21. 11. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 11. 2006

After Rumsfeld

Odstoupení Donalda Rumsfelda, spojené s vítězstvím Demokratů zaplnilo stránky světových deníků. Připomenuty byly Rumsfeldovy "vrcholné" výroky o tom, že "USA vědí, kde (Saddámovy) zbraně hromadného ničení jsou", objevily se znovu i fotografie a videa o něco mladšího, ale téhož Rumsfelda, potřásajícího si srdečně rukou s týmž Saddámem Husajnem. A mnozí z komentátorů jedním dechem dodali, že to byl právě Rumsfeld, kdo byl jedním z hlavních architektů katastrofy v Iráku, která vedla k podlomení pozice USA na Blízkém východě. Je však americká pozice a image na Blízkém východě skutečně tak ztracená?

Situace skutečně růžová není. Bushova administrativa a Bush sám se stali v arabských očích do značné míry symboly nekompetentnosti a arogance v řešení blízkovýchodních otázek. Asi sotva bychom dnes hledali na Blízkém východě (a možná i v Evropě) někoho, kdo by děkoval osobně prezidentu Bushovi "za to, co dělá on osobně pro demokracii" tak, jako mu děkoval nynější český ministr zahraničí Alexandr Vondra v dubnu letošního roku.

Autor pracoval v letech 1998 až 2005 jako diplomat a v letech 2001-5 působil v syrském Damašku jako konzul.

Avšak současná pozice USA na Blízkém východě není jen výsledkem "práce" prezidenta Bushe a jeho okolí. Britský politolog a specialista na blízkovýchodní tématiku Patrick Seale k tomuto tématu nedávno uveřejnil krátkou analýzu geneze současného stavu. Seale uvádí, že k tomu, aby mohly Spojené státy znovunabýt svůj vliv na Blízkém východě, musí začít tím, že si přiznají své četné chyby.

První z nich se podle Seala stala před 25 lety, kdy USA umožnily Izraeli rozšířit jeho osady na okupovaných palestinských územích. Neexistuje větší překážka mírovému řešení arabsko-izraelského konfliktu, než půl milionu židovských osadníků na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Právě tato událost vedla ke vzniku radikálního hnutí Hamás. To ukázalo svůj vliv, když zvítězilo v demokratických palestinských volbách.

Další historickou chybou, jíž se USA podle Seala dopustily za vlády prezidenta Reagana v roce 1982, bylo umožnění izraelské invaze do Libanonu v roce 1982. Tato invaze a následná okupace vedly zase ke vzniku hnutí Hizbulláh. Účet přišel letos, kdy se po "vyhrané" izraelské operaci stal Libanon jakýmsi státem ve státě Hizbulláhu. Někdejší vzletné fráze o "cedrové revoluci" a o tom, jakým majákem demokracie se Libanon stane se staly brzy parodií sebe sama, když se během izraelsko-libanonské války náhle ukázalo, že Libanon je ten "zlý".

Třetí zásadní chybou byla neschopnost USA normalizovat vztahy s Íránem během 27 let po nástupu režimu ajatoláha Chomejního. Až nepochopitelná je americká pasivita či neschopnost "sblížit se" s Íránem v období liderálního prezidenta Chátamího. Dnes USA dostaly do ruky účet za tuto laxnost -- je jím íránská vzpurnost ve věci jaderného programu.

Avšak největší a osudovou chybou zahraniční politiky USA byla podle Seala zbrklá a neadekvátní reakce na teroristické útoky ze září 2001. Tehdejší jednání amerických představitelů bylo hnáno jejich touhou uštědřit Arabům pořádnou lekci. Racionální argumenty, podpořené znalostí reálií Blízkého východu musely stranou, důležitá byla silná slova a vzletné fráze. Koneckonců i u nás máme ještě v živé paměti emotivní slova ampulí mrtvého antraxu mávajícího Jaroslava Tvrdíka o iráckých agentech, kteří ohrožují jeho rodinu, či mečem opásanou exvelvyslankyni ČR v Kuvajtu, Janu Hybáškovou.

Ačkoliv prezentace síly vůči arabským režimům nebyla za strategického hlediska nevhodná, byla to až tragikomická taktika, která vedla k dnešní situaci v Iráku. Na celé irácké operaci je pozoruhodná až systematická vytrvalost v nepřiznávání si chyb a potíží. Jejím ztělesněním jsou již legendární Rumsfeldova slova o "svobodných lidech, kteří dělají chyby a páchají zločiny", jimiž reagoval na záběry z rabování v Bagdádu. Byl to opět Alexandr Vondra, kdo v této tendenci šel věrně a neochvějně v neokonzervativních stopách, když v dubnu 2003 v rozhovoru řekl, že se mýlili skeptici, kteří strašili destabilizací v regionu Blízkého východu.

Ale zpátky k Sealově analýze -- co by měly USA dnes udělat? Měly by především znovuzískat nezávislost své zahraniční politiky na tlacích zájmových skupin a potrestat viditelně ty, kdo se provinili flagrantním porušováním lidských práv, zejména v případech mučení. Nic nepomohlo islamistickým ideologům při zpochybňování Amerikou zastávaných ideálů tak, jako záběry z Abu Ghraibu a zjištění, že se tak stalo se souhlasem vysokých amerických představitelů včetně prezidenta Bushe -- téhož Bushe, jemuž Alexandr Vondra děkuje za boj demokracii. Měly by jasně stanovit datum pro svůj odchod z Iráku a využít všechny síly pro spravedlivé vyřešení arabsko-izraelského konfliktu. Měly by se pragmaticky domluvit s klíčovými hráči v oblasti, Sýrií a Íránem, bez jejichž aktivně vyjádřeného zájmu nelze dosáhnout stabilizace v Iráku.

Ti, kdo hovoří o Rumsfeldově působení, se většinou zaměřují na popis toho, jaké chyby exministr obrany udělal a co neumí. Je třeba vyzdvihnout to, co umí a co se Bushově administrativě velmi daří -- je to vytváření nevypočitatelných útvarů "zkolabovaných států", jimiž jsou dnes Afghánistán, Irák a do jisté míry i Libanon. To všechno jsou velmi úrodné líhně dalších a dalších teroristů, rekrutujících se z lidí bez domova a bez perspektivy, jejichž stálý přísun je garancí toho, že Bushova "válka s terorismem" je podnik, který lze provádět ještě opravdu dlouho. V nejhorším vždycky alespoň se zárukou podpory takových spojenců, jakými jsou výše jmenovaní čeští politici.

                 
Obsah vydání       21. 11. 2006
21. 11. 2006 Současné sondy do minulosti Věra  Říhová
21. 11. 2006 Chystají se pravicová média v ČR k občanské válce?
21. 11. 2006 Povolební krize a ústava I. Zdeněk  Jemelík
21. 11. 2006 Nefčasné volby předefším až případně po fšem? Miloš  Dokulil
21. 11. 2006 Nové právo na pobyt v Německu, aneb Z nouze humanisty? Uwe  Ladwig
21. 11. 2006 Počátky československé zahraniční politiky Otto  Drexler
21. 11. 2006 Rozbořené staré zámky
21. 11. 2006 Nechtěné pochyby Tomáš  Krček
21. 11. 2006 Zápisky od života odtrženého spisovatele Alex  Koenigsmark
21. 11. 2006 Rakousko: bude obnoveno jednání o velké koalici Richard  Seemann
21. 11. 2006 Hulím, hulíš, hulíme Štěpán  Kotrba
20. 11. 2006 KSM žaluje Ministerstvo vnitra ČR Radim  Gonda
20. 11. 2006 After Rumsfeld Robert  Jarkovský
21. 11. 2006 Útěk - část 2. Alex  Koenigsmark
21. 11. 2006 "Embedded" žurnalisté
20. 11. 2006 Co platí pro kmen, nemusí platit pro stát Bohumil  Kartous
20. 11. 2006 Houstone, máme problém Pavel  Kopecký
20. 11. 2006 Novinári urobili pri Iraku chybu -- a ja som bol jedným z nich Branislav  Ondrášik
20. 11. 2006 Vysoký intelekt a vůdcovství v genech Michal  Giboda
20. 11. 2006 Umělec "nemá právo" dostávat ceny! Jan  Paul
20. 11. 2006 Jak je tomu opravdu s konkurzy Jan  Rippel
20. 11. 2006 Psí memoáry aneb Život pod nomenklaturou a bez ní Václav  Chyský
20. 11. 2006 Korumpujme a prostituujme se! Boris  Cvek
20. 11. 2006 Lidská duše netouží po znechucení Tomáš  Koloc
20. 11. 2006 Podzimní listoprobuzení Václav  Dušek
20. 11. 2006 Nové technologie vzdělávání František  Augusta
21. 11. 2006 Český národ není lepší než ostatní národy Otto  Drexler
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
21. 11. 2006 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
20. 11. 2006 Třináct otázek Hynek  Bíla
20. 11. 2006 After Rumsfeld Robert  Jarkovský
14. 11. 2006 Podzimní mračna nad Palestinou Daniel  Veselý
11. 11. 2006 USA vetovaly rezoluci, odsuzující izraelský útok v Gaze   
31. 10. 2006 Fašista izraelským vicepremiérem? Daniel  Veselý
30. 9. 2006 Chomejní a Chamenejí nejsou arabští politici Darina  Martykánová
30. 9. 2006 Íránci skutečně nejsou Arabové   
26. 9. 2006 Izrael tajně vyjednává se Saúdskou Arábií   
19. 9. 2006 Smrtící sklizeň: Libanonská pole jsou plna izraelských kazetových bomb   
19. 9. 2006 Návrat Diových blesků - laserové zbraně se dočkaly bojového nasazení Štěpán  Kotrba
18. 9. 2006 Chomsky: Vnímání světa skrze bomby   
6. 9. 2006 Tichý Čechoslovák v Bejrútu Pavel  Pečínka
5. 9. 2006 Ti hizballáhisti jsou ale bordeláři...   
1. 9. 2006 Po izraelském útoku na Libanon: Souvislosti a perspektivy Thomas  Franke
31. 8. 2006 Italský ministr odmítl přirovnávání Hamásu a Hizballáhu k al-Kajdě