Ministerský chlapec Březina sám dokonale dokončil své vlastní zesměšnění, když.vybojoval Pyrrhovo vítězství nad Reflexem, který údajně prostřednictvím seriálu Zelený Raoul poškodil jeho osobnostní práva. Ministr bez portfeje, ale i bez schopnosti nerozmnožovat dál svoji mediální trapnost, dostal od Městského soudu požehnání: "Můžete si dál vyřizovat své bulvární avantýry s těmi, kteří na ně budou poukazovat," sdělila jinými slovy soudkyně Dagmar Stamidisová Karlu Březinovi a ještě více znedůvěryhodnila české polistopadové soudnictví.

Libreto směšné frašky které Březina už dávno autorsky podepsal, sehrála sice paní u soudu s maximální přesvědčivostí, nicméně si tím vykoledovala jen další roli v příštím komiksovém seriálu.

Situace je prý v souvislosti s veřejným Zemanovým záměrem zničit Respekt vážná, ale nebezpečný precedens z toho může být jen v případě, že ze sebe dobrovolně uděláme skutečně národ Švejků. Rozumný člověk nemůže vzít rozhodnutí soudu vážně, jakkoliv je údajně nezávislé a závazné.

Jako nelapitelný a neusvědčitelný příslušník všech vnitřně revoltujících lidí kteří ještě mají mozek, se skvěle bavím při představě "odborných" hodnotících kritérií, z kterých zmíněná soudkyně před svým verdiktem vycházela, zkoumajíc komiksová okénka Reflexu, zahleděna do neškodných prasárniček autorů Zeleného Raoula.

Tento společensko-kritický bulvární guláš je totiž sám tak pokleslý, že už nemůže být pokleslejší ani vyhřeznutými střevy presidenta Václava Havla (viz.výstava Zeleného Raoula v pražském metru), natož obrázky sexuálně aktivního ministra Březiny, který si na tom nakonec zakládá.

S ohledem na kreslířské kvality autora seriálu je ale vůbec otázka, zda šlo podobou skutečně o pravého ministra Březinu anebo jen o jeho dvojníka.

Soudkyně Stamidisová zřejmě z žaloby podané pravým Březinou paradoxně usoudila, že ministr se v seriálu našel, poznal, a jeho nárok na omluvu je tudíž relevantní.

Pokleslý požadavek omluvy, potvrzený pokleslým rozhodnutím Městského soudu, pro bulvárně pokleslého ministra od autorů pokleslého seriálu, je ale jen dalším vršením pokleslostí, z kterých může mít i pokleslý pozorovatel značně pokleslou náladu.

Chtít tedy omluvu od autorů tohoto komiksu je - bez ohledu na hledisko nepochopení médií státní institucí (jak ho presentoval Tomáš Pecina v souvislosti s rozhodnutím soudu) - stejně směšné, jako ji nechtít.

Březina totiž vstoupil dobrovolně do hnoje bulváru, v němž bulvární seriál reflektuje zas jen bulvární informace a vyprošené pomyslné holinky podané soudkyní Dagmar Stamidisovou, jsou s ohledem na hloubku žumpy stejně krátké. Březina v žumpě s omluvou a "holinkami", je totiž stále týž Březina v žumpě bez omluvy, i bez "holinek". I já pevně věřím, že odvolací soud nesprávný rozsudek zruší a ponechá bulváru, co jeho jest.