27. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 10. 2006

Britské listy v ráji konzervativní inteligence

Ani jeden (!) novinář nenapsal, že bude volit ČSSD.

Britským listům je vyčítáno, že selektivně otiskují zprávy ČSSD. Britským listům je také vyčítáno, že jsou levicové.

Redaktoři Britských listů se upřímně snaží vytvořit skutečně liberální periodikum, jehož mottem je demystikovat rozličná tabu, tedy psát o tom, o čem se nemluví. Přesto jsou Britské listy zároveň převažující měrou levicové.

Český konzervativní ráj

"Vtip" je v tom, že v České republice je naprosto drtivá většina profesionálních novinářů pravicového zaměření. To ilustruje článek "Ohledání volebních ztrát: Komu fandi novináři" z Hospodářských novin 8. 6 2006, kde píše Miloš Čermák:

"Internetový server Mediář oslovil čtyři dni před volbami padesát novinářů. Ve vybraném vzorku byli členové vedení a klíčoví redaktoři z redakcí celostátních deníků, týdeníků, televizí a rozhlasových stanic. Dotazník vyplnila asi polovina z nich. A více než čtyřicet procent uvedlo, že svůj hlas dají ODS. Na další místech s přibližně čtvrtinovou podporou skončili zelení a lidovci. Ani jeden (!) novinář nenapsal, že bude volit ČSSD."

Novináři nejsou žádnou výjimkou. Minulý týden si mi jeden, podle mého názoru poměrně typický, příslušník české inteligence mé generace stěžoval, že ODS má příliš levicový program. Je li - v České republice, alespoň podle kritérií parlamentních voleb do Sněmovny, poměr levicových a pravicových voličů zhruba 100:100, kolik z oněch "nezávislých ekonomických expertů" v oblecích za desetitisíce, přizvaných do veřejnoprávních publicistických pořadů z bank a skupin jako Patria Finance, jejichž recepty zní unisono "škrtat, zeštíhlovat, deregulovat, privatizovat", zastává názory blízké voličům ČSSD nebo KSČM?

Paul Johnson je v Británii považován většinou za konzervativní úlet, mezi lidmi z mnou zmiňované sociální vrstvy v České republice je jeho interpretace historie standardem.

Proto je logické, že kritika, "která v ČR příliš nezazní", je levicová kritika. Silně a někdy i ultrapravicové názory mají dost mainstreamového prostoru.

Co se nevejde do Reflexu a Týdne, zazní v Občanském institutu, v Liberálním institutu, naplní vysokoškolské noviny Agora, Babylón či Portál, které distribuované zadarmo zaplavují české univerzity.

Například Roman Joch, ředitel váženého Občanského institutu hlásá názory, jež lze považovat za propagaci konzervativní tyranie.

"Pokud by tedy západní civilizaci hrozil zánik v důsledku politické a intelektuální impotence levice, konzervativci by byli zbaveni závazku dodržovat dosavadní demokratický politický konsensus. Za těchto okolností by gentlemani neměli jinou možnost, než odmítnout demokracii, opět převzít vládu do svých rukou a pokusit se v praxi slovem i skutkem obhájit svobodu a existenci západní civilizace. Jinými slovy, nastolit pravicový autoritativní režim."

Zdroj ZDE

Pozitivní diskriminace

Tak i standardní liberálně levostředová kritika a la Guardian připadá lidem, zvyklý přemýšlet pouze v hard core konzervativních a neoliberálních diskursech, jako příliš radikální a "bulvární".

Nejen levice, ale často prostě zpochybňování systému, ve kterém žijeme, od ekologických varování po kritiku války v Iráku, je v ČR - často záměrně, aby byla a priori zdiskreditováno - řazeno do škatulky stalinismu.

Není pak divu, že se málo lidí pozastaví nad tím, když jsou minoritní Britské listy, které prostě nenapravitelně "čouhají" z české mediální reality neoliberálního konsensu, nazývány "bolševickými", což v České republice znamená nadávku pro Husákův režim. Je to paradoxní, protože jsou to právě Britské listy, kdo dnes dává prostor disidentským a kritickým názorům.

Jan Čulík Britské listy brání, když poznamenává, že ODS svá tisková prohlášení i přes jeho výzvy neposílá. Skutečně, proč by měla ODS potřebu posílat na nějaké pochybné Britské listy svá tisková prohlášení, když je velká část médií v ČR jedním velkým tiskovým prohlášením ODS?

Napadá mě jen jeden důvod, proč by to lidé, kteří mají zájem na tom, aby se o některých věcech mlčelo, měli dělat. Pokud by Britské listy narostly, co se týče čtenářů a důležitosti, například nespokojenost se sociální situací by narostla do takových rozměrů jako třeba v Maďarsku a Britské listy by se staly významným mediálním ventilem takové nespokojenosti, byl by jeden z "měkkých" způsobů otupení ostří kritiky. Je to taktika, kterou provozovali poslanci ODS při první interpelacích Topolánkovy vlády. Zaplavit omezený prostor šumem, pseudokritikou či "kritikou kritiky" - chválou vládnoucích.

V takovém případě by byla liberálním aktem pozitivní diskriminace. Otiskování těch názorů, jež v ČR nezazní, protože je mediální realita silně zkreslená, aby se nepoměr alespoň trošku vyrovnal. To znamená, že mohou nastat situace, kde bude liberálním aktem, že Britské listy otisknou tiskové zprávy ČSSD a neotisknou tiskové zprávy ODS.

Ano, je to pouze pozitivní diskriminace. Plným demokratickým požadavkem je, aby veškeré společenské instituce, včetně médií, skutečně zprostředkovávaly názory a požadavky lidí v plném spektru.


Pozn. JČ: Mám k tomu jen jedinou připomínku.To, co se považuje v českých médiích za "pravicové" či konzervativní, by povětšinou bylo v západní Evropě s hnusem odmítnuto jako fašismus či komunismus. A taky to už odmítáno je, viz nedávnou analýzu Anthonyho Giddense.

Pozn. ŠOK: Problém názvosloví "pravicové" či "konzervativní", jak ho vidí Martin Šaffek i Jan Čulík, je ve skutečnosti složitější. Politický prostor je totiž mnohorozměrný. Osa pravice - levice jej rozděluje v ekonomice veřejných financí a statků. Osa konzervativní - liberální jej dělí ve vztahu k minulosti - historii, tradici. Osa globální - lokální určuje vztahy k okolí - chuť vymezovat se a stavět hranice mezi světy, kulty, třídy či náboženství.

Ve všech segmentech tohoto prostoru mohou být politická uskupení, ale ne ve všech segmentech jsou. Existují liberální židé či křesťané, ale i ultrakonzervativní. Jedni i druzí mohou být ve vztahu k daním pravicoví i levicoví. A mohou mít vztah k půdě a jejímu oplocení , nebo nemusejí. Podle toho volí. KDU-ČSL je konzervativní. Obsluhuje pravý i levý střed. Je výrazně lokální - a to i když křesťanství je ve své podstatě globální. Přesto dává ritualizované tradici větší význam. Kromě ultranacionalistů, neonacistů a roajalistů je to vlastně jediná konzervativní politická síla. Opakem v středopravé či středolevé orientaci je Unie Svobody - výrazně liberální a globalistická. Náboženství volného trhu. Komunisté jsou v Česku výrazně konzervativní. To je šok ze ztráty východního bloku. Hranice národního státu budou bránit ještě ve chvíli, kdy už nebudou existovat. Chodové minulosti. Liberální a přitom radikální levice neexistuje. Ty pokusy o ni jsou skutečně sociáldemokratizací komunistické myšlenky. To sociální demokracie i socialisté jsou rozštěpeni ve všech osách. Obsluhují sociální konzervativce - odboráře i globální idealisty - ekology stejně jako liberální pravý střed se sociální solidaritou či liberální levici s jejím globalistickým technologickým optimismem. Hranice nejsou důležité - sociální demokracie pod vlivem globální struktury SI převzala proletářský internacionalismus jako řídící ideu. Občanští demokraté oscilují mezi liberalismem a konzervativismem ekonomickým a konzervativismem sociálním. V otázkách globálních výrazně akcentují hranice i duchovní tradice národního státu až na hranici fašismu.

V Česku nejde pouze o otázky ekonomické - kolik daní se přerozdělí potřebným. I když o peníze jde v první řadě. V Česku jde ale především o spor židovsko-křesťanské tradice vertikálního řádu církve a souladu moci světské s mocí duchovní. V protikladu s anarchizujícím se proletariátem (či chcete li, vzhledem k jeho neuvědomělostií a nekultivovanosti spíše lumpenproletariátem) a bezradnou střední třídou, podléhající sentimentům a iluzím. Konflikt je mezi kazateli a ovcemi. Stádo se chce pást a ne poslouchat moudra o Bohu. Ten, kdo to pochopí, zároveň zvítězí i prohraje. V tom je totiž skryto riziko populismu.

Stanislav Holubec: Nic nezajímá nikoho - Ideologie v současné české společnosti ZDE

                 
Obsah vydání       27. 10. 2006
29. 10. 2006 Brazílie: dnes jde 125 milionů občanů k druhému kolu prezidentských voleb Štěpán  Kotrba
29. 10. 2006 Strana zelených -- B skupina ODS Milan  Valach
29. 10. 2006 Jak se klišé stane mantrou Jiří  Pehe
29. 10. 2006 Chataři a chalupáři Pavel  Kopecký
29. 10. 2006 Co je dovoleno Jupiterovi, není dovoleno dobytku! Miloš  Dokulil
29. 10. 2006 Bulharsko: volba mezi prezidentem a ultranacionalistou Štěpán  Kotrba
27. 10. 2006 Střední Evropa potřebuje třetí cestu
29. 10. 2006 Britské listy v ráji konzervativní inteligence Martin  Šaffek
29. 10. 2006 Cheney podporuje mučení vodou
26. 10. 2006 Při náletech NATO usmrceny desítky civilistů, včetně žen a dětí
27. 10. 2006 Ash: Proměnili jsme Irák ve skutečné peklo
29. 10. 2006 Klaus: Občané si přejí, aby politici jednali konstruktivně a aby jejich soupeření nevedlo k nesmiřitelnému dělení společnosti Václav  Klaus
28. 10. 2006 Michael  Marčák
28. 10. 2006 Kubiceho denunciační prefabrikát: volby skončily, proboha zapomeňte Štěpán  Kotrba
27. 10. 2006 Schröder: Vazby mezi Blairem a Bushem ochromují Evropu
28. 10. 2006 Michael  Marčák
28. 10. 2006 Všichni gójové světa, spojte se! Štěpán  Kotrba
28. 10. 2006 Psát "žid", anebo "Žid"? Jan  Čulík
28. 10. 2006 žid, Žid, nebo Izraelec? Karel  Dolejší
27. 10. 2006 Soudní proces proti Viktoru Koženému v New Yorku
27. 10. 2006 Volební paradox, anebo koho byste volili po volbách Uwe  Ladwig
27. 10. 2006 Nemožná láska Jiří  Karásek ze Lvovic
27. 10. 2006 Muslimský duchovní označil ženy bez závoje za "odhalené maso"
27. 10. 2006 Česká veřejnost, média a světové dění Daniel  Veselý
27. 10. 2006 Kde to žijeme?
27. 10. 2006 Voyeur Tomáš  Krček
27. 10. 2006 Ministerstvo práce a sociálních věcí neví, která bije
26. 10. 2006 ČSSD se obává, že případ poslance Pohanky je výsledkem vydírání
26. 10. 2006 Pohanka: A je to jasné, proč referendum k základnám neprošlo o jeden hlas Štěpán  Kotrba
26. 10. 2006 Britské listy jako hlásná trouba pro propagandu ČSSD Fabiano  Golgo
27. 10. 2006 Golgova starost o kvalitu Britských listů a o zachování mediálního monopolu Štěpán  Kotrba
27. 10. 2006 www.cssd.cz/blisty Bohumil  Kartous
27. 10. 2006 Citát dne: Přípravu vraždy Kubiceho podle Husáka policie prověřuje už několik měsíců
26. 10. 2006 Pohankova kaše Boris  Cvek
26. 10. 2006 Češi zakázali levicový extremismus -- pravicový lze hlásat dál Karel  Dolejší
26. 10. 2006 Darwin by se divil Ladislav  Žák
26. 10. 2006 Na ulicích v Budapešti vládnou extremisté
26. 10. 2006 CIA se pokusila umlčet EU ohledně letů s vězni, dopravovanými na mučení
26. 10. 2006 Náš svátek - 28.říjen Daniel  Rovný
26. 10. 2006 Pane Paroubku, gratuluji! Boris  Cvek
26. 10. 2006 Jak se vzdát ideologických klišé Boris  Cvek
26. 10. 2006 Buenos Aires Meike  Snijder
26. 10. 2006 Buenos Aires: La la land Meike  Snijder
25. 10. 2006 Němečtí ministři "věděli o mučicích centrech CIA"
24. 10. 2006 Zakažme bibli a Platóna Ondřej  Slačálek
25. 10. 2006 Kde je Šafr? Fabiano  Golgo
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce