COVID a nadúmrtí: MZČR chystá analýzu

16. 12. 2020 / David Stein

 

Z předběžných dat je již zřejmé, že celkový nadbytek úmrtí bude na konci roku až o polovinu vyšší než počet úmrtí zaznamenaných v souvislosti s nemocí COVID -- půjde tedy o tisíce 'nevysvětlených' úmrtí.

Ministr Blatný před několika týdny prohlásil, že k těmto úmrtím 'navíc' došlo díky „extrémnímu zatížení našeho zdravotního systému“ -- to ale odporovalo tvrzení MZČR a později i tvrzení samotného Blatného, který otočil a vinu přehodil na odklady neakutní péče a na pokles ve vyhledávání péče. Obojí se ale událo v podobné míře již na jaře, a žádnou mohutnou vlnu úmrtí to nevyvolalo. Odklady neakutní péče by se navíc měly projevit pouze postupně v rozmezí měsíců až roků, a ne ihned v tak ohromujícím počtu.

Této problematice jsem se věnoval v článcích Podivuhodné tvrzení ministra Blatného a COVID úmrtí v ČR: až o polovinu více? a částečně i v článku Žádost na MZČR: testujte zemřelé (SARS-CoV-2 a COVID-19).

MZČR jsem požádal o plošné testování zemřelých právě i proto, aby se vyjasnil vliv nemoci COVID na prozatím úředně nevyjasněné nadbytky úmrtí.

Plánovaná analýza MZČR

Server Aktuálně nyní přišel se zprávou Neobjasnění mrtví o plánované analýze, kterou za účelem objasnění příčin těchto úmrtí připravuje MZČR.

Dle ministra Blatného ale výsledky nebudou dříve, než na jaře: „Je pravděpodobné, a my si tu práci chceme dát, že u řady lidí budeme muset jít zpět do zdravotní dokumentace, případně do pitevních protokolů, a zjistit, jak to bylo. I proto budeme mít tato data se zpožděním.“

Zde je znepokojivé, že Blatný zřejmě očekává, že nadbytky úmrtí budou vysvětleny metodou součtu zjištěných příčin individuálních úmrtí.

To je nesmysl.

Povětšinou nelze ani pitvou určit, zda by ten či onen pacient zemřel i bez nedávného prodělání nemoci COVID s následným oslabením organismu -- takový vliv na úmrtí se dá odhadnout pouze celkově, ne individuálně, a je zapotřebí použít statistické metody.

Podobně ani pitvou nelze vždy určit, zda pacient zemřel na slepé střevo proto, že se bál nákazy koronavirem v ordinaci, či proto, že zhoršení zdravotního stavu bylo příliš náhlé. Jde ale zjistit, zda a o kolik se zvýšil počet zánětů pobřišnice, a z takovýchto a podobných údajů pak statisticky odhadnout, kolik lidí ten který týden lze zemřelo na zanedbání péče.

Metody, které takové příčiny mohou rozeznat na celkové úmrtnosti, musí být tedy částečně statistické, podobně jako jsou statistické postupy při odhadech úmrtí zaviněných epidemiemi chřipky. Když se uvádí, že chřipka každoročně zabíjí v ČR zhruba tisíc a půl osob, tak jde o statistický odhad, ne o součet zmínek o chřipce v dokumentaci zemřelých. Dle zdravotnických ročenek má chřipka na vinně pouze pár stovek obětí ročně, ale statistické postupy odhalí několikanásobně vyšší vliv chřipky na úmrtí.

Je neobhajitelné, aby se z politických důvodů dělala u nemoci COVID výjimka a na rozdíl od jiných virových onemocněních se nevypočítávaly statistické odhady skutečného vlivu této nemoci na úmrtí.

Názory odborníků

Autoři článku se naštěstí zeptali i na názory několika odborníků, z nichž tu budu dva citovat.

Prorektor Univerzity Karlovy a biochemik Jan Konvalinka prohlásil jasně: „Nelze pochybovat o tom, že jde o úmrtí spojená s covidem, nikoliv s opatřeními nebo lockdownem. Na číslech z jiných zemí je zcela evidentní, že země, které provedly velmi přísný lockdown včas, výrazná nadúmrtí prostě nezaznamenaly. Příkladem může být Izrael, který zavedl mnohem přísnější omezení než my a prakticky žádná nadúmrtí nezaznamenal. Současně platí, že ta nadúmrtí všude na světě velmi přesně korelují s vývojem epidemie. [...] Považuji za prokázané, že ty lidi letos na podzim zabil covid.“

Předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně Štěpán Svačina vysvětlil: „Po jakékoliv infekci, těžké chřipce nebo sepsi stoupá v následujících týdnech mnohonásobně riziko infarktu, mozkových příhod a podobných nemocí. Takže nakonec můžeme mít spoustu skrytých pacientů, u kterých je hlavní příčinou covid, ačkoliv o tom nevíme, protože se to jevilo jako mozková příhoda nebo infarkt.“

Svačina zde upozorňuje na to, co je dávno známo ohledně chřipky: že může zabíjet nepřímo i po té, co již pacient tuto nemoc prodělal. Není důvod se domnívat, že u nemoci COVID je tomu jinak.

„Lidé, kteří mají stenózu na srdci nebo jsou v podstatě před uzavřením mozkové tepny a hrozí jim mozková příhoda, tak by žili ještě dva roky, ale najednou zemřou a nikdo neví, že to způsobil covid,“ dodal Svačina.

Ministr Blatný

Blatný ale dle citace ve článku i nadále trvá na teorii nesouvislosti těchto úmrtí s nemocí COVID: „Zdá se, že právě to, že byla nebo doposud v mnoha nemocnicích je odkládána péče, vede k tomu, že se člověk nemusí dostat ke svému lékaři včas s tím, co potřebuje. Někdy protože na to není kapacita, a také proto, že se třeba bojí jít do nemocnice.“

Blatný znovu protiřečí svému vlastnímu rezortu, jenž mi jasně odpověděl, že neodkladná péče se neodkládala -- je tedy nesmysl dávat vinu za stovky úmrtí dejme tomu odkladům elektivních zákroků.

Zde si všimněme, že vyjádření Blatného je poněkud zmatečné, protože míchá omezení neakutních zákroků v nemocnicích s poklesem ve vyhledávání péče (prý ze strachu).

Ani tentokrát ministr Blatný nevysvětlil, proč se ty tisíce údajně 'necovidových' nadúmrtí neobjevily již na jaře, či proč se jejich počet na podzim vyvíjí zcela v souladu s vývojem zaznamenaných úmrtí na COVID.

Odpověď je samozřejmě jednoduchá: je vysoce nepravděpodobné, že by tato nadúmrtí nebyla zapříčiněna nemocí COVID, buď přímo nebo oslabením organismu nepřímo.

Jinými slovy je nesmysl, že by se MZČR dařilo zaznamenat všechna úmrtí v souvislosti s nemocí COVID, a už vůbec ne v souvislosti s následky prodělání nemoci COVID.

Zde jen připomenu, že se MZČR již dva týdny nijak nevyjádřila k mému návrhu testovat zemřelé jak na nákazu koronavirem, tak na protilátky indikující prodělání nemoci COVID -- nejlépe plošně, ale přinejmenším na reprezentativních vzorcích. Taková data by totiž mohla prokázat, že dosavadní počty úmrtí v souvislosti s nemocí COVID jsou hluboce podhodnocená.

Upozornění:

Pochyby o tvrzení, že podzimní pokles vyhledávání péče vysvětluje stovky nadbytečných úmrtí týdně, zatímco na jaře se následky podobného poklesu nijak znatelně neprojevily, nemá naprosto nic společného s pochyby o tom, že by bylo zanedbávání péče nebezpečné.

Samozřejmě to nebezpečné je: nevyhledání brzké pomoci může, ať už jde o covidový zápal plic či o slepé střevo, mít za následek rychlou smrt. Dlouhodobé zanedbání preventivní péče zase může mít za následek úmrtí za delší čas. Zdravotní péčí prosím rozhodně nezanedbávejte!

Poznámky:

Je otázka, zda mnoho lidí neumírá zbytečně proto, že uvěří neustálému omílání, že COVID je pouhá chřipka a že lidé jsou ze strachu hysteričtí. Velké množství náhlých úmrtí doma, která byla pitevně prokázána jako důsledek zanedbané nemoci COVID, je v tomto ohledu velmi varující. Přiznat si, že člověk uvěřil podvodu, může být pro mnohé nesmírně těžké, a pak může být pozdě i v případě, že se do nemocnice dostane. Bohužel zanedbávání nemoci COVID je jak mediálně, tak politicky poněkud nelákavé téma -- oblíbené je přeci tvrdit, že se u nás kvůli strachu z koronaviru zanedbávají jiné nemoci.

Pro jednou musím pochválit autory článku (R. Dragouna a M. Enderštovou), kteří složité téma popsali přehledně a jeho náročnost vyřešili otázáním širšího okruhu odborníků. Samozřejmě je na čtenáři, jak porovná výroky dejme tomu ministra Blatného s těmi od biochemika Konvalinky či profesora Svačiny.