Členům Rady ČT

na vědomí
Výkonný výbor NOO ČT
FINES
mediální komise obou komor Parlamentu ČR

V Praze dne 24.2.2007

Vážení členové Rady ČT,

obracím se na Vás v návaznosti na Vaše poslední zasedání.

1. ke znepokojení Rady ČT

Jak jsem shledal v zápisu z jednaní Rady ČT ze dne 21.2.2007, rada se mj. zabývala mým tiskovým prohlášením. V bodu 10 a) zápisu se uvádí:

„Z veřejného vystoupení senátora Oberfalzera plyne, že on o údajném členství Františka Lamberta v Lidových milicích věděl delší dobu. Rada nevyzývá senátora k odstoupení z jeho funkce, avšak je znepokojena tím, že tuto informaci senátor radě nepředal.“

Abych znepokojení rady rozptýlil, dovolím si zrekapitulovat časový sled událostí a informací, jak ke mně postupně docházely.

Někdy na samém konci ledna t.r. jsem zaznamenal kuloární informaci, že František Lambert byl členem Lidových milicí. Vzhledem ke způsobu sdělení této informace, jsem pokládal za správně obrátit se při první příležitosti na generálního ředitele ČT a zeptat se ho na tuto věc osobně.

Příležitost, abych tak učinil, v nejbližších dnech nenastala. Zato jsem (prakticky do týdne) obdržel oficiální dopis Filmového a televizního svazu datovaný 5. února t.r., který toto podezření otevřeně uvádí. Byl jsem pracovně vázán mimo svou kancelář, a měl jsem tedy o dopisu jen telefonickou informaci. Chystal jsem se na něj reagovat tak, že oslovím úředním dopisem generálního ředitele a požádám ho o jeho stanovisko.

Když jsem 9. února dorazil do kanceláře, čekal tam na mě ještě jeden dopis, od pana Františka Lamberta. Byl myslím datován 7. února. Jelikož z dopisu vyplývá, že pan Lambert své členství v LM nezpochybňuje, ale naopak tvrdí, že tuto skutečnost sdělil generálnímu řediteli krátce po nástupu do ČT, nastala kvalitativně zcela odlišná situace. Nešlo už o dohad nebo podezření, ale o potvrzenou skutečnost.

Proto jsem vydal své prohlášení, na něž reagujete. Bylo vydáno dne 9. února, tedy dne, kdy již nebylo třeba nic zjišťovat, ale mohl jsem s jistotou říci, že vím, že František Lambert byl členem LM, ježto to sám přiznává. Svým prohlášením jsem se obrátil na generálního ředitele, členy Rady ČT, vedení odborové organizace v ČT a na ČTK.

Z uvedeného popisu vývoje událostí, je doufám zcela zřejmé, že nemusíte být znepokojeni, že bych před Vámi skrýval nějaké potvrzené či ověřené informace.

Jelikož mluvíte současně o mém stanovisku i o veřejném vystoupení, musím ještě dedukovat, že můžete mít na mysli mé výroky v pořadu Otázky Václava Moravce, vysílané na ČT 24 11. února. Uvedl jsem, že mám indicie, že generální ředitel věděl o členství Františka Lamberta v LM mnohem dříve, než sám uvádí. Jsou totiž lidé, kterým tuto skutečnost sám sděloval. Jejich jména nebudu uvádět a nechám na nich, zda toto tvrzení sami dosvědčí.

Tuto informaci, stejně jako podezření, že i někteří členové rady byli s inkriminovaným faktem obeznámeni mnohem dříve, než se traduje, jsem obdržel v důsledku svého veřejného prohlášení, tedy až po něm. To už měla Rada ČT k dispozici mé tiskové prohlášení, ale jistě i dopis Františka Lamberta s přiznáním.

Z mé strany tedy nedošlo k žádnému prodlení.

2. k mému vlastnímu znepokojení

Ve stejném odstavci zápisu v reakci na moje tiskové prohlášení stojí:

„Po projednání této výzvy rada uvádí, že nikdo z jejích členů nebyl o údajném členství Františka Lamberta informován v takové době, aby mohl do 7. února 2007, kdy věc byla zveřejněna, vyvolat postup, jímž by se plnění předpokladů k zastávání jmenované funkce ověřilo.“

A to je věc, která zase znepokojuje mě. Na základě mého tiskového prohlášení se na mě obrátil Výkonný výbor Nezávislé odborové organizace České televize, který uvádí, že se na Radu ČT opakovaně obracel nebo ji informoval o svých výzvách generálnímu řediteli. (Výkonný výbor mi zaslal kopie svého dopisů z 13.11. a navazujícího elektronického dopisu z 28.11. minulého roku.)

Od poloviny listopadu 2006 do 7. února t.r. zasedala Rada ČT celkem čtyřikrát. Myslím, že to bylo dost příležitostí, aby se k tomuto problému jasně postavila.

Prosím proto o vysvětlení, proč Rada ČT otálela s řešením této protiprávní situace v ČT.

3. k usnesení Rady ČT ve věci nezákonnému postupu vedení ČT

Generální ředitel toleroval (ať už vědomě nebo nedůsledným prováděním svých povinností) protiprávní stav u svého nejbližšího podřízeného. Podle aktuálních informací na internetových stránkách ČT, je personální útvar (který měl být zejména odpovědný za opatření čestného prohlášení F. Lamberta) podřízen generálnímu řediteli. Neumím si představit, že by personální útvar ignoroval tak zásadní věc a uvědomil nadřízeného vrchního ředitele až po více než třech letech.

Vrchní ředitel vědomě setrvával (ať bez vědomí či s tichým souhlasem svého šéfa) ve funkci, předpoklady k níž nesplňoval.

Tento stav trval tři a půl roku. Když se provalil na veřejnost, rada akceptuje řešení, kdy se nepřizpůsobuje stav věcí znění zákona a vnitřním předpisům ČT, ale vnitřní předpisy protiprávnímu stavu. Člověk, který vědomě porušoval zákon, se dočká zvláštního zacházení. Zruší se jeho funkce vrchního ředitele a zřizuje se pro něj funkce finančního ředitele.

Statut ČT v čl. IV, odst. 2, ale uvádí:

„Útvary přímo podřízené generálnímu řediteli řídí odborní ředitelé, popřípadě další vedoucí zaměstnanci na prvním stupni řízení. Generální ředitel je jmenuje a odvolává po projednání s Radou České televize.“

Jakmile je finanční ředitel jmenován generálním ředitelem, musí být naplněn zákon o ČT, který podle § 9 (spolu s § 4) požaduje soulad se zákonem 451/1991 Sb. – „lustrační zákon“. Jeden nezákonný stav se nahrazuje druhým.

Upozorňuji členy Rady také na to, že ČT se neřídí pouze zákoníkem práce, ale i speciálním zákonem (o ČT), který je obecnému zákonu (tedy zákoníku práce) vždy nadřazen.

Dovoluji si ještě připomenout, že lustrační zákon v § 2 odst. 1, písm. f) uvádí, že předpokladem pro výkon funkce je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11.1989 „nebyl příslušníkem Lidových milicí“. Zákon tedy neřeší, zda to občan věděl, zda se o členství ucházel či zda musel s ohledem na svůj kariérní postup členství strpět. Konstatuje pouze suchý fakt členství.

Okolnosti, které vznik členství provázely, jsou tedy irelevantní. Ostatně, kdyby pan Lambert o svém členství v LM pochyboval, jistě by bez otálení podepsal čestné prohlášení, že tomu tak nebylo.

To se ale nestalo. Namísto toho se bude ČT dotazovat soudu.

Kdybych byl členem Rady ČT, nebyl bych s touto situací spokojen, ale spíše znepokojen.

S pozdravem

Jiří Oberfalzer

předseda stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky