Moje oblíbené včely!

1. 6. 2023 / Jiří Hlavenka

čas čtení 5 minut
V jednom článku varování před vyhynutím včel, ve druhém varování před komunikací včelařské lobby. S největší pravděpodobností mají pravdu oba články, každý ale vyznívá úplně jinak (odkazy na konci). První je, že je tu nějaká strašně nebezpečná choroba, hotová pohroma (takže antibiotika a jiné léky, dotace, nová včelstva znovu a znovu), druhý že prostě jsme nejzavčelenější stát na světě s hustotou včelstev, kterých je zhruba 100x více (!!) na jednotku plochy než by bylo v živé přírodě (prostě celá česká krajina je takový včelí vepřín), a ještě se k nim chováme nehezky, takže sklízíme co jsme zaseli.



Využiju toho nicméně k troše hmyzí osvěty, protože té není taky nikdy dost. Životu na naší planetě se dobře daří v tropických a subtropických pásmech s teplotou neklesající pod nulu a s dostatečnou vlhkostí - živá příroda (hlavně živočichové, ale zčásti i rostliny) jsou na toto stavěné z jednoho prostého důvodu. Život na planetě Zemi je takřka vždy spojen s vodou. Voda ale v mrazu tuhne, mění se v led, který má větší objem a led roztrhá buňky, zabíjí.

Biologové někdy říkají, že v oblastech, kde mrzne, se správně život ani nemá vyskytovat... ale život si hledá cesty až neuvěřitelné, aby se přizpůsoboval i velmi nehostinným podmínkám. Hmyz například obvykle přečkává mrazivou zimu v našem pásmu ve stavu vajíčka, které je ale (velmi zjednodušeně řečeno) napuštěné etanolem, který má bod mrazu nízko a uchovává se v tekuté podobě. Etanol, který v čistém stavu tuhne až při -114 C, si pak samička vyrábí, syntetizuje (a rodící se mláďátko housenky je tak od plodu těžkým alkoholikem!). A je řada dalších strategií přežití.

Podstatné je ovšem toto: zima si VŽDY vybírá na přezimujících tvorečcích velkou daň. Jejich strategie je "přežívání v utrpení", podmínky pro ně jsou prostě extrémně zlé a desítky procent umírají zcela standardně. To je příroda. Tvorečci jsou ideálně přizpůsobení na "zimu pod sněhem", v přiměřené vlhkosti a v teplotě okolo nuly, kdy těch pod nulou není moc. Takové zimy u nás v předchozích tisíciletích byly typické - sníh je skvělý izolátor, na povrchu může být mínus kolik chce, je-li vrstva silná, na styku s povrchem je kolem nuly. Tam přežívají housenky či larvy, které už v etanolu nejsou, nebo dospělci. Vajíčka bývají často nalepená na větvičkách, proto etanol, proto jim mráz neublíží. Je-li ale holomráz, nebo teplá zima bez sněhové pokrývky, tvorečkům to ubližuje víc. Úmrtnost může být 10%, ale i 90%. Obojí je v přírodě běžné, a zima, i "ideální", je vždy zlá.

I pro včely je zima krutá. Proto si taky vytvářejí zásoby... které jim člověk přes zimou nemilosrdně vybrabčí. Dá jim tam pak jako náhražku cukr, protože mu to "finančně vychází", jenomže cukr není med, včely nepotřebují jen kalorie, ale mnoho dalších látek, kterou mají právě v medu, propolisu, pylu atd. Takže člověk vykrade včelám spižírnu a včelařská lobby píše plačtivé články do novin, jak zase si na vyhublých chudinkách smlsl kleštík čili varroa, a my si říkáme, co s tím, to je ale tragédie, co budeme jíst, víc antibiotik, víc včelstev, víc dotací, to za našich mladých let nebývalo.

Ještě jedna věc. Čím je živočišný (ale i rostlinný - viz kombinace smrk/lýkožrout) druh dominantnější, čím je ho víc, tím je zranitelnější pro jakéhokoli predátora. Roztoč Varroa destructor (tak se fakt jmenuje) má při současné hustotě zavčelení doslova rautový stůl - jen mlsně chodí dva kroky od pochoutky k pochoutce. V přírodě bez chovaných včel by to měl stokrát těžší (fakticky přeskakuje z trubce na trubce - je jasné proč ten přeskok mezi včelstvy je těžší, pokud je včelstev řádově). Ostatně šíření potvorstva u dominantního druhu si vyzkoušel i člověk před třemi lety u epidemie covidu.

Na závěr hmyzí přednášky ještě jedna dobrá zpráva: příroda si s lecčíms umí poradit, a jak ukazuje poslední článek, objevují se první svědectví, že včely medonosné začínají úspěšně bojovat i s varroázou: i u včel probíhá evoluce (zdá se že to umí zvládat rychleji, než si vědci dříve domnívali, a neplatí to jen u včel), včel je hodně a generace jdou rychle. Zdá se (zatím jsou jen prvotní studie, je potřeba potvrdit), že si dokáží geneticky vyvinout jakousi odolnost.

2
Vytisknout
9716

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2023