Ruský vývoz oceli se od začátku války propadl o 60 %

23. 8. 2024

Podle výsledků první poloviny roku 2024 byl prodej plochých a dlouhých ocelových výrobků a ocelových trubek do zahraničí o 60 % nižší než ve stejném období předválečného roku 2021, vypočítali analytici Centra pro ekonomické prognózy Gazprombank.

Vývoz ocelových polotovarů se podle jejich odhadů za tři roky snížil o 25 %.

Před válkou Rusko podle Federální celní služby vyváželo asi 40 milionů tun oceli ročně, což ekonomice přineslo asi 30 miliard dolarů devizových příjmů. Po invazi na Ukrajinu ale oceláři přišli o evropský trh, kam posílali pětinu svého ročního exportu.

V březnu 2022 Evropská unie v rámci čtvrtého sankčního balíčku zakázala dovoz válcované oceli z Ruska, jakož i výztužných, svařovaných a bezešvých trubek a později Spojené království zavedlo omezení na dovoz železa a oceli. Na většinového vlastníka Magnitogorských železáren a oceláren Viktora Rašnikova se uvalily osobní sankce. V červnu 2022 uvalily Spojené státy na společnost Severstal a jejího miliardářského vlastníka Alexeje Mordašova blokační sankce, po kterých byla společnost odpojena od zahraničního softwaru a na jejích zahraničních účtech a skladech byla zabavena aktiva v hodnotě 400 milionů dolarů.

Poté co metalurgické společnosti ztratily přístup na prémiový evropský trh, přesměrovaly exportní toky především do zemí Blízkého východu a jihovýchodní Asie, píší analytici CEP.

Nebylo však možné kompenzovat všechny ztráty a metalurgové omezují tavby: V lednu až červnu 2024 produkce klesala každý měsíc, napsaly Vědomosti s odvoláním na údaje společnosti Chermet Corporation. Výroba oceli klesla o 3 % na 36,7 milionu tun, surového železa - hlavní suroviny pro tavení oceli - o 5 % na 25,8 milionu tun, hotových válcovaných výrobků o 2,5 % na 32 milionů tun, trubek o 2 % na 6,3 milionu tun.

"Další adaptace ruských dodavatelů na globální trh s ocelí bude do značné míry záviset na tlaku vývozu levné oceli z Číny, která kvůli slabé domácí poptávce zvyšuje dodávky na světový trh," píše CEP.

Zdroj v ruštině: ZDE