Jörg Haider se stáhl zpět do Korutan, kde v současné době zastává úřad zemského hejtmana. V něm se nyní především profiluje jako obránce před pokusy prosadit práva tamní slovinské menšiny viditelně se projevující ve zřízení dvojjazyčných místních obecních tabulí. Zatím se mu tak dařilo přes usnesení ústavního soudu, protože bývalá spolková vláda v čele s lidovcem Wolfgangem Schüsselem díky koalici lidovců s haiderovci po sedm let neměla z pochopitelných důvodů zájem tento problém vyřešit.

Nyní však se vznikem velké koalice sociálních demokratů s lidovci došlo k radikální změně. Do společného vládního programu byl zařazen slib, že do poloviny roku bude otázka dvojjazyčných tabulek v Korutanech vyřešena. Nová sociálnědemokratická ministryně spravedlnosti Maria Bergerová již první den po uvedení do úřadu oznámila, že vzhledem k vzniklé situaci v Korutanech navrhne, což by bylo poprvé v rakouských dějinách, odvolat Jörga Haidera z jeho funkce zemského hejtmana.

Bergerová patří ke zkušeným politikům, zabývala se evropským právem a spolupracovala v konventu EU na vypracování evropské ústavy. Evropským právem se zabývala celá léta, byla po několik let vedoucí evropského oddělení spolkového kancléřství a později pracovala v Ženevě a Bruselu, kde se stala poslankyní evropského parlamentu.

Její argumentace, ve které ji podpořil i prezident nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner, vychází především z neplnění odstavce 7 "Rakouské státní smlouvy" z roku 1955. Ta mimo jiné korutanské menšině tamních Slovinců zabezpečuje používání mateřského jazyka u soudů a ve školách, včetně dvojjazyčného označení obcí, které jich obývá nejméně deset procent.

Jak paní ministryně, tak prezident vycházejí z předpokladu, že ústřední výkonná moc tzv. spolek může pro nesplnění zavedení dvojjazyčných tabulek vznést žalobu, na jejímž konci by mohlo být odvolání Jörga Haidera z funkce hejtmana. Prezident Jabloner dokonce prohlásil, že má "pocit, že politická éra pana zemského hejtmana je u konce a že se brzy v Korutanech obnoví ústavní práva".

Navrhuje proto, aby ministr infrastrukury, pod kterého patří doprava, sociální demokrat Werner Faymann, vydal nařízení o okamžitém zřízení těchto tabulí na vjezdu a výjezdu u korutanských téměř 250 obcí a osad. Pokud se tak nestane, měla by být vznesena ústavní žaloba, která by mohla vést až ke zrušení práva Jörga Haidera zastávat svou funkci. "To se může stát, pokud by se chtělo, velmi rychle," prohlásil Jabloner. Řada ústavních právníků to považuje za možný postup, i když s tím zatím nejsou zkušenosti.

Jak se dalo očekávat, Haider se proti tomuto postupu ostře ohradil a prohlásil, že "se potrestá ten, kdo stojí na straně svého lidu".Vyzval přitom současnou spolkovou vládu, aby prostudovala zkušenosti z roku 1972, kdy tehdejší vláda spolkového kancléře Bruno Kreiskyho chtěla realizovat tento záměr.V Korutanech vznikla tehdy tzv. "spontánní lidová nespokojenost", která vyvrcholila útoky na bydliště korutanských Slovinců, napadání jejich dětí a výbuchem bomb před jejich ústředním svazem. Na ulicích se objevily nejen letáky, ale i nápisy na zdech s hesly "Smrt partyzánům, Smrt Slovincům, Neexistují slovinské Korutany, Držte hubu" a namalované hákové kříže.

Proti tehdejšímu zemskému hejtmanovi sociálnímu demokratu Hansi Simovi a jeho ženě byla vrhána shnilá vejce a rajčata a ničeny místní dvojjazyčné tabule. Napaden s výkřiky "židovská svině, podřízneme tě" byl i spolkový kancléř Kreisky, který se snažil navštívit zemské hejtmanství v Celovci. Ještě deset let poté v rozhovoru s časopisem "Profil" označil útočníky na svou osobu za "čisté nacisty" a "největší nacistickou demonstraci od konce války". Demonstrace neskončily do zničení poslední dvojjazyčné tabule a dvousetstránková dokumentace o těchto událostech nebyla dodnes zveřejněna a je známá pouze malému okruhu historiků.

Bývalý spolkový kancléř Schüssel vyjádřil mínění, že navrhovaný postup proti Haiderovi není "chytrý ani právně možný" a obvinil sociální demokraty i tamní Slovince, že nepodpořili jeho návrhy v létě loňského roku, které by údajně umožnily vznik 140 dvojjazyčných tabulí. Právní mluvčí BZÖ Helena Partik-Pableová odmítla postup spolkové ministryně spravedlnosti s tím, že by se měla raději soustředit na vyšetření skandálu kolem bývalé odborářské banky BAWAG.

Zelení prohlásili, že očekávají jasné kroky ministryně spravedlnosti a "nikoliv její nepochopitelný ústup". Reagovali tak na její televizní výstup, ve kterém oznámila, že se ozývají z Korutan vstřícné hlasy a nechává celou záležitost právně zpracovávat, na svém prohlášení však stále trvá. Svobodní se k celé záležitosti nevyslovují, protože jsou zaměstnáni vlastní kauzou, která zachvátila jejich stranu.

V rakouských sdělovacích prostředcích se totiž objevily snímky dvacet let staré, na kterých je současný jejich předseda Heinz-Christian Strache zachycen na cvičení neonacistických bojůvek v Korutanech. Ty měl údajně zveřejnit jeho stranický sok Ewald Stadler, který byl zvolen při říjnových volbách do rakouského parlamentu za stranu Svobodných.

Nedávno však byl Strachem zbaven prezidentské funkce v jejich Akademii pro šíření stranických myšlenek. Strache prohlásil, že jde o pomluvu a že ve skutečnosti šlo o snímky z tzv. paintballu, což mu však oborníci vyvrátili.

Upozornili, že Strache se účastnil již v roce 1989 přednášky popírače holocaustu Davida Irvinga a přátelil se s "hlavní osobou pravicového extremismu" Andreasem Thierrym a je v telefonním seznamu pravicového aktivisty Franze Radla. Strache se brání, že není "Irvingovým stoupencem" a ve svém telefonním seznamu má prý na příklad číslo Gusenbauera, což neznamená, že je snad stoupencem Svobodných.

Na jeho stranu se postavil i europoslanec Svobodných Andreas Mölzer, který vstoupil nyní do nového klubu krajně pravicových stran ve štrasburském parlamentě. Na druhé straně se Svobodní snaží, aby se na veřejnosti nemuselo prát jejich špinavé prádlo. Mohlo by to vyvolat ve vedení strany nekončící boj mezi "německým nacionálem" Strachem a Stadlerem, který je "pravicovým ultra-katolickým politikem". Zřejmě proto, aby alespoň navenek byla uchována jednota strany, bylo nyní oznámeno, že oba "straničtí přátelé", jak se nazývají, došli sice k vzájemné dohodě, ale Stadlerovo postavení uvnitř strany nebylo vůbec objasněno. Stále trvá ztráta jeho předsednického mandátu a nepodařilo se mu prosadit vytvoření katolické stranické instituce, protože je zřejmě ve vedení v menšině.