Foto: Kateřina Švidrnochová.

Pět set Romů, Čechů i cizinců v Brně řeklo: Nácků bylo dost

4. 6. 2009 / Kateřina Švidrnochová, Pavel Pečínka

Už toho bylo dost. Tento motiv sjednotil asi pět set lidí, kteří v neděli 3. května odpoledne na brněnském náměstí Svobody odsoudili stupňující se útoky proti Romům. Spolu s Ostravou se tak Brno stalo místem, kde na výzvu romských organizací ke koordinované celostátní akci Dost! reagovalo nejvíc lidí.

V centru jižní Moravy připravovali shromáždění na popud Margity Rácové aktivisté z Muzea romské kultury (MRK), Společenství Romů na Moravě (SRNM), sdružení Drom a IQ Roma servis. Příprav se zúčastnilo i mnoho lidí nepatřících pod žádnou instituci, přesto odhodlaných zapojit se do boje s rasismem. V rámci řetězové demonstrace Dost!, probíhající v mnoha českých městech, byl v Brně na 3. května nahlášen pokojný Akt solidarity s cílem reagovat na nedávný útok ve Vítkově i sílící neonacismus. Tato řetězová demonstrace měla symbolicky proběhnout ve stejný den a stejnou hodinu, stanovenou na 16.00. V Brně se však začátek demonstrace musel na poslední chvíli přesunout na 16:30 kvůli upozornění policie na avizovaný pochod hlasitých přátel fotbalu.

Několik desítek lidí se zčásti spontánně, zčásti na popud Antify (mladí anarchisté kolem serveru www.antifa.cz) sešlo už kolem 14. hodiny na Moravském náměstí. Tudy právě kráčeli příznivci klubu FC Brno, fotbaloví hooligans. Někteří z nich se rádi servou a mezi nimi najdeme i řadu příznivců krajní pravice. Adresovali Romům pár nadávek, k bitkám ale naštěstí nedošlo. A to i díky přítomné policii, která fotbalové fanoušky "odklonila". Dav převážně Romů se poté přesunul na náměstí Svobody, kde se k němu připojili další, jak Romové, tak Češi i cizinci. Nesouhlas s rostoucím vlivem neonacismu vyjadřovaly transparenty, ať už vyrobené doma či v MRK. Hlásaly "Stop neonacismu", "Vládo, zastav pochody neonacistů" či "S Romy proti neonacismu". Emoce a vášně se stupňovaly, skandovalo se "černí, bílí spojme síly", náměstí se zaplnilo hloučky diskutujících lidí.

Od katolického faráře po Antifu a komunistu

Oficiální setkání začalo českou hymnou a moderoval ho zaměstnanec MRK František Jemelka. "Proč nemluví někdo z nás?" divili se někteří Romové a nechtěli ho příliš akceptovat. Když se však rozšířila fáma, že jde o známého herce, publikum ho přijalo. Hovořil i brněnský katolický děkan a kanovník Václav Slouk, jenž přítomné vyzval ke zpěvu a modlitbám, příliš ale nepochodil.

Vystoupení předsedy SRNM Karla Holomka se zpočátku setkalo s úspěchem. Části převážně olašských Romů však zčeřilo krev, když šéf SRNM připomněl v souvislosti s placením nájmů, že "Romové mají nejen svá práva, ale i povinnosti". Vzápětí se ozvaly výkřiky jako "A kde na ně máme brát" či "Holomek do hrobu". Předseda SRNM, který je často terčem kritiky některých xenofobních "bílých" úředníků a politiků, po těchto nadávkách shromáždění rozzlobeně opustil. Mnozí Romové se dožadovali slova, občas vznikala vřava a padaly výhrůžky.

K přítomným pak ještě hovořili brněnský režisér a herec Břetislav Rychlík, ředitel Hnutí Duha Petr Machálek, zástupkyně Amnesty International Martina Jahodová či bývalý terénní pracovník IQ Roma Servis Marek Pecha. Během proslovů vyjadřujících solidaritu s oběťmi útoku ve Vítkově a nabádajících k jednotě nejen mezi Romy, ale vůbec v celé společnosti, bylo možno podepsat petici za zrušení Dělnické strany (DS).

Organizátoři museli dle dohody s městem ukončit setkání v 17.15, iniciativu však převzali zakuklenci ze sdružení Antifa, vesměs mladí anarchisté, sdružení kolem serveru www.antifa.cz. Jejich radikální projev, v němž vyzvali k aktivní obraně útokem, měl u části Romů úspěch a brzy opět propuklo společné skandování. Jiným Romům se u Antify, stejně jako u dalších neromských řečníků, nelíbilo, že si "demonstraci přivlastňují". Potíž nastala poté, co se na pódium dostal jako "brněnský zastupitel" David Pazdera. Mnohým tento stále exhibující mladý komunista vadil. Organizátoři později vypnuli aparaturu, Antifa hned využila svůj megafon.

Poklidná demonstrace skončila kolem půl šesté, nikde se neobjevily žádné "Ochranné sbory Dělnické strany," jenž by na demonstranty "dohlížely", jak slibovali 1. května v Brně představitelé DS.

Neziskovky pro Romy nebo pro gádže?

Nedělní akce měla pak další pokračování. V reakci na kritiku vůči brněnským romským organizacím zaznívající během demonstrace se v úterý 5. května v MRK sešli zástupkyně romské menšiny s pracovníky neziskovek zaměřujících se na romskou komunitu. Tyto zástupkyně, jmenované jako neoficiální mluvčí Romů žijících na ulici Cejl a Bratislavská, tlumočily vedení neziskovek pochybnosti o praktickém přínosu proromských organizací v Brně. Měly na mysli IQ Roma servis, Drom, SRNM i Romano hangos, stejně jako některé romské předáky. Hlavní mluvčí Eliška Bikárová uvedla, že na Bratislavské ulici, v centru "brněnského Bronxu", se rozmáhá z působnosti romských organizací dojem "o nás bez nás". Ve vášnivé debatě zaznívala kritika na práci terénních sociálních pracovníků, neefektivní práci romských organizací, v nichž převládají Neromové, řešila se bytová problematika i vysoká nezaměstnanost mezi Romy. Vedle návrhu na úplné zrušení proromských organizací padla i konstruktivní řešení, jako např. pravidelné setkávání neziskovek se zástupci Romů z jednotlivých městských částí. Mluvilo se i o možném vzniku vlastní romské organizace z řad "běžných" občanů. Přestože toto setkání nepřineslo žádné konkrétní kroky k vyřešení tak komplexní a dlouhodobé problematiky, jako je soužití Romů s majoritou, nastartovalo alespoň novou etapu komunikace mezi oficiálními institucemi a širokou veřejností. Zúčastnění dostali pro začátek nabídku publikovat všechny svoje výhrady v Romano hangos.

Jedním z pozitivních výsledků celé akce bylo nashromáždění více jak 1 000 podpisů na petici pro zrušení Dělnické strany, za což je třeba poděkovat především paní Elišce Bikárové, Evě Malíkové, Margitě Rácové a Heleně Krištofové.


Text vyšel v listu Romano hangos č. 6-7 2009

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.6. 2009