2. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 3. 2007

14. adar: Purim ad lo jada - až do ztráty vědomí

rabín, Haifa

V židovské tradici se sobota, která předchází svátku Purim (letos 3. března), nazývá šabat zachor - sobota vzpomínky. V synagogách vyndáváme ze schrány dva svitky Tóry. Z prvního svitku čteme sedmi postupně vyvolaným mužům obvyklý sobotní oddíl a z druhého svitku čteme osmému vyvolanému část z 5. kn. Mojžíšovy 25,17-19: „Vzpomeň, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta. Střetl se s tebou na cestě a zničil ti zadní voj, všechny churavé za tebou, když tys byl ochablý a unavený; a nebál se Boha.....vymažeš památku Amálekovu zpod nebes. Nezapomeň!“

psáno pro Britské listy

Purim mezi dobrem a zlem TÉMA BL

Amálek byl starověký arabský kočovný loupeživý kmen, který bez jakékoli příčiny napadl syny Izraele po jejich východu z Egypta a nelítostně vraždil ženy, starce, děti a nemocné. Poté ještě tyto oběti oloupil.

Od té doby je Amálek zapřísáhlým nepřítelem Božího lidu. Haman, onen „starověký Hitler“, byl jedním ze vzdálených potomků amáleckého krále Agaga, kterého Saul ušetřil (1S 15,1-33), a proto se v Esteřině svitku nazývá Haman, syn Hamedatův, Agagovec (Est 3,1). Připomeňme, že etnický Amálek dávno neexistuje a sdílí osud mnohých starověkých národů, jejichž existenci dnes potvrzují pouze archeologické nálezy. Co však dodnes přežívá a poslední dobou i sílí, jsou Amálekovy vlastnosti a jeho zavilá nenávist k synům Izraele. Nositelem patologické Amálekovy nenávisti ke všemu židovskému může být kdokoli, například Hitler spolu s nacistickými pohlaváry a jejich dnešními neonacictickými pohrobky, dnešní íránský prezident Ahmadinedžád, který se nejednou nechal slyšet, že je třeba vymazat Izrael z mapy světa. Do této kategorie spadají také různí „vědci“ a „historici“, kteří popírají existenci holocoustu. Proto je nejen povinností nás Židů, ale každého civilizovaného člověka, bez rozdílu národnosti či vyznání, bojovat proti nebezpečným amáleckým vlastnostem a myšlenkám a odhalovat jejich nositele.

Jméno svátku Purim je odvozeno od akkadského slova purum-los, tedy Svátek losů, neboť Haman, který chtěl vyvraždit všechny Židy perské říše, hledal pro konečné řešení židovské otázky nejpříhodnější den. Proto k sobě domů pozval mágy, aby ti před ním metali los, který měl určit datum genocidy. Los určil třináctý den měsíce adar (Est 3,7.13).

Biblický příběh, který můžeme nazvat historickou novelou, je zasazen do dobového pozadí vlády perského krále Achašveroše, neboli Xerxea, který vládl v letech 486-465 př.n.l. a vedl ne zcela úspěšné války s Řeky. Každý, kdo má v knihovně bibli, může ji otevřít, nalistovat knihu Ester a podrobně se seznámit s celým příběhem.

My se nyní spíše zaměříme na čtyři přikázání - micvot spojené s oslavou nejveselejšího židovského svátku. V hebrejštině tato přikázání začínají písmenem mem:

  • Mikra megila - čtení Esteřina svitku (knihy). Svitek Ester čteme dvakrát. Letos to bude v sobotu večer (po zakončení šabatu), kdy začíná Purim a v neděli ráno, 4. března. Povinnost slyšet čtení Esteřina svitku se vztahuje jak na muže, tak na ženy.
  • Mišloach manot iš le-reehu - posílat jeden druhému dárky (Est 9,22). Dárky přátelům a známým předáváme osobně nebo prostřednictvím našich starších dětí. Dárky tvoří minimálně dva druhy potravin. Pokud dáme do sáčku nebo košíčku druhů více, radost našich přátel může být větší. Takový purimový dárkový sáček-balíček může obsahovat čokoládu, vafle, bonbóny, žvýkačky, purimové sladké pečivo „homontaschen“ a aby se zvýšilo veselí a dobrá nálada, nikdy neuškodí láhev košer vína.
  • Matanot le-evjonim – dárky chudým (Est 9,22). Naší povinností je odbarovat alespoň dva chudé a každému z nich dát alespoň dvě mince. V našem případě bychom měli darovat chudému dvě padesátikorunové mince, tedy minimálně 100 Kč. Kdo dá více, budiž požehnán. Tento náš dar má umožnit chudým, aby i oni důstojně oslavili svátek Purim a mohli si koupit dostatek jídla pro svou purimovou hostinu.
  • Mište Purim – purimová hostina, kterou pořádáme v poledne, tedy ji můžeme nazvat slavnostním purimovým obědem. Jistě naše hostina bude mnohem skromnější než hostina Achašverošova (Est 1,3-8), ale to by nám nemělo vadit a ani ubrat na radosti a veselí.

Toto jsou čtyři purimová přikázání, která zajisté nebude těžké nikomu z nás splnit.

Svátek losů je však také nepřebernou pokladnicí zvyků a obyčejů, hotová radost pro všechny, kteří se zabývají židovským folklórem, a nejen jím.

Například je tradice jíst na purimovou hostinu krůtu. Může to být krůta pečená, krůtí řízky nebo krůtí ragů na víně atp. - fantazii se meze nekladou. Proč zrovna krůta? V knize Ester stojí: „...ten Achašveroš, který kraloval nad sto dvaceti sedmi krajinami od Indie až po Kúš“ (Est 1,1). V hebrejštině se nazývá krocan nebo krůta tarnegol Hodu (indický kohout) nebo tarnegolet Hodu (indická slepice). Podobně tomu je i v ruštině – inďjuk nebo indějka. Obyčej jíst na Purim krůtu je relativně nový, neboť krůta se dostala do Evropy ze své americké vlasti až počátkem 16. století poté, kdy roku 1492 byl Kolumbem tento kontinent objeven. Díky Kolumbovi, který si omylem myslel, že objevil novou západní cestu do Indie, dostala krůta v hebrejštině a ruštině jméno spojené s Indií. Podobně také američtí indiáni vděčí za svůj název Indii, o níž neměli ani potuchy, že existuje.

Jak bylo již výše uvedeno, tradičním purimovým pečivem jsou trojúhelníkové homontaschen, neboli Hamanovy kapsy. V hebrejštině to však nejsou kapsy, ale uši - oznej Haman. Tradiční náplní homontaschen je mletý mák s povidly. Proč zrovna mák? Protože v aškenázské výslovnosti hebrejštiny se jméno zavilého nepřítele židů nevyslovuje Haman, ale Homon. V jidiš a němčině se mák řekne der Mohn. Díky této podobnosti plníme Hamanovy kapsy/uši mákem.

Nebude na škodu seznámit se ještě s jedním zvykem, který však není třeba stoprocentně dodržovat. Jde o to, že na Purim můžeme pít „ad lo jada - až do ztráty vědomí“. Já bych tomu ale rozuměl tak, že se můžeme opít do takové míry, že nebudeme schopni postřehnout rozdíl mezi „baruch Mordechaj - požehnaný Mordechaj“ a „arur Haman - prokletý Haman“. Samožřejmě, že mezi kladným hrdinou Mordechajem a záporným Hamanem je rozdíl jako mezi nebem a zemí, ale číselná hodnota hebrejských písmen (gematrie) tvořících dvě slova: „baruch Mordechaj“ anebo „arur Haman“ je shodná, t.j. v obou případech 502.

Závěrem si připomeňme slova pražského rabína Jonatana Eibenschütze (1690-1764), který komentoval slova Esteřina svitku „V hlavním městě Súzách byl jeden Žid ...“ (Est 2,5) následovně: Mordechajova velikost spočívá v tom, že nebyl Židem pouze doma nebo v synagoze, ale také v ulicích hlavního města, mezi nevěřícími a své židovství neskrýval a nestyděl se za ně.

                 
Obsah vydání       2. 3. 2007
4. 3. 2007 Moravec řídil diskusi věcně a profesionálně Štěpán  Kotrba
3. 3. 2007 Odpověď od Václava Moravce Václav  Moravec
4. 3. 2007 Bída akademické argumentace Bohumil  Kartous
3. 3. 2007 Americké antirakety se budou střílet do jiných zemí
3. 3. 2007 Rada proti rádiu Štěpán  Kotrba
4. 3. 2007 Generální prokurátor nechal soudním příkazem zakázat BBC, aby informovala o soudním slyšení o obviněních z vládní korupce
3. 3. 2007 Půst aneb filipika proti rituálům Zdeněk  Bárta
3. 3. 2007 Greenpeace: Zajistěte vyvážené informování veřejnoprávní České televize o amerických základnách, nebo odstupte!
3. 3. 2007 Přesun z IHT do Blesku? Michal  Brož
3. 3. 2007 Prohlášení starostů obcí a měst okresu Příbram k radaru USA
2. 3. 2007 Konečně reakce z České televize
3. 3. 2007 Václav Moravec: Propagandistické Britské listy nečtu
3. 3. 2007 Dopis Václavu Moravcovi Jan  Čulík
3. 3. 2007 Věc: Dopis Václava Moravce "jednomu čtenáři", bez data Milan  Nápravník
1. 3. 2007 Janečku, proč cenzurujete a zkreslujete v ČT veřejnou debatu?
3. 3. 2007 Doporučení Sašovi Vondrovi
2. 3. 2007 Proč Šiklová a Kocáb Bohumil  Kartous
3. 3. 2007 Prostá ideologie Jiřiny Šiklové
3. 3. 2007 Tři čtvrtiny obyvatel ČR chce referendum o základně, ČT jejich zástupcům neposkytne prostor
2. 3. 2007 "Nejvíce o americké základně dezinformují TV Nova a Britské listy"
2. 3. 2007 Petru Suchému: Prosím, vysvětlete, jak Britské listy dezinformují veřejnost
2. 3. 2007 Pokud bych to před volbami věděla...
1. 3. 2007 Nedělní Moravcova televizní debata bude zase propaganda
2. 3. 2007 Janeček a Šámal odmítají hovořit s iniciativou Ne základnám
2. 3. 2007 Nejde o názor, ale o to, zda jej někdo vůbec může vyslovit
2. 3. 2007 Smutný pád Václava Moravce Bohumil  Kartous
2. 3. 2007 Kdo vybíral účastníky vaší nedělní "debaty"?
3. 3. 2007 Úroveň Britských listů je stylisticky slabá
2. 3. 2007 Pozor! Nebavte se s televizí Nova Alex  Koenigsmark
2. 3. 2007 14. adar: Purim ad lo jada - až do ztráty vědomí Daniel  Mayer
2. 3. 2007 Rány egyptské Jiří  Staněk
2. 3. 2007 V práci mě diskriminují: Jsem žena
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 BBC byla informována o pádu mrakodrapu v komplexu WTC půl hodiny předem Michal  Brož
2. 3. 2007 Dojem z léta F. X. Šalda
2. 3. 2007 Základny a svoboda tisku, aneb Největší nebezpečí hrozí čtvrté mocnosti v demokratickém státě od těch, kterých se neptají... Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Ekologie nebo nový "vědecký světový názor"? Michal  Petřík
2. 3. 2007 Horečka rychlosti Michal  Rusek
2. 3. 2007 Poděkujme základnou Američanům, aneb kulturní maloměšťáctví v apelu Alexandra Vondry Jan  Paul
2. 3. 2007 Nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR
2. 3. 2007 Bez okupace jsme ruské základny nepřijali, odmítněme dnes americké Miloš  Pick
2. 3. 2007 Svaz zlodějů požaduje od státu náhradu ušlého zisku Wenzel  Lischka
2. 3. 2007 ANO REFERENDU -- jako politická strana? Milan  Daniel
1. 3. 2007 Vitex v Berouně: Kterak jsem zmlátil robocopa špejlí Vítězslav "Vitex" Dvořák
1. 3. 2007 Diskuse o radaru: Je na co být hrdý? Jan  Sládek
1. 3. 2007 Protestantské poselství MF Dnes: Andělé v tryskáčích Bohumil  Kartous
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Purim mezi dobrem a zlem RSS 2.0      Historie >
2. 3. 2007 14. adar: Purim ad lo jada - až do ztráty vědomí Daniel  Mayer
17. 3. 2003 Budou Američané útočit o svátku purim? L'Chaim! Štěpán  Kotrba
14. 3. 2003 5763: Purim mezi dobrem a zlem Štěpán  Kotrba
14. 3. 2003 Hamán Richard  Feder
14. 3. 2003 Megilat Ester   

Rituály - co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje RSS 2.0      Historie >
2. 3. 2007 14. adar: Purim ad lo jada - až do ztráty vědomí Daniel  Mayer
4. 2. 2007 Tu bi-švat 5767: magická oslava odpovědnosti za stav světa   
25. 1. 2007 Islám jako ideologická zbraň v rukou Západu Daniel  Veselý
1. 1. 2007 Utajená symbologie: vražda tyrana v předvečer 10. tevetu Štěpán  Kotrba
14. 10. 2006 Muslimské autority přijaly papežovu omluvu   
14. 10. 2006 Poradce: "Bílý dům se vysmíval evangelikálům"   
2. 10. 2006 Tolerance v islámu Mohamed Abbas Al Mutasim
23. 9. 2006 Roš hašana 5767: Den stvoření člověka je dnem soudu i počátkem naděje Štěpán  Kotrba
22. 9. 2006 Proč dnes existují rozpory mezi křesťanstvím a islámem Boris  Cvek
18. 9. 2006 Náboženské, nebo ideologické střety? Tomáš  Jurčík
16. 9. 2006 Co dokáže novinářská tupost Štěpán  Kotrba
18. 8. 2006 Proč jsou někteří muslimští mrtví "zcela nevýznamní"?   
18. 4. 2006 Islam a Biblia: Vznešený Boh povedal Štefan  Šrobár
21. 2. 2006 Nesnáze jsou s každým náboženstvím Miloš  Kaláb
21. 2. 2006 Moudrost výroku od rabiho Hilela Karel  Sýkora