17. 6. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 6. 2008

"Estébáků" jsme se skutečně nebáli

Velmi jsem uvítal článek Jana Kadubce "Můj soused estébák", protože otevírá jedno téma, které je od listopadu 1989 tabu. Tvůrci oficiálního veřejného mínění prohlašují minulý režim za notoricky zločinný, podobně, jak to před více než 100 lety opakovaně prohlašovali třeba o T.G. Masarykovi, který měl např. přijmout od Izraelitů obrovskou sumu 300 tisíc zlatých za to, že jim umožní beztrestně vraždit nevinné české panny. Obyčejní lidé se prý za komunismu neustále třásli hrůzou. Ale to vůbec není pravda. Pro osvětlení tohoto svého názoru zde uvádím několik příkladů ze svého života, ze kterých si může těch dob neznalý člověk udělat obrázek, jak to ve skutečnosti bylo.

V první polovině padesátých let k nám ze Západu posílali pomocí vodíkem plněných průhledných balonů letáky Svobodné Evropy, které jsme (v oblasti Třeboně, kam jsem jezdil na prázdniny), my děti hledaly, sbíraly, vyměňovaly mezi sebou a nosily domů, kde je s chutí četli dospělí. Z jednoho z těchto letáků jsem se třeba dověděl, že USA spustily na vodu první atomovou ponorku na světě, nazvanou Nautilus, jejíž fotografie na letáku byla otištěna. Na letácích byly pravidelně i kreslené politické vtipy, jeden z nich nesl název Od pračlověka ke krásnému sovětskému člověku. Nejdříve byl vyobrazen pračlověk v kožešině a s kyjem, potom rytíř, pak měšťan (stále stejný tupý obličej), pak rudoarmějec a nakonec zase pračlověk s kyjem, ale celý rudý. Tato balonová osvěta později k naší lítosti přestala, když se jeden letoun ČSA po srážce s balonem zřítil.

Já jsem byl na letním pionýrském táboře jen jednou, a to v roce 1955 u Zbirohu. Tehdy byla ještě politicky poměrně ostrá doba a já si dodnes pamatuji první písničku, kterou nás tam pionýrští vedoucí naučili: "V Americe tam je blaze, tam se dobře žije, žvejká se tam ševingum a kokakola pije, až já přijdu kamaráde do tý krásný země, podívám se do New Yorku po nějaký ženě, koupím já si Chevroleta, ožením se s Mary, to pak budu krásně žít..." (O žvýkačce a Coca Cole jsme prakticky nic nevěděli).

Po krachu invaze z USA na Kubu v roce 1961 se po republice všude konaly organizované manifestace na podporu Kuby a vzpomínám si, že většina lidí třeba z mého pracoviště byla skutečně na straně Kuby. Na náměstí, kde jsme stáli, mluvili různí řečníci. A pak jedna starší soudružka přečetla, že pracující národního podniku Vitana Byšice se zavázali, že na protest proti agresi amerického imperialismu proti lidu svobodné Kuby vyrobí nad plán 400 kg jemné houbové polévky. Načež se celé náměstí začalo smát.

Na strojní fakultě v roce 1962 přišel docent politické ekonomie a úvodem přednášky řekl, že dnes budeme probírat téma "Imperialismus -- kapitalismus parazitní, zahnívající, umírající". Na to my sborově a velmi hlasitě "ha, ha, ha". Něco podobného by si dnes na mnoha vysokých školách prý studenti nedovolili.

Počátkem sedmdesátých let se začaly v našich podnicích postupně objevovat NC (numericky řízené) obráběcí stroje. V podniku, kde jsem pracoval, jsme instalovali jednu NC frézku v ceně cca 1,5 miliónu Kč, což tehdy byly velké peníze. Podnik byl povinen do jednoho měsíce uvést NC stroj do chodu a začít na něm vyrábět. Státní banka československá to kontrolovala, a pokud by zjistila, že stroj nepracuje, mohla na podnik uvalit citelné sankce. Probíhalo to tak, že když pracovníci banky přijeli na kontrolu, instruovaní vrátní to ihned zatelefonovali na příslušné pracoviště, tam přistavili k frézce paletu s výrobky, vyrobenými na normálních frézkách, polili frézku olejem, posypali "šponami" a když dorazila bankovní kontrola, právě opravovali "před chvílí se vyskytnuvší" závadu elektronického zařízení a kontrolory informovali, že od rána již na NC frézce vyrobili výrobky uložené na paletě. NC frézku se pak podařilo uvést do skutečného provozu asi za půl roku.

A teď něco ke strachu z StB. Asi v polovině sedmdesátých let přišlo na StB udání, že v noci stál v lese u plotu podniku nákladní vůz, na nějž byly z podniku naloženy nějaké bedny. Protože podnik měl zhruba třetinu výroby tzv. speciál, tj. vojenské výrobky, vyšetřovala to Veřejná i Státní bezpečnost. Příslušní pracovníci podniku se však mezi sebou rychle domluvili, a tak bylo vyšetřování po určité době zastaveno s tím, že tam nákladní auto sice stálo, ale nenakládalo se nic z podniku do něj, ale naopak se z něj do podniku skládalo v té době právě čerstvě zakázané desetistupňové pivo. Všichni samozřejmě věděli (nebo tušili), že se z podniku do auta nakládaly (= kradly) lovecké náboje. Pro to však měl každý funkcionář plné pochopení.

V téže době mě jeden známý požádal, abych mu do truhlárny podniku odvezl několik dřevěných trámků a prken, z kterých mu tam na základě oficiálního povolení měli cosi vyrobit. Ve vrátnici mi do mého Trabantu posadili jednoho strážného (vrátný s pistolí), který mne po celou cestu podnikem musel doprovázet, abych snad něco potají z podniku nevyvezl. K mému překvapení mě strážný požádal, abych mu z podniku vyvezl těžkou krabici velikosti menšího kufru. Tu jsem mu potom na smluveném místě mimo podnik předal. Podnik při tom trvale sledovala Státní bezpečnost, ale nikdo s z ní moc nedělal.

Podobných historek bych mohl uvést mnohem více. Celkově byli v té době lidé daleko uvolněnější a v průmyslových podnicích navzájem přátelštější než dnes a hlavně se na rozdíl ode dneška "vrchnosti" příliš nebáli, protože její příkazy dokázali ve skutečnosti hravě obcházet. Tím samozřejmě nijak nepopírám třeba politické procesy v padesátých letech, ve kterých byli u nás odsuzování často zcela nevinní lidé.

                 
Obsah vydání       17. 6. 2008
17. 6. 2008 Guardian: Česká republika odmítá úsilí Francie a Německa ratifikovat Lisabonskou smlouvu
17. 6. 2008 Ropa opět za rekordní cenu
17. 6. 2008 Jestli tohle čtete, jsem mrtvý
17. 6. 2008 Evropská unie a zastupitelská demokracie, neboli Cena míru a svobody Uwe  Ladwig
17. 6. 2008 Rotary Club: Okázalé konání dobra, kontroverzní členové, hradba mlčení Petr  Nachtmann
17. 6. 2008 Turci spráskali Čechy. Bylo to strhující Luděk  Toman
16. 6. 2008 Irské odmítnutí: za současnou podobou EU stojí dinosauři Boris  Cvek
17. 6. 2008 Holé hlavy pochodovaly kolem Děčína Michal "Wolf" Vlk
16. 6. 2008 Holding AGEL podává žalobu na Olomoucký deník
17. 6. 2008 Antielitář Klaus proti Lisabonu a globálnímu oteplování Michal  Vimmer
16. 6. 2008 Destrukce práv, za něž naši předkové riskovali život Darina  Martykánová
17. 6. 2008 Philip Agee persona non grata aneb obrazy z deníku bývalého agenta CIA Jana  Ridvanová
17. 6. 2008 Proč jsem pro evropskou spolupráci a integraci? Ladislav  Žák
16. 6. 2008 Prezident Sarko neviditelný, choť Carla nedorazila Josef  Brož
17. 6. 2008 "Je to za hranicí vkusu, ale ne za hranicí mediální", v tomto případě etickou Olga Anna Sedláčková
16. 6. 2008 Soukromí v parlamentním klubu Zelených Štěpán  Kotrba
17. 6. 2008 Barack Obama symbolem změny není Daniel  Veselý
17. 6. 2008 Jak je komu libo -- o interpretaci výsledku irského hlasování
17. 6. 2008 Nový občanský zákoník? Co s ním ? Stanislav  Křeček
17. 6. 2008 Můj soused udavač František  Řezáč
17. 6. 2008 "Estébáků" jsme se skutečně nebáli Václav  Špíka
17. 6. 2008 Vzpomínkový optimismus Jan  Čulík
17. 6. 2008 Jak to ve skutečnosti bylo František  Řezáč
17. 6. 2008 Žádný Američan není chudý, všichni jsou předbohatí Josef  Vít
17. 6. 2008 Langerovi pořád chybí přes pět tisíc policistů Zdeněk  Maršíček
17. 6. 2008 Jak dál s občany Evropy? Zdeněk  Wognar
17. 6. 2008 Sarkozy osobně převzal žádost obyvatel Peacelandu o uznání nezávislosti
17. 6. 2008 Na Bělehrad! Ladislav  Fanta
16. 6. 2008 Za porážku našich můžu já František  Řezáč
16. 6. 2008 Paroubek drží zemi v kleštích a Bursík si dělá legraci z voličů Václav  Hála
16. 6. 2008 Černý pátek 13. června pro EU -- Irové řekli "ne"
16. 6. 2008 Bombastický titulek mladého pravičáka v iDnes nic neosvětlil Štěpán  Kotrba
16. 6. 2008 Můj soused estébák Jan  Kadubec
16. 6. 2008 Lidové noviny a paradox současného diskurzu Bohumil  Kartous
16. 6. 2008 Testudo - loutna v renesanční a barokní hudbě
16. 6. 2008 Vazba pro svědky Zdeněk  Jemelík
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008