Co je úplně nejvíc špatně na Národním investičním plánu

17. 12. 2019 / Jiří Hlavenka


Vždy když si řeknete, že s ničím blbějším už nemohou přijít, dokážou překonat sami sebe a přimět vás k zírání s otevřenou pusou.

Národní investiční plán (pročetl jsem si to za vás) má deset priorit - deset tzv. strategických oblastí. Člověk by řekl, že výraz priorita znamená věc nejvyšší důležitosti, tedy něco kam půjde nejvíc prostředků, nejvíc peněz, nejvíc úsilí. Vyjmenuji pět, tedy celou polovinu z těchto strategických oblastí:

- Vzdělávání a sociální věci
- Kultura
- Regiony, krajina, zemědělství
- Výzkum, vývoj, inovace a digitalizace
- Zdraví

Jak je vidět z níže uvedeného grafu, tyto oblasti ("strategické priority!") jsou v podobě těch nejužších čáreček. Vzdělávání celých 0,58%! Kultura úžasných 0,6%! Sociální věci 0,58%! Zdravotnictví 2%! Jen to zemědělství má celá 4,6%, přičemž si dovedeme živě představit, co to v podání Agrofert-landu bude znamenat.


Padesát hokejových stadiónů. Ano, takhle podle Babiše a spol. vypadá zářivá budoucnost Česka: padesát hokejových stadiónů. Pomníčky starostů a primátorů: stavět obří sochu pana primátora z mosazi je přece jen v jednapadesátém století trochu kách, tak se postaví hokejový stadión. Důvod? Fotbalový už máme, hokejový ještě ne! "Lidé stejně pořádně nevědí co vedení města dělá, ale to že jsme postavili hokejový stadión, to si zapamatují!".

Dobře, tomu se dá pošklebovat až příliš snadno a snadno nad tím mávnu rukou jako nad lokálpopulismem, který stejně nedojde naplnění ("ale aspoň jsme se snažili"). Tragédie je, že názorem současné vlády je, že se k šťatnější zemi prostě prostavíme - 3/4 investičního plánu (modrá část koláče) je beton a asfalt. 1/4 pak na všechno ostatní.

Česká republika zaostává za vyspělým světem, za těmi nejlepšími, se kterými bychom se rádi měřili. Spočívá to zaostávání v dálniční síti? (Viz obrázek - spíše ne. Chybí vlastně dodělat propojení tam kde jsou kusy končící v polí, horní hradeckou a dolní zlínskou větev; nechybí už moc). Spočívá to v železniční síti (ano, vysokorychlostní trať by bodla moc - ale to jsou právě ta 2% z finančního nástřelu, ne 75%). Porovnáme-li například v dálniční síti podobně velké Rakousko s ČR, pak naši jižní sousedi vedou v poměru 1700 vs 1200 km - to není nic propastného. V délce elektrifikovaných železnic nad Rakouskem vedeme skoro dvojnásobně: 9500 vs 5500 kilometrů. (Edit, opravuji: tohle jsou celkové délky, v elektrifikaci jsou ty hodnoty podobné, přes 3000 km každá).

Investice je - abychom si tedy rozuměli, o co jde - ÚTRATA S DLOUHOU NÁVRATNOSTÍ. Utratíme nyní velké peníze, abychom se výrazně posunuli tam, kde zaostáváme; utratíme nyní velké peníze, aby se nám to během doby desítek let vrátilo i s profitem. Utratíme nyní velké peníze, abychom krajinu připravili na změny, na budoucnost, abychom ji předali našim dětem ve stavu, za který se nebudeme muset stydět.

Jenomže "investice" podle současné vlády znamená stavět, stavět a stavět. Tedy "hard" investice, takové které jsou na první pohled vědět, které volič pochválí; kdo by nepochválil krásnou černou rovnou silnici? "Soft" investice, které jsou nejvíce potřebné, se blbě prodávají. Naprosto netvrdím, že není potřeba investovat i do infrastruktury (viz výše), ale do "hard", hmotných věcí má jít z plánu snad 95% všech peněz, a do "soft" jen zbývajících 5%? Svět jde naprosto opačnou cestou; ta naše cesta, to je cesta Ruska nebo Brazílie.

Takže, kde skutečně zaostáváme nejvíc, kde se musíme nejvíc posunout?
1. Vzdělávání (0,58% investic). Dle zveřejněné analýzy má český vzdělávací systém vnitřní dluh 500 miliard, tj. půl bilionu Kč - tohle jsme "uškudlili" na úkor kvality vzdělání.
2. Struktura ekonomiky orientovaná na průmysl, stavebnictví a nalézající se převážně v cizích rukou, které u nás mají svoje výrobny, je z pohledu budoucnosti extrémně nevýhodná. Potřebujeme dramaticky zvýšit mix high-tech průmyslu (??% investic, není vůbec jasné zda vůbec něco) a potřebujeme vybudovat zemi postavenou na vlastním, nikoli zahraničním kapitálu (zjevně 0,00% investic v plánu).
3. Oblast sociálních a pečovatelských služeb má nejen velký vnitřní dluh - mzdy, málo pečovatelských sil, zastaralá infrastruktura - ale především kvůli stárnutí populace bude nezbytně vyžadovat dramatické investice, nemáme-li štosovat seniory v LDNkách na třípatrové šalandy. (0,58% investic v plánu)
4. Zkáza české krajiny - půdy, lesů a vody - bez ohledu na to, čím a kým je způsobena (tuhle diskusi si nechme na jindy), je v rozpočtu otaxována mizerným 1,38% - ale proti tomu už ční zlověstných 4,58% na "zemědělství", tedy více hnojiv, více jedů, více traktorů, více řepky a více inovativních linek na toustový chleba.

Ještě jednou k seznamu priorit. V jeho čele totiž září tohle:

"1. Průmysl, stavebnictví a suroviny".

Tak tudy, soudruzi, cesta opravdu nevede.

0
Vytisknout
4982

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2019