Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání: nereprezentativní orgán pro podporu nelegitimní reformy

30. 11. 2009 / Petr Pavlík, Miroslav Rendl, Irena Smetáčková

To, že vysokému školství mohou rozumět až na jednu výjimku pouze muži, se v Česku rozumí samo sebou.

Tak máme novou Radu pro reformu vysokoškolského vzdělávání. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kopicová uvedla její jmenování dne 19. listopadu slovy: "Tyto nezávislé a respektované osobnosti jsou zárukou dalšího pokračování reformy." Bližší pohled na složení Rady mnohé napoví o tom, jak si ministryně (a potažmo ODS, která ji nominovala) představuje podobu takové reformy a budování "elementární shody napříč akademickou obcí a politickými stranami".

První, co nelze přehlédnout, je absence zástupců dvou předních českých univerzit (podle mezinárodních žebříčků nejlepších) -- Univerzity Karlovy a ČVUT, a tedy pražských univerzit.

Někdo by možná namítl, že prof. Švejnar působí v CERGE a prof. Haňka na VŠE, ale z jejich představení na webu MŠMT je zřejmé, že jsou zahrnuti především pro svou zahraniční expertizu, a ostatně všechny ostatní nepražské vysoké školy jsou zastoupeny na úrovni nejvyššího vedení.

V případě Univerzity Karlovy se důvod ignorování nabízí -- msta za to, že si dovolila otevřeně kritizovat Bílou knihu terciárního vzdělávání z pera Petra Matějů. Takovou odvahu současné vedení MŠMT netoleruje ani první z českých univerzit. Proč bylo opomenuto ČVUT, zůstává záhadou. Výsledek z hlediska regionálního zastoupení je však zřejmý, moravské vysoké školy (4) mají mít dvojnásobný podíl na nastavení dalšího "směřování reformy a určení jejích priorit" oproti českým univerzitám (2).

Druhá důležitá informace je, že zástupce v Radě nemá ani Akademie věd ČR, jež se na vysokoškolském vzdělávání nepochybně podílí mnohem více než Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Ty Kopicová neopomenula a nastolila tím další otázku: Proč byly zahrnuty dvě organizace zaměstnavatelů, ale místo se nenašlo pro druhou stranu rovnice -- odbory jako zástupce zaměstnanců?

Nevyvážené je i zastoupení interních a externích aktérů, tedy zástupců českých vysokých škol a lidí, kteří stojí mimo ně. Zastoupení interních aktérů je menšinové (6 : 7).

Výběrem rektora Fialy z brněnské Masarykovy univerzity a prorektora VŠB Technické univerzity Ostrava Keba se ministryně zřejmě snaží navodit zdání, že jsou v Radě zastoupeny Česká konference rektorů (předseda) a Rada vysokých škol (místopředseda) coby orgán reprezentace vysokých škol (včetně studujících). Ani jeden z nich však zřejmě takové zmocnění od zmíněných orgánů nemá.

Shodu mezi politickými stranami budou v Radě zřejmě zajišťovat pouze zástupci ODS (minimálně Hálek a Kužel), především asi středoškolák Kužel, kterého kvalifikuje již skutečnost, že právě studuje Právnickou fakultu v Plzni, která se mezi politiky ODS těší zvláštní oblibě. Ano, v Radě je i poradce RMC Rusnok, ale jeho současné angažmá v byznysu a jeho názory na reformu (viz níže) zrovna nesvědčí o tom, že by měl zastupovat ČSSD.

Další nevyváženost se týká vzdělání členů Rady, neboť v převaze jsou lidé s technickým a přírodovědným vzděláním (6) následováni těmi s ekonomickým vzděláním (4). Sociální a humanitní vědy, které mají z povahy k problematice reformy společenských institucí nejblíže, jsou reprezentovány politologem a filozofem. To, že vysokému školství mohou rozumět až na jednu výjimku pouze muži, se v Česku rozumí samo sebou.

Za zmínku také stojí, že žádný člen Rady se v minulosti neprofiloval v oblasti vzdělávací politiky či reformy vysokoškolských systémů. To samozřejmě ani nelze požadovat po lidech z byznysu a z politiky (ti rozumí z principu všemu), ale očekávat by se to asi mělo u zástupců zahraničních vysokých škol. Jinak není jasné, proč by zrovna oni měli radit a určovat priority pro české vysoké školství.

Z výše uvedeného je zřejmé, že nominace do Rady se neřídily standardním kritériem zahrnutí všech klíčových aktérů a pokrytím co nejširšího spektra možných perspektiv. Jaké tedy bylo kritérium výběru? V tomto ohledu hodně napovídá podpora vyvolených Bílé knize. Ukazuje se totiž, že minimálně osm z nich tuto podobu reformy podporuje. Patří sem zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory, které v tomto smyslu vydaly oficiální prohlášení. Dále i rektoři Univerzity Pardubice a VUT Brno a prorektor Technické univerzity Ostrava, neboť jejich instituce signovaly prohlášení Fóra průmyslu a vysokých škol, které se k Bílé knize a zavedení školného nadšeně hlásí.

Dokument v minulosti pochválil i prof. Haňka a v duchu hlavních tezí Bílé knihy se v ČT24 vyjádřil i pan Rusnok (21.11.2009). Podle náměstka Kopicové pro vědu a vysoké školství Růžičky toto pojetí reforem vítá i rektor Masarykovy univerzity Fiala (EURO 9.3.2009). Názory zbylých čtyř veřejně známé nejsou, ale lze spekulovat, že například senátor za ODS Hálek asi nepůjde proti linii své strany, která Bílou knihu i školné prosazuje.

V této souvislosti stojí za to připomenout, že někteří ze zmíněných rektorů se v této věci ocitají v rozporu se stanovisky svých senátů, které se přihlásili k Hradecké výzvě -- především rektor Fiala (MU Brno) a rektor Jirásek (SU Opava). Jejich podpora reformě ve stylu Bílé knihy je v rozporu také s usnesením Rady vysokých škol z 19. listopadu 2009. Jak asi budou zajišťovat "shodu napříč akademickou obcí", což má být údajně cílem Rady?

Z výše uvedeného je zřejmé, že zřízení Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání je pouze další propagandistický tah ministryně Kopicové (a potažmo Petra Matějů), který je při bližším pohledu stejně manipulativní jako Výzkum pedagogických pracovníků (viz www.uzsenatonemohudivat.cz). "Nezávislé" osobnosti totiž vidí reformu stejně jako Matějů a budou tak pouze legitimovat to, co se Matějů snaží již delší dobu prosadit proti velké části akademické veřejnosti. Otázkou zůstává, proč se v této frašce angažují někteří rektoři českých vysokých škol a proč se rozhodl dělat fíkový list prof. Švejnar?

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 30.11. 2009