Německo kvůli nedostatku pracovních sil zavede "zelenou kartu"

9. 9. 2022

Německá vláda zavádí svou vlastní verzi "zelené karty", Chancenkarte (doslova "karta příležitosti"), ve snaze doplnit zoufalý nedostatek pracovních sil. Oborové asociace si stěžují už delší dobu a ministerstvo práce naznačilo, že schodek zpomaluje ekonomický růst.

Nová "karta příležitosti", kterou tento týden představil ministr práce Hubertus Heil v německých médiích, nabídne cizím státním příslušníkům možnost přijet do Německa hledat práci i bez pracovní nabídky, pokud splní alespoň tři ze čtyř kritérií:

1) Vysokoškolské vzdělání nebo odborná kvalifikace

2) Odborná praxe minimálně tři roky

3) Jazykové znalosti nebo předchozí bydliště v Německu

4) Věk do 35 let

Kritéria nejsou nepodobná těm, která se používají v kanadském bodovém systému, i když ten používá složitější váhový systém. A budou limity a podmínky, zdůraznil tento týden v rozhovorech pro média ministr středolevých sociálních demokratů (SPD). Počet karet bude německá vláda omezovat rok od roku podle poptávky na trhu práce, vysvětlil.

"Jde o kvalifikovanou imigraci, nebyrokratický proces, a proto je důležité, abychom řekli, že ti, kteří mají kartu příležitosti, si mohou vydělat na živobytí, když jsou tady," řekl Heil ve středu veřejnoprávní rozhlasové stanici WDR.

Podle Sowmyi Thyagarajanové nepochybně existují určitá zlepšení. Do Hamburku přišla z Indie v roce 2016, aby zde získala titul Ph.D. v leteckém inženýrství a nyní je generální ředitelkou své vlastní německé společnosti Foviatech, která vytváří software pro zefektivnění dopravy a zdravotnických služeb.

"Myslím, že tento bodový systém by mohl být velmi dobrou příležitostí pro lidi přicházející ze zahraničí, aby zde pracovali," řekla DW. "Zejména kvůli ubývající mladé populaci v Německu." V současné době Thyagarajanová uvedla, že její společnost dává při náboru přednost Němcům a občanům EU, jednoduše kvůli byrokratickým překážkám pro kohokoli jiného.

Nové body, nové překážky

Někteří nejsou Heilovou kartou příležitosti vůbec ohromeni. "Nastavuje to zbytečně vysoké překážky a komplikuje to systém," řekl Holger Bonin, ředitel výzkumu Institutu ekonomiky práce (IZA) v Bonnu.

Podle Bonina bude Heilův bodový systém vyžadovat více byrokracie.

"Proč to moc nezjednoduší? Dát lidem vízum, aby si hledali práci, a pokud do určité doby nic nenajdou, musí odejít?" řekl. "Přidat k tomu další body to jen zkomplikuje - pokud jsou tato kritéria pro zaměstnavatele důležitá, mohou o tom rozhodnout během náboru. Nepotřebují kartu jako předvýběr."

Bonin skutečně tvrdí, že některá z kritérií nemusejí být pro zaměstnavatele v Německu ve skutečnosti tak důležitá: Například, pokud jde o mezinárodní společnost, která komunikuje převážně v angličtině, bude jí jedno, zda uchazeči umí mluvit německy nebo žili v Německu.

To potvrzuje i Thyagarajanová, která různě zhodnotila, jak užitečná jsou tato čtyři kritéria: Kvalifikace a jazykové znalosti byly podle ní důležité, ale méně si byla jistá praktičností věkových omezení. "Věk méně než 35, tím si nejsem jistá - nemusíte být mladí, opravdu záleží na tom, jak jste skutečně šikovní." Pokud jde o tříletou praxi, Thyagarajanová je také skeptická, protože v některých případech titul poskytuje potřebnou odbornost: "U některých pracovních profilů nepotřebujete praxi, ale u některých ji skutečně musíte mít."

Kulturní a strukturální problémy

Nedostatek kvalifikované pracovní síly v Německu je problémem již delší dobu. Gesamtmetall, federace německých zaměstnavatelských svazů v kovoprůmyslu a elektrotechnickém průmyslu, uvádí, že dvě z pěti společností v jejím sektoru pociťují nedostatek zaměstnanců ve výrobě. Ústřední svaz řemesel v Německu (ZDH) uvádí, že zemi chybí asi 250 000 kvalifikovaných řemeslníků.

Počet kvalifikovaných lidí, kteří emigrují do Německa ze zemí mimo EU za prací, v posledních letech vzrostl, ale stále je relativně nízký. Podle Mediendienst Integration byl počet kvalifikovaných pracovníků vstupujících do Německa v roce 2019 něco málo přes 60 000, což je pouhých 12 % veškeré migrace ze zemí mimo EU do Německa v tomto roce.

Německo má několik kulturních nevýhod ve srovnání s jinými západními zeměmi, které doufají, že přilákají kvalifikované pracovníky: Německy se mluví méně všeobecně než anglicky. "Kvalifikovaní pracovníci se téměř vždy snaží dostat do zemí, které mluví anglicky," říká Thyagarajanová. "Do jisté míry je to důležité (aby naši zaměstnanci mluvili německy), protože tohle je Německo, alespoň pracovní znalost."

Další problém je, že němečtí zaměstnavatelé tradičně kladou vyšší důraz na certifikáty a kvalifikace, které v Německu často nejsou uznávány, nebo jejich schválení trvá měsíce. "Tyto problémy nevyřeší zavedení karty příležitosti," říká Bonin.

Pro německé zaměstnavatele existují další systémové problémy: Německý spolkový systém znamená, že různé místní úřady někdy uznávají různé kvalifikace, a spoléhání Německa na papírovou byrokracii, kdy zaměstnanci často potřebují překlady svých osvědčení schválených notáři. I to je obava, kterou se Heil snaží řešit.

"Myslím si, že je velmi, velmi nutné, aby kromě moderního imigračního zákona prořídlo byrokratické monstrum uznávání kvalifikací," řekl WDR. Za tímto účelem by podle něj rád viděl centrální agenturu, která by dokázala rychle schvalovat kvalifikace a podpůrné kanceláře v Německu, které by mohly podporovat přetížené konzuláty v zahraničí.

Zdroj v angličtině: ZDE