Egypt - katastrofa biblických rozměrů aneb chudáci už nemají co ztratit

3. 2. 2011 / Martin Martínek

Boj za odstoupení prezidenta Mubaraka v Egyptě začíná postupně získávat rysy občanských nepokojů, ne-li občanské války. Jaké mohou být možné důsledky těchto střetů? Možná, že si je ještě nejsme ani ochotni připustit.

Máme před očima tuniské události, kde to bylo za pár dní hotovo a situace se uklidnila. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že to v Egyptě bude stejné. Naopak - intenzita střetů se zvyšuje...

Docela se divím českým turistům, že i nadále setrvávají ve svých uzavřených letoviscích a myslí si, že jich se to netýká.

Pokud totiž tyto střety potrvají ještě několik dní, nevyhnutelně povedou k rozvrácení zásobování nejen těchto středisek, ale i ve velkých městech. Již dnes čteme o tom, že jsou rabovány obchody. Jak tam tedy může fungovat základní infrastruktura, ale hlavně - kdy bude tato infrastruktura obnovena? Co si koupíte ve vypáleném obchodě?

Hlavně však začněme brát vážně některé další souvislosti. Jak upozorňují některé ruské servery - např. Vzgljad - na Egypt dopadly kromě jiného důsledky katastrofálního loňského sucha v Rusku.

Ještě loni Egypt dovezl kolem 5 mil tun pšenice z Ruska. Po loňské neúrodě Rusko zastavilo vývoz obilí. To by nakonec asi nebylo tím hlavním problémem - obilí se urodilo jinde ve světě. Problém je s cenou - podle ruských údajů dosahovala cena ruské pšenice kolem 240 dolarů za tunu. Americká však je minimálně o pětinu dražší a stejně jako je dražší je i australská či evropská pšenice. Jen za rok 2010 se cena pšenice na chicagské burze zvýšila o bezmála polovinu. Z nemalé části je to důsledek nového pole pro spekulanty - investice do komoditních indexů.

Je přitom známo, že egyptský státní rozpočet musí dotovat cenu obilí - jen toto zvýšení cen vyžaduje zhruba miliardu dolarů. Dotace cen pšenice je naprosto nezbytná - odhaduje se, že až polovina obyvatel Egypta žije za 2 dolary denně a pětina za méně než jeden dolar a jsou to především lidé ve velkých městech. Přitom kontrast mezi bohatými a chudými právě ve městech je nejmarkantnější. A to nemluvíme o všude přítomné korupci...

Tito chudáci už nemají co ztratit. A jestli se vlivem těchto bouří naruší zásobování ve městech, pak důsledky si jen těžko umíme představit. Kdo zajistí zásobování v Káhiře s 20 miliony obyvatel? Lidi, které žene hlad, nezastaví vůbec nic....

Divím se Západu, že s takovou bohorovností přihlíží dění v Egyptě a stále ještě si myslí, že je možno Mubaraka udržet u moci - alespoň do podzimu, jak si on přeje. Nic takového se nebude konat. Čím dříve odejde, tím lépe. Tím rozvrat Egypta - ke kterému při nečinnosti Západu dojde - bude menší. To ještě politici na Západě nepochopili, jakou hrozbu představuje 80 milionů lidí v předpolí Evropy a v jednom z nejcitlivějších míst světové politiky? To ani nepochopili, že jedinou dobře organizovanou silou v zemi je Muslimské bratrstvo, o jehož politických cílech mnohé tušíme ...?

Právě tento případ také ukazuje, jak krátkozraké jsou podpory autoritativních režimů s jednou stranou. Když režim padne, není žádná jiná síla, která by to svrženou mohla nahradit a pak nastupují síly žijící v ilegalitě, které jsou těžko předvídatelné....

Pokud se situace v Egyptě rychle neuklidní, pak skutečně můžeme očekávat velké problémy. Pokud by to nakonec všechno skončilo jen tím, že jim všichni - a ČR nevyjímaje - budeme nuceni poskytovat potravinovou pomoc. To by ještě byl ten nejlepší scénář.

Dnes jsou už ve hře i daleko horší scénáře....

Vzgljad ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 3.2. 2011