Atmosféru neoficiálních výstav osmdesátých let připomínala vernisáž ročníkových prací (klauzur) studentů atelieru sochařství Prof. Jiřího Beránka, z Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze.

Je sympatické, že se přehlídka uskutečnila mimo prostory školy, v alternativně zvoleném prostoru opravárenské haly v Lahovičkách v Praze 5. Prof. Jiří Beránek, člen skupiny "12/15 Pozdě, ale přece" (Koloděje 1988), je znám jako sochař citlivým přístupem ke krajině, v jehož tvůrčím a filozofickém pojetí má dílo respektovat dané prostředí.

Svobodné užití tradičních materiálů jako je dřevo, kov, papír, kámen a uvolněná tvarová imaginace jsou základní charakteristické rysy tvorby sochaře, který vede své žáky k úctě před matérií přírody. V době multimediálních tvůrčích prostředků je Beránkův "konservativismus" pro mnohé studenty objevem přirozeného přístupu k tvorbě a na výstavě to bylo znát. Fotogalerie z vernisáže výstavy ukazuje nejen atmosféru celé akce, ale na vystavených dílech dokumentuje i potřebnou míru umělecké tvůrčí svobody Beránkova atelieru.

SOUVISEJÍCÍ FOTOGALERIE z výstavy