Pro začátek by bylo dobré si představit a pojmenovat aktéry celé věci. Mladí národní demokraté, jsou občanským sdružením vzniklým za účelem realizace již nahlášeného pochodu. Ví se o něm, že jeho členové jsou napojeni na neonacistické struktury. Židovská obec je představitelem lidí, kteří jsou ve čtvrti, kudy vedla původní ohlášená trasa. Stále jsou mezi jejím členy lidé, kteří zažili druhou světovou válku a všechna její zvěrstva stále mají v živé paměti. Anarchisté jsou proti neonacistům z principu, takže nebudou chybět. Politici, úřady a jiní další "lidumilové" si budou chtít přihřát svojí polívčičku blesky fotografů. Policie bude reagovat řadami těžkooděnců a velkohubými prohlášeními o zachování (veřejné) bezpečnosti. Posledním v řadě je občan -- náhodný kolemjdoucí, mající svých starostí dost, se sklonem dělat si rychle názor na základě toho mála co se k němu dostane povětšinou z blesku nebo novy.

Mladí národní demokraté se na svých stránkách prezentují jako organizace, která je proti okupaci Iráku Izraelem prostřednictvím USA. (Debatu nakolik je opravdu tomu tak, bych nechal povolanějším. )

Rozhodli se tedy vykonat protestní pochod, jak je již u podobných příležitostí zvykem. Na první pohled neúmyslně zvolené datum kryjící se s výročím pogromu na židy. MND nehodlají od svého záměru ustoupit ani po tom co je jasné že to nebude vůbec snadné. Naopak. Bijí na poplach a burcují své stoupence z řad nazývaných ultra pravicí k pochodu, nejen proti "válce v Iráku" ale už i jako demonstraci toho že "Jsme tady". Z toho důvodu se dá očekávat, že desátého si v Praze dají sraz takřka všichni co v neonacistickém hnutí něco znamenají. Budou chtít být u toho protože věci se daly do pohybu a bude se i lámat chleba. Můžeme očekávat srocení ne nepodobné tomu na prvního máje v Brně.

Židé pociťují povinnost se plánovanému pochodu postavit a čelit mu všemi prostředky pasívního odporu. Postavit kolem ulice a prokázat že jsou také tady -- to vše v rámci platných zákonů a pravidel civilizovaného slušného chování. I pro ně je to možnost se zviditelnit před světem, ale na rozdíl od MND mají důkladně rozmyšleno vše dopředu a do detailů. Cílem jejich snažení je ubránit sebe svůj domov tak aby nikdo nedošel k úhoně. Tím pádem se stávají slabými v očích neonacistů, pro které je to další výzvou ke konfrontaci. Na pozvánkách na akci vyzývají k vyjádření židovské i občanské cti a odvahy, spoléhaje že se jim dostane široké občanské podpory.

Občanská podpora je však to poslední co přivede na podporu blokády pochodu anarchisty. Oni mají vlastní důvody proč se neonacistům postavit. Boj proti nacistům vedou každý den bez nějaké pomoci a podpory státu. Ba právě naopak -- vzpomeňme si na předcházející události. Blokáda v Berounu je ukázkovým příkladem toho jak se stát chová při projevech "občanského odporu" O tom, že se jednalo o akt občanského odporu, nemůže být nejmenších pochyb, protože každý z účastníků tehdejšího pokusu o blokádu byl občanem. Tehdy byla blokáda násilně rozehnána bez ohledu na to proti čemu vlastně protestovala. Náckové pak mohli v ochraně policie napochodovat na berounské náměstí za skandování hesel "nic než národ" a teprve na posledních pár metrů s oním obligátním "ne základnám".

Můj tip, proč se tomu tak stalo, je jednoduchý. Lenost vymanit se ze zaběhlých pořádků a způsobu myšlení, které tak (ne)pěkně projevilo během zásahu proti Czehteku u Mlýnce u Tachova. Anarchisticky založení antifašisté jsou nácky neustále napadáni a jejich snaha o projev odporu je naprosto pochopitelná. Protože se po dlouhé době jedná o blokádu, která má podporu veřejného míněni, lze očekávat že i tato skupina bude mít hojnou účast.

Pana J. X Doležala už delší dobu nemusím, ale nedávno publikoval sloupek ve kterém se zabýval právě chystaným pochodem, kde správně poznamenal že neonacismus se znovu začíná šířit jako ničivý požár. Radil tedy příchozím na blokádu se řádně ozbrojit vědry vody a písku. Já osobně bych byl i pro vodní stříkací pistole. Budou se hodit, i kdyby se nacistický průvod nedostal blokádě na dohled. Naším cílem by měli být všichni ti politici, kteří jsou najednou zničeho nic ve světle zájmu společnosti zapálenými antifašisty. Už jen za to, jak se chovají po celý rok, kdy jsou antifašistické blokády kdekoliv jinde. Stavějí se k věci tak jakoby vůbec neexistovala, nebo jako něco co je v kompetenci policie, která už vše vyřeší ke všeobecné spokojenosti podle pořekadla "sejde z očí, sejde z mysli" Kde byli všichni ti poslanci, kteří hodlají tvořit živý řetěz a vlastními těly bránit průchodu extrémistů, když tito pochodovali Otrokovicemi, Brnem, Berounem, Kladnem nebo ulicemi Svitav?

Někteří z nich to jistě berou jako lákavou možnost, kterak snadno přijít k politickým bodům nebo upozadit právě probíhající svinstva. Uvidíme kolik jich však najde čas a odvahu vůbec se vypravit do sychravého dne mezi poddaný lid.

Úřady hrají v této kauze důležitou roli. Znovu se prokazuje jejich zkostnatělost a ne kompetence. Snaží si problematickou událost přehazovat jako horký brambor a alibisticky poukazují na chyby druhých.

Soudy se ukázaly být v této oblasti stejnými diletanty jako město. Nemůžeme čekat že by na příslušném magistrátním odboru seděl někdo, kdo bude vědět co se stalo někdy před sedmdesáti lety v Německu. Ani u soudu se nedá čekat, že by dohlédl dál než na okraj soudního spisu. Pokud se však tohle všechno spojí, setkáváme se neprodyšnou zdí kterou je potřeba překonat pro to aby se věci děly podle "selského rozumu". Jak je možné, že se konal soud o povolení pochodu neexistujícímu subjektu? Jak je možné že tyto věci nejsou součásti úřednické rutiny?

Média jistě nezůstanou stranou budou se snažit konečně taky jednou psát o něčem co má širokou pozornost a podporu mas. Je otázkou nakolik budou jejich zprávy reflektovat i jiné uhly pohledu než je ten oficiální. Kdy se na náměstí odehrálo antifašistické setkání pořádané ŽLU, ale o pochodu organizovaným antifašistickou akcí, s nemalou účastí nepadne slovo, jakoby tito k řešenému problému ani nepatřili. Jsou to přece také extrémisté, tak co na tom, že zrovna jsou jejich zájmy jednou v konjunkci s mediálně vymasírovaným zájmem veřejného mínění?

Policie bude jako vždy naprosto profesionální. Tím je myšleno že pokud by se opravdu schylovalo k tomu že se neonacistický pochod zamíří k blokádě, bude tento odkloněn, tak aby nedošlo k problémům. Co si o tom myslet ve světle zásahu proti blokádě, který se odehrál na prvního máje na újezdu, nebo pár měsíců před tím v Berounu? Správně by policisté měli pouze dohlížet na bezpečnost v ulicích. Uvidíme příští týden k jakým zase dojde excesům. Očekávejme velký zásah s antony a možná dostaneme pro větší pocit bezpečí i tank a tak dojde na splnění předvolebních slibů typu "více policistů v ulicích".

A co na to občané? Náhodní kolemjdoucí, kteří nemají s (neo)nacismem osobní zkušenost? Nejspíše budou souhlasit že je proti náckům potřeba něco dělat. Budou doufat v bezchybnou práci policie a projevy odpovědnosti úředníků a politiků. Do ulic ale nevyjdou aby se k blokádě připojili. Jedni aby nepřišli o svoji oblíbenou telenovelu, druzí z důvodu nutnosti opatřovat si prostředky k životu a třetí prostě jenom tak, protože to pro něj bude jenom další smršť novinových článků, která zmizí stejně tak rychle jak se přihnala.

Co tedy z toho všeho zbude? Poučí se úřady? Budu politici považovat antifašismus za součást náplně všedního dne? Přitvrdí shromažďovací zákon? Prohlédnou soudy dál? Zapamatuje si policie na které straně má stát? Všimnou si náckové, že nemá cenu dělat podobné pochody? Budete tam?