NATO nacvičovalo ruskou invazi do Lotyšska a během cvičení si vynutilo vstup do Rigy

3. 5. 2024

V rámci operace Křišťálový šíp vojáci ze 14 zemí nacvičovali reakci na invazi fiktivního nepřítele do Lotyšska, jehož roli sehrály zejména lotyšské a americké jednotky. Brzy ráno "překročily hranici" mezi Ruskem a Lotyšskem a spěchaly do Rigy. Armády 11 zemí NATO držely linii a snažily se zatlačit jednotky, které prorazily, směrem k bažinatému terénu, kde by jejich tanky uvízly. Toho bylo třeba dosáhnout organizováním účinné interakce, a to navzdory různým komunikačním prostředkům, typům vojenského vybavení a jazykům vojáků.

"Nejdůležitější je prokázat ochotu jednat rychle a vyslat vojáky na ochranu hranic Lotyšska a NATO," vysvětlil plukovník lotyšské armády Oskars Kudlis.

Crystal Arrow byl součástí největšího cvičení od roku 1988, kterého se zúčastnilo asi 90 000 vojáků, 1 100 bojových vozidel, 80 letadel a 50 lodí. Účelem cvičení, které se koná během čtyř měsíců do května, je dát Moskvě jasně najevo, že aliance je připravena bránit každého ze svých členů, zejména ty země, které hraničí s Ruskem.

Tato připravenost byla v poslední době zpochybňována jak v Moskvě, tak v Evropě. Bývalý americký prezident Donald Trump, který se snaží vrátit do Bílého domu, řekl, že nebude hájit alianční země, které neutrácejí dostatek peněz na obranu, a dokonce bude povzbuzovat Rusko, aby si s nimi dělalo, "co chce". To vyvolalo v evropských zemích obavy, že Washington, zejména za Trumpa, se může zdráhat plnit své alianční závazky vůči zemím, které ho přímo neohrožují (ačkoli samotné pobaltské státy vynakládají na obranu více než předepsaná 2 % HDP).

Moskva zase tvrdí, že není třeba se bát, že země NATO zahájí společný odvetný úder. To se nestane, ani když Rusko použije jaderné zbraně proti Evropě, tvrdil loni Sergej Karaganov, čestný předseda prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku a akademický garant Fakulty světové ekonomiky a mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické. "Byl vytvořen mýtus, kterému mnozí z nás věřili během studené války. A co vlastně říká článek 5? Pouze to, že v případě útoku na členskou zemi aliance jí ostatní země "poskytnou pomoc". O tom, jaký druh pomoci – vojenské, ekonomické, humanitární – se bude rozhodovat v rámci byrokratických postupů. A není zdaleka jisté, že tuto otázku vyřeší ve prospěch kolektivní ozbrojené reakce, zejména jaderné," řekl Karaganov.

Evropští politici, vojenští a zpravodajští činitelé v posledních měsících opakovaně varovali, že Rusko by mohlo za několik let dokonce zaútočit na země NATO. V tomto případě, po počátečních kybernetických útocích a raketových útocích, se jeho armáda může pokusit provést pozemní operaci, popsal jeden ze scénářů generál Ben Hodges, který velel americké armádě v Evropě v letech 2014 až 2018. Okupované předmostí a Bělorusko by pak mohly být využity k dalšímu útoku na východní křídlo NATO – Litvu, Polsko nebo Estonsko.

Poté se Kreml může pozastavit, aby zhodnotil, do jaké míry jsou země NATO připraveny bránit své partnery, domnívá se Hodges: "Pokud budeme váhat, nesplnění našich závazků podle článku 5 Charty NATO povede k rozpadu aliance."

Proto je nyní prioritou NATO společná akce, koaliční válka, řekl WSJ podplukovník kanadské armády Jonathan Cox, jeden z velitelů operace Křišťálový šíp. Pro mnoho kanadských vojáků, kteří jsou nyní trvale umístěni v Lotyšsku, je ochrana před ruskou invazí spojena s osobními pocity. Ano, na začátku války cvičili ukrajinské vojáky na základně na západní Ukrajině; krátce po invazi byla základna zasažena ruskými raketami, které zničily kasárna, kde Kanaďané dříve žili.

Zdroj v angličtině: ZDE