Nevím, zda toto heslo se objevuje v dnešních Slovnících cizích slov (nový jsem si nekoupil), ale mám takový dojem, že zřejmě také ne, neb denně jsem utvrzován v názoru, že to co kdysi dělali komunističtí kádrováci, je dnes běžnou rutinou novinářů -- tedy lidí, kteří jsou přesvědčeni o své výlučné úloze v životě společnosti.

Teď nemyslím na tzv. bulvár, kde ovšem to šmírování je hlavní základnou existence těch tzv. zábavných periodik, ale na seriozní tisk (skutečně seriozní?) včetně TV (veřejnoprávních či soukromých) . Ale je v tom rozdíl: komunističtí kádrováci sbírali informace a a syslovali je až do té doby, kdy se jim hodilo je využít ke zlomení charakteru sledovaného jedince, zatímco dnešní voayeři (tiskoví či televizní) jen tak pro své zcela evidentně zvrácené potěšení jdou hned se získanou informací na trh -- jak ty obyčejné a hloupé pavlačové drbny celému světu oznamují co kde viděli skrze klíčovou dírku, co kde slyšeli zpoza svého úkrytu za závěsem -- teď chápu Hamleta, který bodl do tapiserie na zdi ložnice své matky a radoval se, že zabil krysu! -- nešlo o ozdravění a zvýšení hygieny v domě Hamletově. ale o vyřešení problému voayérství na dánském královském dvoře! - ochránci práva na informace mě hned napadnou a budou volat o pomoc nejrůznější světové organizace a nadace -- ale já jim na to upřímně kašlu!

Jsou totiž informace a informace. Ano, já cítím (ctím) rozdíl mezi informacemi. Neboť něco lze označit za informaci, a něco lze označit za drby! Pavlačové drby! Dobře, zatím jsem napadal jen tzv. bulvár. Ale co říci v této souvislosti o tzv. seriozním tisku? Je informací nebo drbem zpráva o zkorumpovaném politikovi, jenž se dokáže obhájit z nespravedlivého nařčení? Je zpráva nebo drb tvrzení, že ten a ten prý! udělal to a to? Kdysi kádrováci otvírali své složky, když potřebovali vystrašit nebo zlomit vyhlédnutou obět, ale měli k tomu vždy nějaký důvod.

Dnes denuncuje tisk (tj. udává, práská) jednotlivce či celé skupiny -- viz Svaz komunistické mládeže) jen pro zvrhlé potěšení autorů těchto zpráv či pro potěšení jejich řídících pracovníků! A tady jsme u tzv. pudla věci: u řídích pracovníků. Kdo jsou ti , co cvičí svou armádou nadšených, ke všemu ochotných donašečů, šmírařů, špiclů, udavačů -- např. na www. seznam. cz v rubrice super.cz. jsou všichni donašeči světa vyzýváni a dokonce peněžně odměňováni za prásknutí (práskání!) celebrit a celebritiček!

Jak obohacující a současně smutné je čtení těch ubohých drbů a výpotků budoucích udavačů, šťastných že jejich drb (informace) je podepsána jejich jménem (zatím jen křestním). Dokonce jsou tito voayeři odměňování penězi! Jak hluboko lze ještě klesnout?

Jak je vidět, existují ještě rezervy. Klesnout lze ještě hlouběji než by si obyčejný člověk dokázal představit. a není to jen problém mladých, nezkušených -- jen penězi oslněných jedinců -- ale postihuje to i dospělé (přímo typickou ukázkou je paní nebo slečna? Slonková, jež svými zaručeně pravdivými a nikdy nedoloženými "prý pravdami" nejen zamořuje náš informační svět, ale přímo řídí a usměrňuje náš konkrétní každodenní život! )

Někdy mám pocit, že se mi vše jen zdá - a pak se mi v tom snu pletou paní nebo slečny Slonkové s paními či slečnami Tomšovicovými -- obě pracovaly s "prý" pravdivými pravdami - takže je --li dnes pod nějakým .......... (pardon -- investigativním) článkem podepsána slečna či paní Slonková, nevěřím jí ani slovo, natož pozdrav, jak se říká. A pokud má paní Slonková (či slečna) tu odvahu či drzost stále vystupovat před veřejností, tak ji skutečně obdivuji -- obdivuji za její hroší kůži!

I když, podívám-li se kolem sebe, dokonce rozhlédnu-li se po třídě, kde učím, tak bych mohl mít obavy: Nejmenovaný bulvár i tzv. seriozní tisk je všude ! Společnost, která tohle strpí, je nemocná a jako nemocná je i ohrožená. Lékař bohužel nikde. A jak by taky mohl být. Lékaři (nebo téměř všichni) jsou úplně jinde než kde by je obyčejný člověk hledal: tedy ne v ordinacích, ale na ministerstvech, ve vládě, dokonce jeden čas byli i v památkovém úřadě. Potom není divu, že naše společnost je nemocná.

Právě když jsem dopisoval svůj příspěvek, tak mi ze schránky donesli letáčky kandidáta na senátora Hviždaly (bydlím na Praze 8) s "doplněným" textem: Podřízneme tě, ty svině! Nemám k tomu komentář. Leda že bych se zděšeně zeptal jako jeden můj známý: Kde to žijeme?