Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Dva upřímné, dojemné apely pana Jurečky na Babišovu vládu

25. 1. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Dvakrát ex-ministr Jurečka (KDU) natáhl v dnešních Otázkách V. Moravce vstřícnou ruku k Babišově vládě. Nejprve šlo o letadla pro Ukrajinu. Byl ujištěn ve studiu přítomným ministrem Juchelkou (ANO), že vláda už rozhodla: NE.

Moderátor se snažil připomínat jasný postoj Babišovy vlády v době ruského útoku na Vrbětice a naznačoval, že ANO je dnes moc pod vlivem SPD. Juchelka se oháněl údajnou shodou ex-ministryně obrany Černochové (ODS) a současného ministra obrany Zůny (SPD), a když moderátor řekl, že Zůna žádný názor nemá, Juchelka řekl „a dost!“ – a začal moderátora peskovat. No, bylo to chvíli dramatické.

Dozvěděli jsem se také, že podle premiéra Babiše by se měl náčelník generálního štábu zařadit. Babiš prý nyní chápe problémy, které s ním měla výše zmíněná paní Černochová. Řeč byla také o premiérově postoji ke Grónsku a jeho novém globusu, na kterém podle moderátora veřejnosti vysvětlil učivo základní školy (jak projekce povrchu koule do roviny deformuje zejména oblasti kolem pólů). Ve studiu přítomný poslanec Vondráček (svobodní) dával za příklad jakousi rakouskou diplomatickou školu, podle níž se menší země mají starat hlavně samy o sebe. Prý je skvělé, že USA už nejsou a nebudou světovým policajtem, prý se Gróňané mají rozhodnout sami (nevšiml si, že tam byly nedávno volby a jak dopadly), což znamená domluvit se Trumpem a Dány. Podle Vondráčka stačí jednat, a hlavně se musíme bránit tlaku na vznik unijní armády a federalizace Unie.

Ostatně neustále se opakující téma Babišových výroků v této věci je, že je třeba klid, jednání a dohoda. Jurečka a poslankyně Richterová (piráti, taky přítomná ve studiu) samozřejmě chtěli jasný prodánský postoj. Jurečka dokonce řekl, že absence jasného postoje v tomto ohledu mohla za tragédii 30.-40. let, jaká se stala v Evropě.

Nyní k té druhé situaci, kdy byl Jurečka (nyní i s Richterovou) vstřícný k současné Babišově vládě. Děkoval za to, že nezruší humanitární dávku pro ukrajinské uprchlíky. Oba děkovali, on i Richterová. Dostali ujištění od Juchelky i od Vondráčka, že dojde k revizi dávek pro Ukrajince. Vondráček zmínil, že jsou případy, kdy si u nás Ukrajinci na dávkách vydělali desítky milionů. Juchelka do toho dokonce přes neustálé ujišťování o nutnosti pomoci potřebným zatáhl celníky, policii, soudy, aby namaloval obrázek úplně džungle, prý dokonce několik desítek uprchlíků bydlí v jednom bytě atd. Je pravda, že podle článku na webu České televize z října 2025 roste u nás v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny otroctví, ale to zjevně není pro politiky žádné téma. Buď na nich vyděláváme, nebo nás okrádají, to jsou jediné dva možné narativy české politiky.

Richterová apelovala na to, že Ukrajince potřebujeme, protože strašlivě klesá porodnost – dokonce ukazovala i dva grafy. A prý, říkala, je hrozné stigmatizovat děti, kterým padají doma bomby. Juchelka připustil, že Ukrajince potřebujeme, ale čísla minulé vlády o tom, kolik z nich dokážeme dostat peněz, jsou podle něj hausnumera (což se snažil rozsáhle vysvětlit… proti tomu vystoupil Jurečka s tím, že máme jít za lidmi, kteří rozumějí ekonomii a statistice, a ti nám potvrdí, že má Jurečka pravdu) – a vláda je už nebude zveřejňovat (čísla nákladů na uprchlíky ale zveřejňovat bude).

Konečně poslední téma první hodiny byla porodnost. Snad, dá se říci, byla shoda na tom, že sociální situace rodin, bydlení, motivace přivést děti do kvalitní společnosti, jsou zásadní, i když Jurečka se snažil ukázat, že porodnost klesá všude v Evropě, prý dokonce i v Maďarsku, a prý taky jde o generační postoj. Juchelka si užíval toho, že došlo k dramatickému poklesu porodnosti za minulé vlády, podle něj jednou z příčin je i její sociální politika, zejména v oblasti podpory rodin. Když Richterová kladla sociální požadavky, Juchelka se smál, ona reagovala tím, že piráti měli jen čtyři poslance.

Zdá se, že i Jurečka dobře ví, co bylo třeba dělat, možná to věděl už v době, kdy byl ministrem sociálních věcí. Kdo ví. Situace je taková, jaká je. Nikdy v moderní historii se nerodilo tak málo dětí. Možná by stačilo začít tím, že vláda poskytne veřejně nějaké nezávislé, kvalitní analýzy. Zatím máme jen společnou studii Karlovy univerzity a Masarykovy univerzity, která ukazuje, že největší pokles v oblasti plánování dětí je u chudých lidí. Stejně tak víme, že náš daňový systém extrémně vysoce zdaňuje nízkopříjmové a že odborníci ze třech prestižních institucí navrhli na podzim 2025 reformu daní, která by nízkopříjmovým dala 40 (čtyřicet) miliard ročně a zároveň do rozpočtu přinesla 70 (sedmdesát) miliard ročně. Ale nikdo po tom už ani neštěkne, natož politici, ti už vůbec ne.

Česká politická scéna