Doposud platí pouze dvoustranná rusko-americká smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, INF), kterou v roce 1987 podepsali Michail Gorbačov a Ronald Reagan. Tento dokument umožnil výrazné snížení napětí mezi oběma tehdejšími vojenskopolitickými bloky.

Případný zákaz balistických raket středního a kratšího doletu by postihl především menší jaderné mocnosti, které by se v případě odepsání svých raketových nosičů výrazně vzdálily kapacitě oficiálních členů jaderného klubu. Ti totiž všichni disponují pozemními nebo ponorkovými mezikontinentálními strategickými raketami. Ve svých důsledcích by nový kontrolní režim znamenal také přerušení obvyklého vývojového řetězce vedoucího k vývoji mezikontinentálních raket. Pokud totiž zemi chybí zkušenosti s výrobou a rutinním provozováním raket kratšího a středního doletu, ani občasný pokusný "kosmický" program jí nemusí umožnit zbavit své konstrukce dětských nemocí - a vývoj mezikontinentální rakety je za těchto okolností velkou technologickou výzvou. Mezi zbraně smlouvou zakázané by spadaly také izraelské rakety krátkého a středního doletu Jericho I a II, vloni zavedená Jericho III by však už do této kategorie spadat nemusela.

Rusko návrhem rovněž vyslalo signál, že je případně ochotno vzdát se raket Iskander - považovaných ve své kategorii za zbraň, která svými výkony převyšuje všechny ostatní známé konstrukce. To může být důležité také pro Polsko, které se narozdíl od hypotetického íránského útoku ruských raket krátkého doletu opravdu obává. Proto Varšava velmi usilovala o to, aby se součástí smluv o protiraketové základně stala i dodávka několika baterií protiraketových střel Patriot.