odsuzuje civilní oběti. A zabíjení pokračuje. Stejně jako vysídlování. V Chán Yunisu jsou lidé neustále v pohybu, aby unikli před neustále se měnící frontovou linií, a pohybují se prašnými ulicemi skrze zničené čtvrti. Tato starší žena vypadá naprosto vyčerpaně.
„Jsme unaveni z tohoto života. Proboha. Už toho máme plné zuby. Smrt je lepší než tohle. Ať svět vidí naši situaci a najde řešení.“
Smrt je neustále přítomná. Naplnění vědra vodou na okraji hřbitova. Jediný prostor, který některé rodiny našly, aby si postavily stany. Pečení chleba na malém ohni vedle náhrobků, Sammy Kowar se sklání, aby foukl do uhlíků. Stále má svou mladou rodinu a vše, co si mohl vzít s sebou, ale nic víc.
„Utekli jsme před smrtí, abychom byli mezi mrtvými. Což znamená, že jsme živí mrtví. Pravdou je, že nikdo pořádně neví, co říct.“
V útulku dostali sirotci další šanci na život. Sedmiletá Manao Juda se připojila k ostatním dívkám, které studují korán. Její rodina byla také zabita při izraelském náletu. Chce se stát lékařkou, říká s úsměvem, který ukazuje její chybějící přední zub.
Dětská naděje do budoucna. Ale bez alespoň příměří vypadá budoucnost stejně nebezpečně jako současnost.
Lidem v dusném vedru v Gaze se může zdát, že mír je ještě daleko, ale blízkovýchodní vyjednavači se dnes vrátili do Kataru, aby zjistili, zda se podaří mír v pásmu nastolit. Ne všichni jsou však na místě. Hamás nevyslal žádný tým. Lyse Doucet je naše hlavní mezinárodní zpravodajka. Lyse, proč tam Hamás není?
Zpravodajka: No, mějte na paměti, že Hamás nikdy nebyl u jednacího stolu, abychom použili ten výraz, protože je na černé listině teroristů. Nemůže se účastnit přímých jednání, ale účastnil se jich nepřímo. Mnoho politických vůdců Hamásu sídlí v Kataru. Zpráv předávali z Egypta, od egyptských nebo katarských zprostředkovatelů, ale tentokrát poprvé říkají, že se nebudou účastnit přímo ani nepřímo, protože prý chtějí mít na stole starou dohodu. Dohodu, na které se dohodli, kterou Joe Biden, prezident Spojených států, oznámil v květnu jako izraelskou dohodu, která byla uzavřena, která byla dohodnuta. A Hamás obviňuje Izrael, že podmínky této dohody změnil. Izraelský premiér Netanjahu říká ne, ne, ne. Jen jsme dohodu upřesnili.
Moderátor: Zmínil jste Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra. Z mnoha různých zdrojů zaznívá, že je na něj nyní vyvíjen opravdu velký tlak, aby dohodu uzavřel. Existují také jakési síly buď v jeho nitru, nebo v jeho okolí, které naznačují i pravý opak.
Zpravodajka: Tony, je to docela zvláštní. Je to téměř otevřená vzpoura v řadách vysokých představitelů izraelských obranných sil. Dokonce i izraelský ministr obrany Yoav Gallant minulý týden řekl, premiéra Netanjahua nejmenoval, ale řekl, že myšlenka totálního vojenského vítězství, o tom premiér Netanjahu vždycky mluví, je nesmysl. A izraelská média jsou plná komentářů izraelských generálů, kteří říkají, že jsme dosáhli tolik, kolik jsme vojensky dosáhnout mohli. Teď je čas přijmout to, co jsou rozumné ústupky. Můžeme je přijmout a přivést naše rukojmí domů. Na druhé straně však stojí krajně pravicoví ministři a kabinet premiéra Netanjahua, kteří ho drží u moci, jsou kategoričtí. Tato válka musí pokračovat. Ministr financí minulý týden dokonce prohlásil, že vyhladovění dvou milionů Gazanů za to stojí, že je morálně ospravedlnitelné pro vítězství Izraele. Premiér Netanjahu je také pod bezprecedentním tlakem Spojených států a zejména prezidenta Joea Bidena. Ustoupí? Nastane ten správný okamžik? A ustoupí i Jáhja Sinvár, vůdce Hamásu, tvrdý vůdce Hamásu, tlaku Gazanů, kteří říkají dost, jak jste slyšeli v reportáži Barbary Plettové, dál už to prostě nejde.
Moderátor: Jste zkušená pozorovatelka mírových dohod a mírových jednání v celém regionu. Máte pocit, že i přes všechen ten dodatečný tlak ze strany Spojených států, některých jeho generálů, ministra obrany, má Benjamin Netanjahu šanci na nějaký posun, protože mnoho lidí naznačuje, že jeho budoucnost je velmi pevně svázána s konfliktem v Gaze?
2599
Diskuse