Podle téhož zdroje byl prý Kindernayem razantně odmítnut.

Martin Kindernay Britským listům nepopřel, že pana Matouše zná a nepopřel, že s panem Matoušem hovořil. Podle Kindernaye projevil pan Matouš "určité snahy o zprostředkování dohody s IMV a jednal v jejich zájmu." Na otázku, zda je pravda nebo ne tvrzení, že s ním "vyrazil dveře", zněla odpověď jak od Pýthie delfské:"Nechci, aby byla kauza TV3 politizována. Já to nemohu popřít, ani potvrdit, to jistě chápete..., ale pan Matouš hovořil o zájmech IMV". Jak si má redaktor představovat kontrolu televize, držitel licence neví.

Kindernay prohlásil, že ač dostává různé nabídky, nenechá se zkorumpovat. "Nehodlám v této zemi zlegalizovat postavení bílého koně", bylo výmluvné prohlášení na závěr rozhovoru.

Jedním z řešení, které se nabízelo pro případ, "kdyby rada chtěla mít českého majitele" bylo, že by se našel někdo dostatečně vlivný a obratný, kdo by koupil opci za výhodných podmínek - třeba za 2M USD, a následně by si pojistil souhlas u Rady. Ale to se pohybujeme v rovině čirých, ale o to pravděpodobnějších spekulací. Podobný scénář nepotvrdí a ani potvrdit nemůže žádná ze stran...

Poradce předsedy parlamentu Václava Klause Jakl, kterého jsme zastihli ve sněmovně, telefonicky potvrdil enormní zájem pana Matouše o média, včetně TV3, s tím, že "tam má nějaké svoje zájmy, konkrétně prodej nějakých pořadů". Jakl byl velmi udiven, že by pan Matouš měl jakékoliv zmocnění od ODS. To přímo vyloučil, čemuž se vcelku nedivíme...

Matouš podle sdělení Jakla není členem ODS, má však jako poradce na starosti grafiku a mediální image. Uvažoval prý dokonce perspektivně i o zaměstnání v TV3.

Je velmi pikantní a pro určité kruhy v ODS typické, že (nestranný - není přece ve straně) externí poradce (vždyť přece radí jen, jakou máme mít image) předsedy Parlamentu (ale pane redaktore, já o tom nevím, pro mne je to překvapení...) lobbuje za nějaké soukromé firmy (ale vůbec ne, jen hovoří o jejích zájmech). Jinak se ani nedá popsat rozhovor, mající za cíl zprostředkovat mimosoudní dohodu mezi dvěma soukromými subjekty. Byl bych ochoten uvěřit i tomu, že pan profesor (opravdu, ale opravdu) o ničem takovém nevěděl, stejně jako v případech některých mnohem mediálně známějších spolupracovníků centrály strany. Škoda jen, že pan poradce je placen z peněz poplatníků. Lobbisté bývají placeni z peněz firem, za něž lobbují. Nebo že by tomu tak bylo i v tomto případě? Občanská demokratičnost uvnitř ODS prostě nezná hranic... Vzhledem k historii - ani hranic mezi čistými a špinavými penězi.