Postskriptum k "záhadě" selhavších rusko-ukrajinských mírových jednání
19. 2. 2023 / Karel Dolejší
Nezávislý ruský server Meduza zmapoval selhání rusko-ukrajinských mírových jedná...19. 2. 2023 / Daniel Veselý
Karel Dolejší ve svém nepřesvědčivém textu přirovnává ty, kdo tvrdí, že Spojené státy a Velká Británie blokovaly jarní diplomatické rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, ke stoupencům názoru, že země je plochá. Je krajně znepokojující, jak se nositelé a věrozvěstové oficiální protiruské linie snaží ostrakizovat nevhodné poznatky narušující čím dál užší debatu o povaze a výhledech ukrajinského konfliktu, který drasticky dopadá nejen na Ukrajince, ale i na tradičně slabé ekonomiky globálního Jihu.
Pokud podle ruského serveru Medúza stojí za selháním rusko-ukrajinských rokování odhalení masakru v Buči, jakož i nedůvěra Kremlu k šéfovi ruské delegace, jiné relevantní zdroje přicházejí s poznatky, jež z kolapsu nadějné diplomacie viní americkou a britskou politickou garnituru – třebaže přisuzují význam i jiným faktorům, jako je právě odhalení ruských zvěrstev v Buči.
Ukrajinský
list Ukrajinskaja Pravda v článku otištěném 5. května minulého roku s názvem Possibility of talks
between Zelenskij and Putin came to a halt after Johnson’s visit - UP sources (Možnost
rozhovorů mezi Zelenským a Putinem se po Johnsonově návštěvě zastavila - zdroje
UP) informuje o tom, jak od uskutečnění setkání
prezidentů Zelenského a Putina Kyjiv odradily dvě zásadní události. Jednalo se za prvé o odhalení zvěrstev
spáchaných na Ukrajincích ruskými jednotkami: informovalo se o znásilněních, vraždách, masakrech, rabování a dalších válečných zločinech – a za druhé o „diplomatickou intervenci“ tehdejšího britského
premiéra Borise Johnsona, který v první polovině dubna Zelenskému a spol.
vyřídil, že s válečným zločincem Putinem se prostě nevyjednává, a naopak
je nutné mu čelit. Kdyby chtěl Zelenskyj s Putinem podepsat nějakou dohodu o bezpečnostních zárukách, Velká Británie by ji odmítla podepsat, varoval v Kyjivě Johnson.
Jinými
slovy: Ukrajinskaja Pravda veřejnost seznamuje se dvěma zásadními okolnostmi
vedoucími ke zrušení vrcholné schůzky Zelenskyj-Putin – a nikoliv s okolnostmi vedoucími ke zhroucení samotných
diplomatických jednání. Sám Boris Johnson se v květnovém telefonátu s francouzským prezidentem Macronem
rozhovořil o své dubnové návštěvě Kyjeva, kde Zelenského a spol. odrazoval od jakýchkoli jednání s Ruskem, neboť by tak posílil falešný kremelský narativ o
invazi (sic!). Johnson ale zároveň alibisticky zdůraznil, že rozhodnutí je na ukrajinské
vládě. Přitom ukrajinský prezident Zelenskyj v březnu na americké a britské
lídry apeloval, aby se vložili do diplomatických jednání, jak přiznal britský ministr obrany Ben Wallace.
Uvažme
rovněž, v jakém stavu se Ukrajina nacházela v březnu a dubnu
předchozího roku, kdy se jednalo o možné mírové dohodě – a v jakém stádiu destrukce se nachází nyní 10 měsíců po
zmařených nadějích na případné ukončení utrpení Ukrajinců ještě v první
fázi.
Kanadský
sociolog ukrajinského původu Ivan Kačanovski ve studii analyzující válku na Ukrajině, Majdan a ruskou a
západní mediální propagandu píše o návrhu mírové smlouvy, na jejímž znění se údajně
shodla jak ruská, tak ukrajinská delegace: podle tohoto návrhu by Ukrajina
přijala status neutrality. Kačanovski cituje ostře protiputinovský text Fiony
Hill a Ange️ly Ste️nt ve Foreign
Affairs, kde autorky s odkazem na řadu bývalých předních amerických činitelů
uvádějí, že se Kyjiv a Moskva vloni dubnu dohodly na konceptu mírové
smlouvy. Sociolog dále konstatuje, že prezident Zelenskij od jednání
s ruskou stranou odstoupil po Johnsonově bleskové návštěvě Kyjiva, a
nikoliv po odhalení masakru v Buči. Podle Kačanovského měl Zelenskij zájem
o rokování dokonce i poté, co Buču osobně navštívil.
My ostatně í díky jiným popsaným událostem víme, jak odmítavě USA a Velká Británie reagovaly na jarní diplomatické sbližování Kyjiva a Kremlu, což příkladně dokumentují výroky Anthonyho Blinkena apod.
Postoj,
podle nějž Západ zazdil diplomatickou ofenzivu mezi Ukrajinci a Rusy, zastává
také bývalý izraelský premiér Naftali
Bennett, jenž během krátké diplomatické kapitoly ukrajinské války rokoval jak s představiteli ukrajinské, tak
ruské strany. Je snad i bývalý izraelský premiér agentem Kremlu a šiřitelem ruských dezinfonarativů?
Pokud uvedené informace shrneme, k existenci a ukončení loňských rusko-ukrajinských jednání je k mání vícero zdrojů – a to jak ukrajinských, tak ruských a západních. Je snad Dolejší nějakým samozvaným arbitrem, který bude rozhodovat, zda je ten či onen názor výplodem ruské propagandistické mašinérie, a „cancelovat“ tak své názorové oponenty? Jestli chce Karel Dolejší svým článkem vyzvednout původně akceptovanou vizi o konečné porážce Ruska a stažení jeho okupačních vojsk i z opevněného Krymu, je záhodno, aby věděl, že o tomto nepříliš realistickém postoji existují vážné pochybnosti.
Diskuse