Nenapadlo velevážené vědce, dříve než vypustili džina z láhve, že sklon ke kouření mariuhany mají osoby s určitou zdravotní fyziologickou i psychosociální predestinací? Nebo s latentní psychickou nebo osobnostní poruchou? Čili že ona hrozivá schizofrenie či maniodepresivní psychóza není DŮSLEDKEM, ale PŘÍČINOU větší afinity těchto lidí k nutkání rozšiřovat či měnit si vědomí? Spouštěcím mechanismem pak může být cokoliv. Sklenka alkoholu. Jakýkoliv lék, měnící vědomí - od anxiolytik, antidepresiv po hypnotika, stimulancia. Energy drink v míře větší než normální. I joint.

Úzkost, napětí a strach provázejí v určitých situacích přirozeně každého z nás. Existuje široká skupina psychosociálních faktorů, ovlivňujících naši duševní stabilitu. Nebo nestabilitu. Od dlouhodobého stressu, přes hlukové pozadí života ve velkoměstě, až po ztrátu orientace ve složitosti administrativních, legislativních či intepersonálních souvislostí současného přetechnizovaného světa. Neumíme odpočívat. Neumíme přizpůsobit životní rytmus přírodě - pracujeme dlouho do noci, spíme málo. Množství psychických poruch neuróz po psychózy v současné populaci stoupá a není to vztah související s kouřením marihuany... Je to dáno stavem společnosti. Rychlostí našeho života a neschopností organismu reagovat na vrůstající počet a složitost podnětů. Pro mnoho důchodců je nepřekonatelný problém přejít přes nechráněný přechod. Strach z agresivity bezohledných řidičů, neschopnost odhadu vzdálenosti a rychlosti automobilu, vědomí vlastní snížené pohyblivosti. I to jsou rizikovýé faktory a spouštěcí mechanismy neuróz a psychóz. Stejně jako nepřetržitý hluk či stroboskopické efekty reklam.

Cannabis byl a je brán v úvahu nejen jako droga, ale i jako léčivo na astma, úzkost, záchvaty a při depresi. Zmírňuje bolestivost v posledních stádiích rakoviny, revmatismu a dalších chorob. Jsou známy analgetické, anestetické, antidepresivní, neuroprotektivní, hypnotické, ale i antibakteriální a antiflogistické účinky THC. Jsou známa i rizika psychické či psychosociální závislosti. Jakákoliv látka, měnící vědomí libým způsobem může být spouštěčem psychické závislosti. I čokoláda, na kterou si snadno vypěstujeme i fyzický návyk... Nestřídmost v požívání čehokoliv může být zdrojem zdravotních problémů. Otázkou zůstává, zda CHCEME používat berličky pro únik od reality - pak chceme být závislými na prostředcích, které nám k tomu dopomohou.

To je ale věc vůle. Kdo si chce vyhulit mozek, bude vyhulencem. Je to jeho rozhodnutí. Pro lidi trpící schizofrenií či jiným psychotickým onemocněním je velmi škodlivé konzumovat jakoukoliv látku, měnící psychiku, bez souhlasu lékaře. Lidé, u nichž je nemoc v latentním stádiu, dříve nebo později nějaký spouštěč choroby naleznou. Pokud ne a nemoc nepropukne, nikdo se nedozví, že měli schizofrenii v latentním stádiu....

Jan Čulík píše, že "Dvě nedávné studie ukázaly, že intenzivní kouření konopí je spojeno s čtyřnásobným nárůstem rizika vzniku duševních chorob " a dokládá to odkazem do medicínské databáze odborných studií. Budiž. Kdyby ale dočetl seznam citací do konce, našel by mezi citacemi souhrnnou studii, která prokazuje pravý opak - neexistenci statistického potvrzení příčinného vztahu mezi THC a psychotickými poruchami. Správně ale John Macleod z oddělení základní péče a lékařské praxe univerzity Birmingham konstuje na závěr abstraktu: To ale nezamená, že takový vztah neexistuje. Tento souhrnný výzkum zadalo a financovalo britské ministerstvo zdravotnictví - UK Department of Health, Drug Misuse Research Initiative. Souvislost s politickou otázkou dekriminalizace, před kterou stála vláda Tony Blaira, samozřejmě neexistuje...

Pozn. JČ: Pokud existuje třeba jen pravděpodobnost, že mezi vznikem schizofrenie a kouřením konopí je příčinná souvislost - a podle mnohých psychiatrů je to víc než pravděpodobnost - bylo by neetické o této diskusi neinformovat a zcela neseriózní by bylo veřejně tvrdit, že "kouření marihuany je naprosto bezpečné".