12. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 12. 2006

Směrnice REACH, nehořlavé cigarety a další bruselské eurobanány

V Česku udělaly medvědí službu Evropské unii desítky nesmyslných předpisů. Česká ministerstva dokázala s odkazem na povinnost nařízenou z Bruselu vytvořil takové unikáty jako vyhláška o balení koblih nebo o povinném montování bezkontaktních vodovodních baterií v hospodách. Při jejich aplikaci mnoho lidí nadávalo na Brusel s tím "do jakého spolku jsme to zase vlezli...". Po čase se zjistilo, že podobně jako neexistuje "předpis o eurobanánu", který by nařizoval jaký rádius má mít ovoce prodávané na společném trhu ES, neexistuje ani žádný takový evropský předpis, který by nám nařizoval zapracovat do vnitrostátního práva pravidla pro balení koblih.

Kupodivu nenásledovalo odvolávání z funkcí těch vysokých státních úředníků, kteří tyto legislativní perly vytvořili. Skandál byl nakonec odbyt s tím, že nikoli příslušný náměstek ministra zdravotnictví, který za danou oblast odpovídá, ale kritici těchto nesmyslů poškozují dobré jméno Evropských společenství. Pochybovačům o správném směřování EU se dostalo nálepky euroskeptiků. Všem bez rozdílu. Následující krátký výčet příkladů, který zdaleka není úplný, podle mého skutečně zakládá důvod ke skeptickému postoji vůči tvorbě bruselských EUrokratů.

V úterý a ve středu 12. a 13. prosince bude Evropský parlament projednávat ve III. čtení návrh směrnice REACH. Tento dokument je mezi evropskými lobbyisty považován za momentálně největší hit. Něco jako La Traviata v milánské La Scale. Jde o rozsáhlou partituru, ve které je spousta motivů pro dlouhou řadu interpretů. Vzhledem k tomu, že tato materie ovlivní fungování téměř všech sektorů průmyslu, lze čekat velké množství repríz. Pro velké zástupy eurokratů, eurolobbyistů a euroadvokátů to bude taková "mana bruselská".

Návrh počítá s tím, že bude zřízena Evropská chemická agentura. V té najde dobře placené zaměstnání možná i několik set chemiků a i určitě několik tisíc úředníků. Na okraj lze dodat, že platy EUrokaratů se pohybují podle funkčního zařazení v rozmezí 4 až 10 tisíc EURO. Plus příplatky.

V činnostech "kolem" Evropské chemické agentury se určitě uplatní spíše desetitisíce lobbyistů a právníků -- specialistů na Acquis communautaire. Evropská chemická agentura totiž bude evidovat každou chemickou sloučeninu, která bude v EU vyrobena nebo do EU dovezena ve "větším" množství. V některých případech bude toto "větší" množství představovat 1 tunu v jiných případech 10 tun. Všechny tyto chemické sloučeniny budou muset mít různé atesty, certifikáty a další papíry, podle nichž se bude rozhodovat o režimech nakládání s příslušnou chemikálií.

Vedle směrnice REACH vznikají paralelně další předpisy, podle nichž bude nutné na výrobek psát, jaké chemické látky obsahuje.

Na první pohled dobrá myšlenka. V zájmu kvality života -- respektive čistého životního prostředí, kterým je zdůvodňováno přijetí této směrnice, přece je, abychom věděli co obsahují výrobky, s nimiž denně přicházíme do styku. A abychom věděli, jaké důsledky pro naše zdraví může používání těchto výrobků mít.

Realizace této myšlenky, o které se diskutovalo v Bruselu 20 let hodně vypovídá o stavu, v němž se EU nachází. U některých kategorií chemických látek bude atesty vypracovávat Evropská chemická agentura. U jiných budou "glejty" vydávat národní registrační a analytická pracoviště. V některých případech však bude stačit posudek tzv. "nezávislého pracoviště". Nejproblematičtější je však ustanovení navržené Komisí, podle něhož by posudky a testy měly být prováděny na náklady výrobců. Nebo přesněji řečeno na základě přímé úplaty za provedení testu a vydání posudku. Aplikace tohoto ustanovení může mít řadu podob. Některé východoevropské národní atestační úřady mohou na jedné straně šikanovat malé firmy, které nemají volné peníze na granty, z nichž jsou placeny "vedlejšáky" tamních pracovníků. Tlusté knihy by o tom dokázaly napsat farmaceutické firmy, které absolvovaly řízení o registraci léčiva před českým Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Na druhou stranu si lze představit desítky "nezávislých" pracovišť, které by za příslušně tučný obolus dokázaly napsat potvrzení o zdravotní nezávadnosti i pro Fosgen či Yperit. Jako varování před "nezávislými" znalci nám mohou sloužit tuny diamantů v bankovních rezervách českých bank, které ocenili horentními částkami v době privatizačního úvěrového boomu "nezávislí" soudní znalci, které dnes hledá INTERPOL. Ztráty z těchto úvěrů nakonec zaplatili prostřednictvím ČKA daňoví poplatníci.

K Evropské chemické agentuře, které má být zřízena lze dodat asi tolik, že asi těžko bude fungovat jinak než ostatní podobné evropské úřady. Desítky papírů, stovky kolonek -- speciální hantýrka a zkratky, jimž rozumí jen "zasvěcení". Hodina práce "zasvěceného poradce stojí několik tisíc EURO. Malé firmy to nemusí zvládnout. Velké firmy těch několik miliónů na atestaci obětují a ještě se zbaví konkurence. Svérázná podoba podpory malého a středního podnikání a ochrany hospodářské soutěže. Euroobčané to jistě ocení, až budou platit ceny, stanovené suverénními vládci trhu.

A tak to v Evropské unii chodí se vším. Například s botami. Boty vyrobené v Číně za cenu 20 Kč kupujeme za stejnou, ne-li vyšší cenu, než když byly vyráběny v Evropě za cenu nesrovnatelně vyšší. Vyšší výrobní náklady, ale také vyšší kvalita. Nechce se mi nosit boty, které vyrobily možná děti, možná ženy nebo vězni za pro nás nesnesitelných podmínek. A řekne naše milá Evropská komise -- pánové, tak tohle ne? Boty vyrobené v Evropě mají minimální hodnotu lidské práce 1000 Kč, takže to, co v Asii ušetříte na mzdách, bezpečnostních opatřeních a ne-investicích do životního prostředí, doplatíte na clu. A bylo by vymalováno. Ale to ne, to nejde. To by dělníci v Evropě roupama nevěděli co by si vymysleli. Delší dovolenou, vyšší mzdy, podporu zaměstnaných matek. Kam bychom to přišli? Kde by byly ty pěkné zisky, ze kterých máme tak pěkné desátky?

A jsme u jádra pudla, jak pravil Faust. Jelikož se nechce nebo nesmí řešit opravdové problémy, vymýšlejí se eurobanány a nehořlavé cigarety. Zdá se vám to jako pitomost? V Evropské komisi přitom právě vrcholí přípravy na předložení směrnice LIPPS -- o nehořlavosti cigaret. Regulují se pitomosti, místo aby se realizovala ochrana vnitřního trhu před výrobky fakticky feudálních států, ve kterých mají královská sídla původně civilizované firmy -- dosaď si libovolnou firmu vyrábějící sportovní obuv, oblečení a další doplňky --A -- Adidas P -- Puma, R -- Replay, V -- Vagabond, atd. Evropská unie by mohla ochránit pracovní místa svých občanů, ale to by proti nim jejich vlády a komisaři zároveň nesměli vést třídní boj. Nebojme se toho slova, je výstižné. Je to preventivní třídní boj proti těm, kdo by chtěli ze společného koláče víc než oschlé okraje. Tak vy byste chtěli rozinku? Číňanům stačí, když si jen čichnou. Také byste rádi jednou čichali, ale už se nedostanete ani do kuchyně. Ještě prosit budete, ale my si naše opatření na ochranu kvality vašeho života rozvracet nedáme.

Proč je evropská politika tak absurdní? Má to snad něco společného s naším členstvím? Říká se přece, že Češi rozloží každou instituci, které se účastní. Rakousko-uhersko, Varšavská smlouva, Československo. Ostatně i NATO již není co bývalo...

V případě krize EU lze říci, že to s Čechy souvisí i nesouvisí.

Tyto "eurobanány" jako směrnice REACH či směrnice o nehořlavosti cigaret nevymyslel žádný český úředník. Čeští úředníci jejich přípravu pouze tají před veřejností a hlasují podle not, v nichž mají napsáno "hlasovat dle názoru většiny EU". Naše ministerstva jakoby nevěděla, co to asi může udělat s našimi výrobci a zaměstnaností českých lidí. Jinak řečeno jaký český národní zájem.

Tato krize se vstupem Česka a dalších postkomunistických zemí přece jen souvisí. Evropská společenství měla i svá hvězdná období. Pod 2. světové válce ekonomika členských zemí Evropského společenství uhlí a oceli -- předchůdce dnešní EU - rostla nejvíce ze všech zemí světa. V té době se za pomoci podpor z veřejných rozpočtu zvedl z válečných trosek evropský průmysl. Evropské zemědělství prodělalo kvalitativní změnu o několik řádů. Členské státy vybíraly progresivní daně s jejichž pomocí se podařilo poprvé v dějinách zřídit všeobecně dostupné zdravotnictví a školství. Hospodářství "šestky" rostlo na společném trhu, který však byl efektivně chráněn proti dumpingu ze třetích zemí. Z výnosů růstu byla financována integrace a pomoc slabším oblastem, které měly problémy se adaptovat na zvětšenou konkurenci v rámci vnitřního trhu.

Potom do EHS vstoupila Velká Británie. Země, která od počátku nechtěla integraci Evropy, společné instituce a federální stát. A nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné čelit tlaku globalizace. Například cel, které by dorovnávaly rozdíl v nákladech práce, ochraně životního prostředí při výrobě v Evropě a třeba v Indii nebo Číně. Velká Británie totiž měla zájmy v řadě těchto zemí. Respektive firmy, která financují politické strany, mají zájmy v řadě těchto zemí.

Proces integrace se prakticky zastavil. EHS poté sice ještě dokázala připravit sadu společných technických norem. Což je pro společný trh nutné. K dalším politickým krokům však již nedošlo. Svůj vrchol zažila Evropa na konci 80. let, kdy skutečně vznikl evropský trh, který však byl regulován zákony sociálně tržního hospodářství. Západoevropské země v období studené války rozpracovaly sociální zákony. Jenže to bylo pod hrozbou strašidla komunismu. Pak toto strašidlo zmizelo a s ním i ochota akcionářů se dělit se zaměstnanci.

Ještě v 80. letech, kdy Evropské komisi předsedal Jacques Santer -- přesvědčený stoupenec federalizace Evropy a evropského sociálního modelu - Komise navrhovala harmonizaci daní. Tento návrh nakonec vetovalo Lucembursko, jehož byl Santer před tím 10 premiérem.

Vojenská teorie říká, že každá bitva má tzv. "bod zvratu". Okamžik v němž se rozhoduje, kdo zvítězí. Pro Evropu a její sociální model byl tím bodem zvratu právě rozhodování o harmonizaci daní. Daně se tehdy harmonizovat nepodařilo.

Dnes již se to asi nepodaří.V Nové Evropě totiž vždy bude dost politiků, kteří uplatní veto. Protože jejich politikou je něco jako Agenda 2010 tedy lákání investorů na nižší daně a levnou a flexibilní pracovní sílu. Že je tato politika krátkozraká? Že Indové a Číňani, kde je dodnes tolerována dětská práce a faktické otroctví, dokáží být ještě levnější? To je ten bič v třídním boji na evropské pracující. Mává jím tu Evropská komise, v níž zasedají takoví výtečníci, jako komisař pro obchod Peter Madelson, který musel dvakrát rezignovat na ministerskou funkci ve vládě Tonyho Blaira. Člověk, který je spojen s politikou New Labour -- tedy odklonem od politiky pro lidi a příklonem k politice pro firmy. Nebo Vladimír Špidla. Bývalý český premiér, který se stal evropským komisařem pro sociální otázky poté, co v důsledku asociální politiky své vlády drtivě prohrál volby do Evropského parlamentu.

                 
Obsah vydání       12. 12. 2006
12. 12. 2006 Čunek mění politickou aritmetiku Jiří  Pehe
12. 12. 2006 Václav Moravec a jeho Otázky: Úpadek jednoho českého novináře Jakub  Rolčík
12. 12. 2006 Pro Čechy v politické slepé uličce je najednou demokracie hádankou
12. 12. 2006 Nelehká volba začátkem studia, aneb Náklonnost a zájem vůči uplatnění na trhu? Uwe  Ladwig
12. 12. 2006 USA odposlouchávaly telefon princezny Diany v onen večer, kdy zemřela
12. 12. 2006 Směrnice REACH, nehořlavé cigarety a další bruselské eurobanány Jana  Maříková
12. 12. 2006 Několik zimních veršů Jiří  Žáček
11. 12. 2006 Nevolnictví jako nová koncepce zdravotnictví
12. 12. 2006 Civilizace za rozcestím Tibor  Vaško
12. 12. 2006 Paradigma o civilizaci jako velkém rozcestí Josef  Skála
12. 12. 2006 Logika změn naší doby
12. 12. 2006 Do Brna dorazil rychlík "Klidná síla" Pavel  Kopecký
11. 12. 2006 Čunek: Neuměl bych být předsedou, kdyby byl zvolen někdo ze starého vedení Jiří  Čunek
11. 12. 2006 Spravedlnost je milosrdenství i tvrdost - pro všechny Jiří  Čunek
12. 12. 2006 Irák na rozcestí, nebo u konce s dechem? Daniel  Veselý
11. 12. 2006 Nájemní bydlení se stává evropským problémem Stanislav  Křeček
11. 12. 2006 Talabání: Bakerova zpráva je "nebezpečná"
11. 12. 2006 Moudrá policie Sandra  Wain
11. 12. 2006 Krize české demokracie začíná, bude to zřejmě zábavné Martin  Gřeš
11. 12. 2006 Jak přitažlivá je masová vražda Bohumil  Kartous
11. 12. 2006 Strana aneb partaj Ladislav  Žák
11. 12. 2006 Zabije mě pražský autobusák? Hynek  Hanke
11. 12. 2006 Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS -- co se dá očekávat od falešných sobů Štěpán  Kotrba
11. 12. 2006 Podstata komunismu Milan  Valach
11. 12. 2006 Demokratický fašismus nebo liberální nacismus neexistují Josef  Mikovec

REACH nejen podle Zelených RSS 2.0      Historie >
12. 12. 2006 Směrnice REACH, nehořlavé cigarety a další bruselské eurobanány Jana  Maříková
28. 11. 2006 Šest požadavků evropských lékařů pro lepší ochranu zdraví před chemikáliemi Miroslav  Šuta
19. 10. 2006 Evropští lékaři žádají od europoslanců přísnější regulaci nebezpečných chemikálií Miroslav  Šuta
17. 10. 2006 Podpoříme povinnou náhradu nebezpečných chemikálií! Miroslav  Šuta
9. 8. 2006 Brezinův úsměvný blábol   
1. 8. 2006 Česká televize porušila zákon pořadem Vybydlená planeta Ivan  Brezina
13. 7. 2006 Jeden den blízko horkého politického dění Irena  Ryšánková, Štěpán Kotrba
12. 6. 2006 Z buše chomutovského zooparku do parlamentní džungle Štěpán  Kotrba
28. 4. 2006 Výsledky anket "Ropák 2005" a "Zelená perla 2005"   
29. 3. 2006 Plzeňská STUŽ navrhla za kandidáty na Ropáka roku 2005 Martina Romana, Pavla Švarce a Jana Zahradila   
21. 3. 2006 Nová regulace chemikálií (REACH) může každoročně zabránit desítkám tisíc nemocí z povolání   
17. 2. 2006 Nová chemická politika EU může ušetřit desítky miliard euro   
30. 1. 2006 Komunisté životní prostředí nechrání Miroslav  Šuta
15. 11. 2005 Anonym si prostě vymýšlí Ivan  Brezina