23. 4. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 4. 2009

Sdružování lidí v černém

Martin Ondreját

Zákon není pendrek, aby se jím mlátili po hlavě nesympatičtí lidé, a jeho obsah není z plastelíny, aby se dotvarovával poté, co byl vydán.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. 8 As 51/2007 -- 67:

Moderní demokracie představuje vládu většiny při respektování práv menšin a musí být připravena i ke konfrontaci s menšinovými názory, které jsou jí v daném okamžiku nepohodlné. Jakékoliv omezení politických práv, jako např. práva shromažďovacího, je třeba posuzovat s krajní obezřetností a nesmí vést ve svých důsledcích k postupnému rozdrobení shromažďovacího institutu a vytěsnění většině nepohodlné menšiny z veřejného diskurzu.

O pochodech "těch" lidí v Plzni a Ústí se píše nemálo. Novináři, blogeři a publicisté mívají obvykle jasno o tom, kdo pochodoval (rasisté/neonacisté), a že se pochody měly buď zakázat už předem, nebo nejpozději na místě (čili magistrátní úředníci jsou neschopní).

Je to chlupatý, tak je to medvěd

Způsob uvažování a pravdotvorby je zřejmě následující. Někteří demonstranti měli holé hlavy, byli oblečení v černém, svolavatel je "známá firma", den pochodu byl zvolen na osmnáctého (symbolika pořadí písmen A. H. v abecedě), za pár dní měl narozeniny Adolf Hitler a hlavně všude v televizi, novinách a na internetu se horem dolem říkalo a psalo, že pochodovali "pravicoví extremisté" a "neonacisté". Tudíž pochodovali neonacisté a rasisté. Jiní lidé ne. Říkali to v televizi a tam jen tak něco neříkají. Je to tedy pravda.

Co na tom, že být neonacistou či rasistou je věc přesvědčení a do hlavy člověku viděti není možno. Kolik těch lidí tam asi bylo z hecu, sounáležitosti s partou, hledání sebe sama, vybití adrenalinu, sympatiemi s řádem pevné ruky nebo znechucením s užvaněnými panáky ze současných parlamentních stran? Kolik z těch lidí by, když by na to došlo, přešlo od velkohubosti a tvrďáckého manekýnství a hospodských řečí k akci a skutečně podpořilo nebo vykonalo nějaký rasový čin?

Magistrátní neschopové?

Většinou se už dnes mezi lidmi ví, že demonstrace nepodléhají povolení úřadů a že se pouze ohlašují. Úřady avšak mají povinnost demonstrace zakázat nebo v průběhu jejich konání rozpustit, pokud .... pokud .... pokud co? Zde je všeobecné povědomí už menší. Člověk by asi řekl obecnou formulku, že pokud porušují zákony a hlásají rasovou nenávist.

Přesnou odpověď najdeme v § 10 zákona o právu shromažďovacím, který rozvádí ústavní právo svobody shromažďování a svobody projevu. Věc se má tak, že k zákazu nebo rozpuštění shromáždění může (a také musí) dojít, pokud by demonstrace směřovala k výzvě

a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;

b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;

c) jinak porušovat ústavu a zákony.

Dalšími důvody jsou zdravotní nebezpečí účastníků, kolize s jiným shromážděním, dopravní omezení a páchání trestných činů účastníky.

Zákaz a rozpuštění shromáždění je zde zákonným omezením svobody shromažďování, který umožňuje čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v případech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu.

Čtenář by si na tomto místě měl povšimnout, že z jiných důvodů pochod zakázat ani rozpustit nelze (státní moc lze uplatňovat jen v zákonem stanovených mezích, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a dále by neměla uniknout pozornosti formulace "směřovat k výzvě ... popírat nebo omezovat ... pro jejich rasu ... nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti".

Ponaučení ze zákona

Slovy právnickými, aby mohlo dojít k rozpuštění pochodu, musí být splněny všechny podmínky zároveň. Demonstrace (nikoliv tedy jen exces jednotlivců) musí buď

    A:
  • směřovat k výzvě
  • k popírání nebo omezování práv občanů
  • pro jejich rasu nebo národnost

nebo

    B:
  • směřovat k výzvě
  • k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti vůči občanům
  • pro jejich rasu nebo národnost,

a to navíc jen

    C:
  • pokud to je nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu.

K zákazu či rozpuštění tedy může a musí dojít jen v případě A nebo B, přičemž musí být řečeno ještě C, tj. co konkrétně je chráněno (práva a svobody druhých, veřejný pořádek, zdraví, mravnost, majetek nebo pro bezpečnost státu).

Toliko rozbor zákonných ustanovení.

To remember

Na rozdíl od předchozího, spíše objektivisticky pojatého odstavce o zákonných ustanoveních, praktické posuzování, co výzva je a co ještě ne, a pokud ano, zda směřuje k popírání práv nebo rozněcování nesnášenlivosti z důvodů národnostních, je věcí pečlivě zvážené úvahy. V následujících odstavcích je proto namístě používat méně striktní zvratné sloveso "domnívám se".

Domnívám se tedy, že stěžejním pojmem je zde slovo "výzva" v kontextu "směřovat k výzvě".

Výzva tak, jak ji používáme v jiných kontextech, je něco jiného než skryté a neprojevené naznačování či vyjádření názoru nebo postoje. Nese v sobě nějaký zřetelný, jasný, nepřehlédnutelný a hlavně nezaměnitelný prvek ponouknutí, popíchnutí, popostrčení či impulsu.

Když se pěkně oblečená žena usměje na kolemjdoucího muže, nemusí to znamenat, že ho vyzývá, aby jí pozval na večeři. Na druhou stranu, úsměv doprovozený mimickým gestem a hlubokým pohledem již jistě výzvou je. Podobně také není výzvou vyjádření názoru člověka veřejně prohlašujícího, že nemá rád rajskou omáčku, a to i když se jich takových sejde tisíc a budou to hlasitě skandovat.

Příklady

Pochod v Ústí byl pokojný, v proslovech nikdo k popírání práv občanů nevyzýval, a tedy nebylo možné jej zakázat ani rozpustit. To, že se konalo osmnáctého, před narozeninami Adolfa Hitlera, demonstranti vypadali jako skinheadi a neonacisté a organizátor byl "známý neonacista" může být sice zneklidňující, avšak ani demonstrace skrytých symbolů a dejme tomu i názorů dejme tomu podstatné části demonstrantů nelze podřadit pod zákonný a nutný pojem "výzva" či "směřování k výzvě" . Maximálně lze připustit, že z indicií vyplynulo, že demonstranti dali nevyřčeně najevo své sympatie k Adolfu Hitlerovi či potažmo a nepřímo myšlenkám nacismu, ale nikoho jiného k témuž nevyzývali a ani k tomu nesměřovali.

Domnívám se též, že ze stejného důvodu, totiž nedostatku "výzvy", by byl hypotetický případ, kdy by někdo (např. Autonomní nacionalisté) chtěl uspořádat, bez dalšího, happening k narozeninám Adolfa Hitlera s referáty o jeho osobě a dějinném významu bez agitačních prvků, projevů sympatie a ospravedlňování jeho zločinů, a úřad by takový happening nebyl oprávněn zakázat. Shromáždění se konec konců nemusí konat jen z důvodu vyzývání někoho k něčemu, postačí například důvod prezentace vlastních názorů a postojů či vzdělávání bez pokusu o verbování či přesvědčování ostatních.

Poznámka na závěr

Koncem tohoto pojednání je na místě v rámci vyváženosti textu zmínit, že Nejvyšší správní soud v rozsudku 8 As 51/2007 -- 67 připustil závěr odlišný od závěru autorem prezentovaného výše, konkrétně že souhrou extremistického pozadí demonstrantů např. s datem blízkým výročí tzv. Křišťálové noci a místem konání shromáždění (např. v blízkosti synagog) či dalšími okolnostmi (např. tím, že předpokládaný den shromáždění připadne na sobotu, která je z hlediska židovského náboženství svátkem, a kdy se věřící shromažďují v synagogách) může postačovat k zákazu shromáždění.

                 
Obsah vydání       23. 4. 2009
23. 4. 2009 Island: Ženy sahají po moci
23. 4. 2009 Paroubek vyhrožuje novinářům - napsali totiž to, co se dozvěděli Štěpán  Kotrba
23. 4. 2009 10 let po útoku sil NATO na srbskou televizi
23. 4. 2009 Sdružování lidí v černém Martin  Ondreját
23. 4. 2009 Rozpad trpaslíků Pavel  Kopecký
23. 4. 2009 Prý to asi skřípe se sexuální výchovou ve školách Miloš  Dokulil
23. 4. 2009 Medveděvova perestrojka
23. 4. 2009 O neposkytovaných půjčkách, neboli O marném čekání na zestátnění finančních institucí Uwe  Ladwig
23. 4. 2009 Srí Lanka: Červený kříž volá po zvláštních preventivních opatřeních k omezení dalšího krveprolití v "bezbojové zóně"
23. 4. 2009 Policejní lekce občanské výchovy v Ústí nad Labem
23. 4. 2009 Nemáte potuchy ve svých teplých kancelářích
23. 4. 2009 Dvojí odměna Štěpán  Steiger
23. 4. 2009 K domovu pohleď, naděje Karel  Dolejší
23. 4. 2009 Je nejvyšší čas vysadit!
23. 4. 2009 Nový ruský atomový ledoborec pro Arktidu
22. 4. 2009 Jde ODS doleva? Boris  Cvek
23. 4. 2009 Václav Havel a ČSSD Jan  Makovička
22. 4. 2009 Vyhlídky americké moci William S. Lind
22. 4. 2009 Psychologové tvrdili, že mučení obětem "nepůsobí dlouhodobé poškození"
22. 4. 2009 Glasgow učí své východoevropské autobusáky místnímu jazyku
22. 4. 2009 Od čeho se odklonil Václav Havel? Štěpán  Steiger
22. 4. 2009 Turecký ministr energetiky vyvíjí tlak na partnery v projektu plynovodu Nabucco
21. 4. 2009 Máme fašistickou policii, tak co se divíme náckům v ulicích? Štěpán  Kotrba
22. 4. 2009 Nové technologie mohou změnit ruskou demokracii
22. 4. 2009 Trapná diplomatická rezervovanost, neboli Nevole by se měla demonstrovat jinak Uwe  Ladwig
22. 4. 2009 Standardní pokrytí nestandardních situací? Miloš  Dokulil
22. 4. 2009 Komorousova nejčernější můra : nitrolebečně podávaná marihuana
22. 4. 2009 Vítejte ve světě bez zahraničních dopisovatelů Andrew  Stroehlein
22. 4. 2009 Nová Obamova bouda Milan  Kohout
22. 4. 2009 O pirátech vám lžou Johann  Hari
21. 4. 2009 Zoufalá Magnesia litera Boris  Cvek
21. 4. 2009 Vysocí činitelé Bushovy vlády budou možná postaveni před soud za mučení, konstatoval Obama
21. 4. 2009 Podle BIS je nejhorší nebezpečí radikálního antifašismu - tak co si stěžujeme? Štěpán  Kotrba
21. 4. 2009 Běž domů, Ivane... Karel  Dolejší
21. 4. 2009 Čínské miliardy dočasně zachraňují kazašskou měnu
21. 4. 2009 Pořád je kam ustoupit...?!? Ladislav  Žák
21. 4. 2009 Romští lídři v měnícím se světě Ivan  Veselý
21. 4. 2009 Už tu máme námluvy mezi voliči Miloš  Dokulil
20. 4. 2009 Zvláštní besídka Magnesia Litera, pokročilý Pehe a neposlušný Machar, terče CZAKRA Josef  Brož
20. 4. 2009 ÚSTÍ 2009: kdo nacisty kryje? Je to (opět) policie... Michal "Wolf" Vlk
12. 4. 2009 Hospodaření OSBL za březen 2009