Zazněla tady řada názorů. Snad mi prominete, když se zvlášť vyjádřím jen k těm kritickým. K vlastnostem vůdce přece patří schopnost vypořádat se s kritikou. Nikoli s kritiky.

Když s trochou nadsázky shrnu kritickou část politické diskuse, tak bych na jejím základě sám navrhl usnesení: ODS zavazuje své vyjednavače, aby s nikým nejednali a rovnou zařídili předčasné volby v příštím roce.

Do té doby je třeba zavést rovnou daň. Teď ale vážně. Poslouchal jsem velice pozorně a snažil jsem se v projevech, které vynikaly kritičností, hledat nějaký obsah, návrh, nápad, cokoli, co by stálo alespoň za oponenturu. Marně.

Že máme dosahovat vyšších volebních výsledků? Výborný nápad. Že máme udělat předčasné volby v příštím roce? Super, souhlasím. Že máme přitom realizovat celý náš program včetně rovné daně? Geniální. Kromě Vlastimila Tlustého, který představil jakýs takýs projekt, u ostatních absentovala odpověď na základní otázku: jak?

Jediný Jan Klas alespoň přiznal, kam všechny tyto dobré rady vedou: do opozice.

A čím déle v ní budeme, tím lépe. Když jsme to vydrželi osm let, vydržíme další čtyři. To je alespoň jasný názor a vy si můžete vybrat, zda s ním souhlasit, či nikoli.

Škoda, že si ve svém zásadovém projevu Honzo pozapomněl na jednu sms Vlastimilu Tlustému, nebudu ji raději citovat.

Některé projevy mě osobně zklamaly. Mirko, ty přece dobře víš, že já mám odvahu přestřihnout ten drát. Na rozdíl od tebe si ale nemyslím, že záleží na tom jaký, zda modrý, červený, zelený, nebo fialový. Hlavně to musí být ten správný, aby nedošlo k explozi. Každý rok tu bouřlivě tleskáte mému příteli Mikimu. Stejně tak letos. Poslouchali jste ho vůbec?

Mluvil tu o odvaze a rozvaze. K odvaze totiž patří také rozvaha. Bez ní by Mikuláš Dzurinda nemohl být osm let premiérem. Bez ní by nedokázal prosadit svou ve složité politické realitě. Bez ní by nikdy neprosadil reformy, které dnes Slovensku závidíme. Abychom mohli přestřihnout ten drát, potřebujeme odvahu. Abychom přestřihli ten správný, k tomu potřebujeme právě tu rozvahu.

A já se ptám: o co nám jde? O to, hýčkat si v opozici své zásadové ego, nebo o možnost prosadit co jsme slibovali? A co je větší zradou na voličích: jednání se všemi včetně proklínané ČSSD, nebo rezignace na možnost náš program v tomto volebním období prosadit, či prosazovat? Sám si kladu spousty podobných otázek a snažil jsem se včera předložit i odpovědi.

A tím jsem vlastně volně přešel k předvolebnímu projevu, nebo spíš vyznání.

Víte dobře, že za prosazení reforem jsem se zaručil nejen jako předseda ODS, ale také osobně, jako Mirek Topolánek. Dříve, než bych mohl zradit program ODS, musel bych zradit sám sebe. Myslí si tu snad někdo, že si tak málo vážím vlastního slova?

Já si vážím sám sebe a proto si vážím i vás. Nepotřebuji žádné usnesení abych věděl, že je mou povinností prosazovat náš program z všech okolností a v maximální míře, jak je to možné

Víte dobře, že rychlé konání předčasných voleb by pro mě s pravděpodobností hraničící s jistotou znamenalo triumf a silný premiérský mandát. Myslí si tu snad někdo, že po tom netoužím?

Toužím po tom stát v čele pokud možno jednobarevné vlády ODS. Nepotřebuji žádné usnesení, abych věděl, že to je cíl, o který musím navzdory nepřízni osudu usilovat.

Velká koalice, či jakákoli dohoda s ČSSD, která by v sobě měla jen stopu potupy, by zničila naděje ODS na dobré výsledky v budoucnu i mé vlastní ambice jí vést. Opravdu si tu někdo myslí, že jsem takový hlupák?

Nejsem hlupák a nepotřebuji žádné usnesení, abych věděl, jakým způsobem mám jednat se sociální demokracií, aby to bylo v zájmu ODS.

Stojím tu před vámi už potřetí, takže sami dobře víte, co si o mně máte myslet. Nešetřím sebe, ani vás. Jak řekl Evžen Tošenovský, na sebe jsem tvrdý, na ostatní brutální. A úmyslně vás žádám, posuzujte mé politické návrhy a kroky podle osobnosti jejich nositele. Jedno totiž nelze oddělit od druhého. Komu nestačí logické zdůvodnění mého postupu, tomu nabízím jako záruku sám sebe. Víc už nemám.

Kromě těch samozřejmě, kteří stojí za mnou. Na ty nezapomínám ani na vteřinu a jejich podpory si vážím.

Když jsem před vámi stál poprvé, moje volba překvapila všechny a tak trochu i mě. Podruhé se mi dostalo téměř Kim-ir-senovské podpory. Dnes tu stojím potřetí a vím, že musím žádat víc, než jen onu podporu. Žádám od vás silný, zásadový a realistický mandát k dalšímu jednání. Zdůrazňuji všechny tři složky. Mandát, který nebude v ODS široce přijatelný, nezaručuje dobrou pozici vůči partnerům. Mandát, který by nebyl zásadový, by našim partnerům umožnil nás vydírat. Nerealistický mandát by znamenal riziko odchodu ODS do opozice a připuštění KSČM k moci. Úmyslně jsem už ve svém úvodním projevu jasně řekl, co si pod takovým mandátem představuji. Nekupujete tedy zajíce v pytli. Kupujete Mirka Topolánka a vy sami snad dobře víte, co ode mě můžete čekat. Odvahu, rozvahu, vůli, trpělivost a schopnost týmové práce. Konsistentní názor, nasazení, resistenci vůči stresu a schopnost sebeobětování.

Sebedůvěru, nadhled, vizi a komunikační dovednosti. Zdaleka ne všechno na 100%, pod tlakem na víc.

Při mé první volbě jsem se zavázal vyvést ODS z krize. Při druhé jsem sliboval vyhrát volby. Obojí jsme splnili, ale dnešní volba je pro mě osobně daleko větší výzvou, než ta před čtyřmi lety. Vím totiž, že ten třetí krok je nejtěžší. Vím, že dnes máme daleko spíše co ztratit. Vím, že teprve teď je ve hře víc, než moje ambice, než naše společné ambice. Nyní se rozhoduje o tom, zda naše plány, naše vize, naše sliby zůstanou jen cáry papíru, nebo v lepším případě krásnými sny. Nebo zda se začnou realizovat.

Já se nechci zapsat do historie jako vůdce, který šestkrát vyhrál volby a pak spokojeně odešel do opozice, do politického důchodu, rezignoval na svou zodpovědnost vůči této zemi a umyl si ruce. Jestli tohle někdo považuje za zásadovost, tak já tedy ne. Cítím velkou odpovědnost, tak velkou, že ji musíme nést společně.

Pokud budu zvolen, udělám vše, co budu moci, aby lidé z našich krásných plánů také něco měli. To bude hlavní měřítko, kterým se hodlám řídit. A řekl jsem jasně, jaké nástroje přitom použiji a jaké vylučuji.

Nebudu se opakovat, ale berte prosím má slova vážně. Já beru vážně ODS, její misi, sliby voličům i odpovědnost vítěze voleb k České republice.

Včera jsem vás trochu provokativně vyzval, proč mě nevolit, dnes už daleko vážněji vás vyzývám k opaku!

Děkuji vám.