2. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 6. 2007

Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob

Ve svém článku "Úloha Spojených států amerických ve světových dějinách" jsem předestřel myšlenku, že politika USA představuje v současnosti největší hrozbu, jaké kdy známé dějiny čelily. Uvědomuji si, že je třeba toto troufalé tvrzení neodbýt a doložit důvěryhodnými argumenty. Na rozdíl od establišmentových apologetů jako je Bohumil Doležal, který je ve svých komentářích loajálním obhájcem té nejagresivnější moci, snažím se ve svých textech neobhajovat násilnické principy, ale zasadit je do patřičného kontextu, neomlouvat je, pouze představovat.

Sovětský svaz se stejně jako nacistické Německo agresivními výboji do padlého ruského carství a později na západ do Evropy dopouštěl v podstatě stejných zločinů, jakých se v rozsáhlejší míře dopouštěly západní mocnosti po staletí, aniž by se výrazně a ideologicky křížily jejich zájmy. Stalinovi se podařilo za cenu nesmírných obětí přetavit zaostalou rurální zemi v krvelačné impérium. SSSR po Stalinově smrti, během studené války, podstatně za Spojenými státy pokulhával a jeho role na mezinárodní scéně byla více ideologická než ekonomická. USA mezitím provedly desítky ničivých intervencí převážně v Latinské Americe, sytily se nekonečným mamonem, uloupeným bezbranným obětem, a vytvořily tak nebývalý ekonomický a vojenský moloch (jen během tzv. velké loupeže v 80.letech 20. století se přesunulo cca tisíc miliard dolarů ze zdevastované Jižní Ameriky na bankovní konta v USA). SSSR v době perestrojky spíše své evropské satelity vydržoval a jako centrum byl ekonomicky vyhladovělý, což nakonec bylo hlavním důvodem jeho kolapsu. Lidé jako Bohumil Doležal nebo Martin Fendrych přesto nahlížejí na dnešní Rusko studenoválečnickou optikou, jak jim jejich omezený rozhled dovoluje.

Rudá Čína za svůj vznik děkuje ze značné části Kuomintangu, který byl podporován Západem a který brutálním pronásledováním zradikalizoval a podstatně rozšířil členskou základnu komunistické strany pod vedením Mao Ce Tunga. Tragédie Velkého skoku, kdy se Čína po vzoru SSSR snažila ekonomicky vyrovnat západním zemím, byla korunována gigantickým hladomorem. Ani následné "reformy" v podobě řádění rudých gard za kulturní revoluce nemohly dále zastírat hluboký totalitarismus a despotickou podstatu maoistického režimu. Podle ne zrovna důvěryhodného zdroje Černé knihy komunismu stál "komunistický" experiment v Číně životy až 65 milionu lidí. Ideologická doktrína maoismu, tedy "vývoz revoluce" do kapitalistické ciziny, spíše postihla západní levicové intelektuály, v čele s J.P. Sartrem a Michelem Foucaultem, než aby napáchala rozsáhlé škody vně samotného impéria. V současnosti představuje Čína, vedle Indie, tu nejagresivnější formu dickensovského kapitalismu do puntíku.

Ale zpět k Rusku. V roce 1989 Michail Gorbačov souhlasil se sjednocením Německa a na oplátku si na prezidentu Bushovi st. vymínil slib, že NATO nebude expandovat na východ k hranicím Ruska. Vzhledem k historické zkušenosti Ruska s Německem to byl vcelku odvážný krok. Clinton tento slib porušil válkami na Balkáně, které měly ztrestat Srbsko, tradičního spojence Ruska, za neochotu se podrobit západnímu ekonomickému a politickému vpádu, a následnou okupací regionu silami NATO, o které se vyjádřil bývalý šéf OSN Kofi Annan coby o " zdroji hrozby v regionu." Současné handrkování o status Kosova, jež je ovládané albánskou narkomafií, diktované Západem Rusko také sotva uchlácholí. Expanze NATO postupně na východ až do pobaltských států, tedy na historické území Sovětského svazu, rovněž podlamuje vážnost západní rétoriky ohledně důvěrného vztahu s Ruskou federací.V neposlední řadě hraje fakt, že na ruské "privatizaci" díky které se země prakticky propadla do středověku, za neslýchaného utrpení milionů lidí, se velkou měrou podílela západní politická.elita a bankovní sektor. A konečně plánovaná výstavba radaru a raketového sila na území Česka a Polska, bývalých sovětských satelitů, a na Kavkaze ruskou generalitu oprávněně znepokojuje. Zatímco Rusové vyhrožují slovy, Američané vyhrožují skutky, což výrazně zvyšuje riziko potencionálního jaderného konfliktu na této frontě.

Invaze do Iráku. Ve svých článcích o této problematice jsem často psal, že vojenští experti z Pentagonu ve svých analýzách informovali prezidenta Bushe ml. o možnosti sedminásobného nárůstu teroristických aktivit v regionu, bude-li provedena do Iráku vojenská invaze. Dále prezidenta zpravili o tom, že invaze pravděpodobně přispěje k rychlejšímu zbrojení států v regionu i těch, jež byly zařazeny do Osy zla (KLDR). Tyto předpovědi se naplnily nad očekávání, a to nemusíte být vojenským expertem. Írán, který obohacuje uran ve shodě s regulemi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), se přirozeně cítí ohrožen. Izraelská vláda a členové izraelské lobby ve Spojených státech silně podporovali útok na Irák před čtyřmi lety a ve své podpoře této tragické a ztracené války pokračují, přes navyšující se počet usmrcených amerických vojáků. Izrael je také horlivým zastáncem jaderného útoku na Írán a provládní periodika šíří v zemi polopravdy nebo vyložené lži o Íránu (např. íránský režim představuje pro Izrael větší hrozbu než nacistické Německo, což za situace, kdy íránský prezident, ani Hamas nevolají po likvidaci židovského státu, nýbrž jeho vlády, která pro ně představuje značné nebezpečí, uvědomíme-li si značnou nerovnováhu ozbrojených sil a politické moci).

Spekulace, že Írán může do několika let vyrobit jadernou bombu mohou být založeny na pravdivých předpokladech, avšak z pohledu íránského, byť nedemokratického režimu by tato snaha byla celkem logická, vezmeme-li do úvahy US/izraelské zastrašování jak diplomatického, tak neoficiálního rázu. Existence íránské jaderné zbraně by možnost jaderného střetu přirozeně zvýšila.

Před čtyřiceti lety rozdrtil Izrael během šesti dnů arabský nacionalismus, symbolizovaný egyptským prezidentem Násirem. Toho bylo dosaženo bez masivní pomoci Spojených států, jejichž sympatie k Izraeli získaly na vrch až po šestidenní válce. Nemyslím tedy, že Izrael čelil a čelí nepoměrné přesile arabských států, kteří jej chtějí "smést do moře", jak dokazuje blesková válka z června 1967. Stačí se seznámit s myšlenkami izraelských "velikánů" (David Ben Gurion, M.Begin, G. Meirová. E. Barak..), kteří snili a sní svůj sionistický sen o Velkém Izraeli, "biblické říši sahající od Nilu po Eufrat". Sionismus počítal s dobyvačnými válkami v regionu, neboť si uzurpoval právo na zemi zaslíbenou, nehledě nalevo nebo napravo.

Nekonečné roky útlaku Židů především v křesťanské společnosti si vyžádaly svou daň: vznik radikálního myšlenkového směru, pro který nemají platit pozemské zákony a který má být uskutečněn na utrpení jiných.

Americko-izraelský koloniální projekt v Palestině představuje desítky let zdroj nepřátelských vášní v celém regionu. Každý dareba jako bin Ladin nebo Husajn se ve svých nenávistných pamfletech odvolává na nežádoucí přítomnost nevěřících na islámské půdě. Izrael je vyzbrojen nejméně dvěma stovkami jaderných hlavic a jeho armáda je pátá největší na světě. Izrael je 2. největším vývozcem zbraní na světě; zbraně ve velkém v minulosti poskytoval i genocidním režimům v Guatemale a Jihoafrické republice. Nadále však zůstává coby nedělitelná součást amerického hegemona studnicí konfliktů, které mohou mít v konečném důsledku fatální dopad na celý svět.

Před nedávnem přijel prezident Bush ml. do Indie, aby s touto zemí navázal pevnější vztah. V době, kdy se latinskoamerický "dvorek" Spojených států vydal cestou suverenity, utváření nových paktů a integrace v asijském regionu ( Šanghajská organizace, která sdružuje významné asijské státy včetně Číny a Ruska, coby protiváha americké hegemonii), se USA snaží spojit se státy, jejichž vztahy k nim nejsou nadobro pohřbené. Indie a Pákistán, tragické dědictví britského koloniálního panství, vyvíjely s pomocí USA svůj jaderný program ilegálně, bez žádné kontroly. Spojené státy nyní s Indií projednávají bližší ekonomickou a vojenskou spolupráci, což může vést k nepředvídatelným scénářům. Již takto křehká symbióza Indie a Pákistánu může být tímto krokem nenávratně narušena. Pakliže bude Indie zahlcena americkým vojenským materiálem, to samé bude chtít Pákistán. Čína a Rusko samozřejmě nebudou chtít zůstat pozadu, nehledě na skutečnost, že tyto země vynakládají na zbrojení obrovské částky z důvodů navýsost logických: výzva americké militaristické převaze. Tento krok Spojených států sklidil na domácí půdě ostrou kritiku. V jednom z mnoha komentářů se objevil výrok, že tato dohoda by mohla uvést Bushe ml. do historie, ovšem pokud by nějaká byla; jde tedy o explicitní narážku na možný nukleární holocaust.

V 90.letech minulého století probíhaly slibné tiché hovory mezi oběma Koreami, které byly hloupě přerušeny zařazením KLDR do Osy zla, což ji vyprovokovalo k vypovězení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), uchýlení se do izolace a snaze vyrobit jadernou zbraň. Zatímco Washington považoval Severní Koreu za "nukleární hrozbu", sama čelila reálné nukleární hrozbě ze strany USA téměř 50 let. Chování bezesporu totalitního režimu stalinského zrna k sousedům však nikdy nepředstavovalo reálnou hrozbu. Naopak V Jižní Koreji byly do začátku 90.let instalovány jaderné hlavice, namířené na sever, a působí zde nemalý kontingent americké armády. Japonsko hostí desítky amerických vojenských základen na svém území, především na Okinawě, a během úřadování japonského premiéra Shinzo Abeho byly výrazně navýšeny prostředky na zbrojení s rozhodnou pomocí USA. Byla by tedy jaderná zbraň v rukou Severní Koreje z jejího pohledu iracionalitou?

A náš díl zodpovědnosti a nečinnosti? Nesnažme se useknout hadovi hlavu a začněme od spodku. Třeba tím, že podpoříme iniciativu NE základnám.

                 
Obsah vydání       2. 7. 2007
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík
2. 7. 2007 Michael  Marčák
1. 7. 2007 Městu a světu: Rozepnutý poklopec stínového premiéra Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
1. 7. 2007 Atentát ve skotském Glasgow
30. 6. 2007 Pandořina skřínka otevřena Fabiano  Golgo
29. 6. 2007 Vyrobíme sami objektivní pořad o americkém radaru, když to vaši redaktoři neumějí nebo nechtějí udělat
2. 7. 2007 Intervence, budování státu a imperiální ambice USA Mesfin  Gedlu
2. 7. 2007 Kolem Transparency International netransparentno
2. 7. 2007 Prázdniny na Božích mlýnech Pavel  Kopecký
2. 7. 2007 Je nesprávné pomíjet Menzelův láskyplný pohled
29. 6. 2007 Film o lidské nedokonalosti Jan  Čulík
2. 7. 2007 Co je víc? Jiřina  Hauková
30. 6. 2007 Kvůli klimatizaci ničíme životní prostředí Jan  Čulík
30. 6. 2007 Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob Daniel  Veselý
2. 7. 2007 Budovatelé demokracie a trhu - flákači, absentéři, příživníci a vykořisťovatelé Michal Z. Čenko
30. 6. 2007 Vyvařování v nemocnicích Petr  Wagner
2. 7. 2007 Silniční zákon: Proč nás policie zbytečně perzekvuje? Petr  Wagner
2. 7. 2007 Zapomenutý básník Louis Fürnberg 24. 5. 1909 -- 23. 6. 1957 Richard  Seemann
30. 6. 2007 Budeme z ideologických důvodů předstírat, že jídlo v nemocnici je chutné? Jan  Bím
2. 7. 2007 Nový silniční zákon rok poté
29. 6. 2007 Přestaňte kouřit, začněte žít Jan  Čulík
29. 6. 2007 Gangsterské metody v boji o rozhlas Štěpán  Kotrba
29. 6. 2007 Puzení konat Václav  Dušek
29. 6. 2007 Nový silniční zákon rok poté Ivo  Antušek
29. 6. 2007 Film, který neví, co chce říct Jan  Čulík
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
30. 6. 2007 Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob Daniel  Veselý
20. 6. 2007 Zdatný Goebbelsův učeň Pavel  Mareš
13. 6. 2007 Tajná zpráva OSN odsoudila Spojené státy za selhání na Blízkém východě   
8. 6. 2007 Izrael nabízí Sýrii Golanské výšiny výměnou za mír   
18. 5. 2007 Mezinárodní Červený kříž odsuzuje násilí proti civilistům ve Sderot a Gaza   
16. 5. 2007 Světová banka odsuzuje izraelskou politiku vůči Palestincům Daniel  Veselý
25. 3. 2007 Soros a čelní američtí komentátoři zaútočili na vliv proizraelské lobby na americkou zahraniční politiku   
28. 2. 2007 Bushova vláda nabízí Sýrii a Íránu vyjednávání   
19. 2. 2007 Od Středomoří až po indický subkontinent: Hicham Ben Abdallah El Allaoui
15. 2. 2007 Podivnosti pana Veselého   
8. 2. 2007 Palestina pod lupou Daniel  Veselý
7. 2. 2007 Proč podporuje Západ arabské fanatiky?   
2. 2. 2007 Francouzský prezident vzal zpět výrok, že íránské jaderné zbraně nejsou nebezpečné   
30. 1. 2007 Nebe nad Bejrútem Robert  Jarkovský
17. 1. 2007 Izraelský šéf armády rezignoval   

Šanghajská organizace spolupráce RSS 2.0      Historie >
30. 6. 2007 Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob Daniel  Veselý
12. 6. 2007 Immanuel Wallerstein: Čí století? Immanuel  Wallerstein
11. 5. 2007 Preventivní diplomacie nebo preventivní útok? Miroslav  Polreich
2. 2. 2007 NATO - spojenectví bez závazků Miroslav  Polreich
26. 1. 2007 Rusko-indické námluvy Oskar  Krejčí
10. 1. 2007 Rakety a jejich dvojí politická funkce Miroslav  Polreich
13. 12. 2006 Rusko - pokračující diplomatická ofenzíva Miroslav  Polreich
27. 11. 2006 Multipolarizace zahraniční politiky pokračuje Miroslav  Polreich
2. 11. 2006 Egypt oživuje spolupráci s Ruskem Miroslav  Polreich
2. 11. 2006 Svět 2050: Padesátiletí čtvrté světové války Miloš  Balabán, Antonín Rašek
13. 10. 2006 Bezpečnost v Asii - alarmující doprovodná akce Fóra 2000 Miroslav  Polreich
22. 9. 2006 Rozpad "Osy zla" : svět chce mír, média a Vondra chtějí krev Miroslav  Polreich
12. 6. 2006 Rusko snižuje závislost na dolaru Karel  Dolejší
8. 6. 2006 Energetická geopolitika 2006