Channel 4 News: Trump, Si a Putin vydali "mírovou deklaraci" :)))
19. 11. 2026
čas čtení
15 minut
Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 19. listopadu 2026, 19 hodin: V Číně prezidenti Trump, Putin a Si seděli 90 minut u obrovského stolu a vydali společné mírové prohlášení, i když dva z nich nedokážou ukončit války, které sami rozpoutali.Trump, Xi and Putin issue ‘joint declaration of peace’ at China summit Chinahttps://t.co/z3xDH1ZMjj
— Channel 4 News (@Channel4News) November 19, 2026
Nešlo sice o úplné rozdělení planety Země, ale obraz této trojice – dvou mocných autoritářů a jednoho, kdo by jím rád byl – jak se k sobě tulí, zůstane v paměti déle než jejich dnešní vágní slova.
Prezident Putin předtím prohlásil, že Ukrajina a její evropští spojenci nejsou připraveni k kompromisu, který by ukončil konflikt s Ruskem, jenž on sám rozpoutal.
„Ne podle vašich podmínek,“ zazněla odpověď z jiného konferenčního stolu, tentokrát v Berlíně. Hlásí se naše americká redaktorka Anushka Astana.
Trump, Xi and Putin issue ‘joint declaration of peace’ at China summit Chinahttps://t.co/z3xDH1ZMjj
— Channel 4 News (@Channel4News) November 19, 2026
Trump: Kdo to je? To je můj přítel.
Reportérka: Právě kvůli přátelství Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tolik dalších světových lídrů nervózně sledovalo dění. O čem tedy ti tři diskutovali? Budeme vést rozhovory na téma zachování světového míru. Světový mír s těmito dvěma. Jeden je zodpovědný za invazi na Ukrajinu, druhý za zahájení války v Íránu, kterou neví, jak ukončit. Dnes se však pozornost soustředila spíše na snížení hrozby jadernéválky.
Trump: Neuvěřitelné, nemyslitelné. A musím říct, že je to upřímně řečeno velmi těžký úkol, protože jakmile jednou jaderné zbraně máte, je velmi těžké se jich zbavit. Jako vůdce země je velmi těžké se jich vzdát.
Reportérka: Což je problém, když uvážíme, že USA a Rusko mají každá více než 5 000 jaderných hlavic, což představuje téměř 90 % celosvětového počtu, následuje Čína s přibližně 600.
A ani v tomto ohledu to nebylo nijak převratné.
V jejich prohlášení o míru nebyla zmíněna ani Ukrajina, ani Írán; místo toho znovu potvrdili, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést, ale slíbili pouze více dialogu.
Zavázali se k reformě OSN s cílem zvýšit těžbu ropy ve prospěch všech národů, zejména však svých vlastních, a k tomu, aby orgány jako Mezinárodní trestní soud nezneužívaly svou pravomoc.
Jak příhodné, vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina. Po skončení summitu ruský vůdce prohlásil, že Američané na něj naléhali, aby zlepšil vztahy s Evropou.
Putin: Co to je za řeči o tom, že útočíme na Evropu? Každý přece dobře ví, že nemáme nejmenší chuť na válku s Evropou. Co je to za nesmysl? Než se pustíme do další komunikace, musíme s nimi navázat řádný dialog.
Reportérka: Pro Evropu je však Putin agresorem. A tak její představitelé dnes uspořádali vlastní summit, mnohem početnější setkání v Berlíně, aby ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obklopili svou podporou – koalici ochotných, která záměrně volí odlišný tón.
Donald Tusk: Není na mně, abych komentoval diplomatický jazyk prezidenta Trumpa. Jedna věc však musí být naprosto jasná: i kdyby prezident Trump považuje prezidenta Putina za přítele, zásada, že přítel přítele je také přítel, zde rozhodně neplatí. Putin není náš přítel a nikdy jím nebude.
Reportérka: Rodina Trumpových se snažila ukázat, že jejich přátelství je oboustranné. Zatímco se tedy prezident dvořil Putinovi, jeho zeť Jared Kushner objímal ukrajinského prezidenta Zelenského. A zmatení možná nejsou jen Evropané.
Jeden odborník uvedl, že prezident Si Ťin-pching nyní spatřil tři tváře Donalda Trumpa. Nejprve to byl Trump jako tyran, poté Trump jako vyjednavač. Nyní čelí prezidentovi, který je připraven otřást americkou zahraniční politikou, odložit dlouho udržované ideologické normy a pěstovat přátelství s autoritáři. Je to jako sledovat představení přednesené v jediném diplomatickém jazyce, kterému Trump skutečně rozumí.
Moderátor: Těsně předtím, než prezident Putin zašeptal slovo „přítel“ do ucha prezidentu Putinovi, ruský vůdce nebo jeho velitelé již vydali rozkaz k zahájení masivního útoku dronů na Kyjev, který se časově shodoval s diplomatickými jednáními probíhajícími v Číně. Došlo k značným škodám na bytových domech a na katedrále. Naše mezinárodní redaktorka Lindsay Hilsumová je právě ve městě. Lindsay.
Reportérka: Ano, Matte, kolem poledne to tady bylo docela hlučné a mezi budovami zasaženými ruským bombardováním byly i rakouské a nizozemské ambasády.
Myslím, že to ukazuje, jakou úctu má prezident Putin k evropským politikům, kteří se právě scházejí v Berlíně, aby se pokusili najít cestu vpřed a dosáhnout alespoň příměří a nějakého druhu míru v této zemi.
To vše se odehrává, jak říkala Anushka, ve stejnou dobu, kdy se v Šen-čenu scházejí prezident Si, Trump a Putin. Bylo zajímavé, že jejich mírové prohlášení neobsahovalo absolutně žádná konkrétní opatření, která by přinesla mír kdekoli na světě, včetně této země.
To, na čem jim ale opravdu záleželo, je, aby nikdy nebyli souzeni za válečné zločiny. Prezident Putin obvinil prezidenta Trumpa z toho, že schválil Mezinárodní trestní soud.
A to se v tuto chvíli jeví jako velmi relevantní právě tady na Ukrajině, kde mezinárodní právníci nepochybně zkoumají, jak Rusko útočí na civilisty a civilní infrastrukturu.
Posledních pár dní jsem strávila v Záporoží. To je město a region na frontové linii. Bylo mi řečeno, že vás musíme varovat před těmito záběry.
Ale víte, co je opravdu zdrcující? Je to být svědkem utrpení, které zde lidé prožívají. Jak utěšit manželku, jejíž manžel zahynul při ruském útoku na protiletecký kryt? Která hladí rakev, jako by on ještě mohl cítit její dotek?
Za ní stojí také jeho matka, kterou nelze utěšit.
Shromáždila se zde vyčerpaná komunita z Komi Šivaky. Na obrazovce se míhaly záběry z předčasně ukončeného života – Vitoria a Jeva, kteří byli nerozluční, a jejich miminko na vánočních procházkách po venkově.
„Neměli jste takhle odejít do nebe, ne úderem krvavé pěsti nepřítele,“ řekla jedna z členek obecní rady. Dodala, že se jedná o válečný zločin.
Jurij Karapetja, zvolený představitel Komisovaky, je vyčerpaný. Denně se účastní tří pohřbů, protože při útoku 2. listopadu zahynulo nejméně 72 lidí.
Záznamy z policejních kamer ukazují, jak lidé v reakci na sirénu spouštějící poplach spěchají do krytu, kde je zasáhne letecká bomba. Rusové zasáhli kryt celkem devětkrát.
Jednalo se o jedno z nejhorších masových zabíjení civilistů v této válce. Prošli jsme kolem hrobů vojáků k části hřbitova vyhrazené pro tuto zdecimovanou komunitu na okraji Záporoží. V příkopu stále čekají někteří z mrtvých. Právě pohřbívají Jevhena Sidorenka a dva jeho kolegy, kteří rovněž zahynuli a byli pracovníky městských oprav.
Svědek: Ve vesnici stále zůstalo hodně lidí, až 100 převážně starších osob. Byli první, kdo jim přišel na pomoc – po ostřelování zabedňovali okna a opravovali střechy. Ať už byly podmínky jakékoli, každý den vykonávali práci, kterou ostatní nemohli zvládnout.
Reportérka: Záporoží je zahaleno sítěmi, které mají zachytit drony. Zamotávají rotory a přistávací zařízení a zastavují část munice. Sítě však nedokážou zachytit klouzavé bomby ani řízené střely.
Následky dalšího útoku, tentokrát přímo ve městě Záporoží minulý týden. Bytový dům zasažený klouzavou bombou.
Muž: Tamhle je můj byt, v prvním patře. Nic tam nezbylo. Mám jen to, co mám na sobě. Nic jiného.
Reportérka: Ale je to příběh nejen o ztrátě, ale i o přežití.
Tohle je moje dcera.
To je vaše dcera. Ale přežila. Je naživu.
Ano, Záporoží je v současné době zasaženo prakticky každý den. Je to nebezpečné pro civilisty i pro lidi, jako jsou tito, kteří se starají o úklid.
Rusové často používají takzvaný „double tap“. Nejprve udeří a zabijí lidi, a pak znovu, když dorazí záchranáři, aby zabili i je.
Snažit se zachraňovat lidské životy je jednou z nejnebezpečnějších prací na Ukrajině.
Sestoupila jsem do bunkru městského úřadu, abych se setkal se starostkou Záporoží.
"Myslím, že Bůh nás stvořil, abychom byli šťastní. Měli byste vědět, že jsme nuceni bojovat o každý klidný den, o každé objetí s našimi dětmi. Je to velmi těžké. Chtěla bych ještě dodat: Prosím, neromantizujte ocelovou nezdolnost a sílu ukrajinského lidu."
Zpět na hřbitově se Jurij zastaví u hrobu své ženy. Dodávala chléb do úkrytu, když byl zasažen. Žije především pro své děti, říká, a teprve v druhé řadě pro komunitu.
Muž: A za třetí, chci vidět naše vítězství a chci, aby byli viníci potrestáni. Proto musíme přežít, abychom mohli svědčit a postavit je před soud, aby nesli odpovědnost.
Reportérka: Zvuky války nejsou nikdy daleko, i když se obyvatelé Komisuvaky den za dnem loučí se svými blízkými a sní, pokud se odváží, o budoucnosti, v níž bude jejich zničená země znovu vybudována a spravedlnost obnovena.
Moderátor: Tuto reportáž připravila Lindsay Hilsumová. Henriette Levinová je bývalá ředitelka pro Čínu v Radě národní bezpečnosti Bílého domu. Nyní je s námi živě ve spojení z Washingtonu. Moc vám děkuji, že jste přišla do pořadu. Když vidíte prezidenta Trumpa v takové společnosti, tak si člověk říká, jestli snad neprodal americkou moc a vliv jen kvůli fotce s nějakou pochybnou společností:
Henriette Levine: Je neuvěřitelné vidět prezidenta Spojených států stát bok po boku se dvěma hlavními protivníky země, Čínou a Ruskem, a že je americký prezident na toto setkání zjevně tak hrdý.
Nezdá se, že by z toho vzešlo něco významného. Existuje společné prohlášení, které hovoří o spolupráci při rušení Mezinárodního trestního soudu, o fosilních palivech a potenciálně i o kontrole jaderných zbraní, což je vlastně trochu zajímavé, ale v konečném důsledku šlo hlavně o tu fotku – a právě ta vyvolá vážné otázky v hlavních městech spojenců USA po celém světě.
Moderátor: Opravdu, protože fototermín se dá snadno bagatelizovat, ale tento fototermín představuje tak silný obraz těch tří, jak sedí kolem toho obrovského stolu. A já si jen kladu otázku, zda není na čase nazývat věci pravými jmény, a to že Donald Trump raději tráví čas s diktátory, včetně těch, kteří vedou válku, než se svými bývalými spojenci v Evropě.
Moderátor: Jednou z otázek, která se možná objevila – a nejsem si jistý, zda tomu tak skutečně bylo – je otázka mikročipů. Víme, že po jeho eskapádách a ztrátě funkce začal Kongres náhle mnohem přísněji uplatňovat vývozní omezení na sofistikované mikročipy do různých zemí, včetně Číny. Zajímalo by mě, zda se v této věci pokračovalo, protože to Číňanům ubližuje. Reagovali nějak? Víme to?
Henriette Levine: No, zdá se, že prezident Trump se snažil otázku pašování čipů do Číny a své spolupráce s Si Ťin-pchingem opravdu bagatelizovat. Trump chce, aby tato setkání byla příjemná a přátelská. Považuje se za Si Ťin-pchingova přítele a nechce, aby se na tom něco změnilo. Mezitím však Trumpova administrativa ve Washingtonu podniká skutečně značné kroky, aby zabránila Číně v přístupu k nejdůležitějším polovodičům vyráběným nebo navrhovaným americkými společnostmi.
Ministerstvo obchodu oznámilo opravdu významná opatření, která mají například ztížit čínským firmám vzdálený přístup k americkým čipům, pokud jsou jejich datová centra umístěna v jihovýchodní Asii. To je velký krok, ale Trump o tom nemluví. V současné době tedy panují opravdu smíšené signály ohledně toho, zda je ochrana amerických technologií pro tuto administrativu prioritou.
Moderátor: Myslím tím, že by se to ještě mohlo vyhrotit, ale zatím se tak nestalo. Co si ale myslíte, že Trump z této cesty získal, kromě té fotky? Existuje vůbec něco konkrétního, s čím by mohl přijít ke svým skeptikům na Kapitolu nebo dokonce v Bílém domě?
Henriette Levine: No, prezident Trump miluje dobré fototermíny. Řekla bych, že je pozoruhodné, že v trojstranném prohlášení mezi Spojenými státy, Čínou a Ruskem je dohoda o zahájení trojstranného dialogu o kontrole zbraní, pokud jde o jaderné zbraně. To je něco, o co Spojené státy usilovaly už dlouho. Čína se tomu vždy bránila. Je velmi možné, že z tohoto dialogu vůbec nic nevzejde. Ale skutečnost, že Čína s ním souhlasila, není zanedbatelná.
167
Diskuse